HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Po padesátce si postavili vysněný srub na jižní Moravě – navštívili jsme s redakcí

Přečtěte si rozhovor s Ludmilou a Petrem o stavbě jejich vysněného srubu. Zvolili si netypický bungalov se stylovým interiérem, několikaúrovňovou kuchyňskou linkou a překrásnou zahradou se dvěma jezírky. Proč se rozhodli pro srub, jak šlo plánování, výstavba a jak se v hotovém domě ze srubové kulatiny bydlí? Pojďte s námi na návštěvu do nádherného srubu postaveného na jižní Moravě.


Reference na firmu Sruby Pacák
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Jan Planička (se souhlasem)

V rozhovoru se dočtete:

Kdy si začal pan Petr snít o srubu a co bylo jeho inspirací? Co všechno v domě navrhla paní Ludmila sama a jaké prvky Feng Shui zapojila? Jak se manželům podařilo vytvořit si soběstačnost a nezávislost? Co pro ně bylo v průběhu stavby zásadní? Jak se poprali se sedáním srubové stavby? Jak se přihodilo, že mají zvenku srub a zevnitř roubenku? Proč dali přednost bungalovu a jak na srub reagovalo okolí? To vše a mnohem více se dozvíte v rozhovoru s Ludmilou a Petrem, kteří nás ochotně přivítali v jejich překrásném srubovém domě.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Jan Planička (se souhlasem), Se souhlasem majitelů dřevostavby, Sruby Pacák

Jak vůbec vznikla myšlenka, že si postavíte nový dům?

Petr: Oba s manželkou pocházíme z okolí a bydleli jsme ve stejném městě v bytě na náměstí. Na tomto pozemku jsme měli původně výrobní firmu a zadní část sloužila k rekreaci. Udělali jsme si tu i zahrádku a začali jsme tady trávit celé dny i večery. Časem jsme si tu udělali malý letní byt, který byl ale bez kuchyně. Takže jsme se v dubnu odstěhovali sem a v listopadu zase zpátky do bytu. Pak jsme si ale se ženou řekli, že tak přece nebudeme žít a že si něco postavíme přímo tady. Ale jestli jsme něco měli stavět, tak jedině srub.

Takže srub byl jasnou volbou? Nic jiného nepřicházelo v úvahu?

Ludmila: Srub byl manželův sen.

Petr: Už od dětství, kdy jsem četl dobrodružné knihy o zálesácích, jsem o tom snil. Začali jsme pak postupně hledat, co vlastně konkrétně chceme.

Kde jste hledali inspiraci k návrhu vaší stavby?

Ludmila: Celý dům jsem navrhla sama. Stanovili jsme si priority. Jednou večer jsem si to nějak dávala dohromady, ráno jsem se vzbudila a namalovala si to na čtverečkovaný papír. Pak jsme zavolali paní projektantce, se kterou jsme už dříve spolupracovali na jiných našich stavebních projektech. Vzala můj návrh a rozkreslila nám ho podrobněji.

Jaké byly priority při návrhu dispozice?

  • Pohodlné bydlení pro dva lidi.
  • Velký obyvák, aby se mohla sejít i celá velká rodina.
  • Hostinský pokoj pro hosty (a hlavně malé vnoučky).
  • Požadavky paní majitelky: terasa, šatna, zimní zahrada, vana a spíž.
  • Požadavky pana majitele: pec a dostatečně velká ložnice, aby se nemusel prodírat k posteli bokem.

Ludmila: Pak jsme se o návrhu pobavili a upravovali rozměry. U vany a pece nám poradila přidat metry navíc a tak dále. Od některých věcí jsme pak taky upustili.

Petr: Původní verze domu měla 10 × 10 m, nakonec má 16 × 17 m plus zimní zahrada. Ale jsme s tím moc spokojení, všude je prostoru tak akorát. Odborný projektant, kterého nám pak doporučila firma, dodělal projekt do finální podoby a bylo to.

Popis dispozice prostorného srubu 3+kk:

Hlavní vstup do „elkového“ domu je z terasy. Z předsíně se vchází do velké technické místnosti, kde je prostor pro žehlení, praní a odkladiště věcí. Dále je tu také servrovna, ve které jsou rozvody pro internet, zabezpečovací kamery a kouřová čidla. Vedle je pokoj pro hosty, který je zařízen předně pro vnoučata. Dále navazuje WC se sprchovým koutem, odkud se dá projít do koupelny s nádhernou, samostatně stojící vanou a druhým sprchovým koutem (každý z manželů má svůj). Zajímavostí je, že se do koupelny dá vejít ze čtyř stran – z WC, z přilehlé šatny, z chodby a čtvrté prosklené dveře vedou přímo ven na terasu. Šatna je dále průchozí také do ložnice, která je na přání pana majitele dostatečně prostorná a její interiér je opravdu harmonický. K ložnici je přistavěna zimní zahrada. Celé druhé křídlo domu tvoří společenská část s velkým obývacím pokojem, kachlovými kamny, jídelnou a zajímavě řešeným kuchyňským koutem, který má několikaúrovňovou pracovní desku. V kuchyni je i spížka o ploše 4 m2. Detailněji si můžete půdorys i interiér prohlédnout v naší fotogalerii.

Podle čeho jste si vybírali stavební firmu?

Ludmila: Bylo pro mě důležité, aby měla firma tradici a aby byla na trhu co nejdelší dobu. Nejsme vyloženě patrioti, ale chtěli jsme českého dodavatele i materiál z českých lesů. Nakonec jsme se rozhodli pro Sruby Pacák. Jsou z Beskyd, což je hezké, protože manželovi rodiče jsou ze Zlínska a moji jsou z Valašska a ze Slovácka. Bylo to takové propojené a moc se nám i líbila jejich práce.

Jeli jste se podívat na nějakou referenční stavbu?

Ludmila: Ano, jeli jsme se podívat na referenční stavbu na Čeladnou. Tam jsme se ještě víc utvrdili v tom, že nechceme dům na patro. Už nám bylo padesát a mysleli jsme na to, že chceme bezbariérový dům bez schodů. Firma nám řekla, že to vůbec není problém, že cokoliv si navrhneme, to nám postaví. Takže to bylo jasné.

Jak to bylo se stavebním povolením?

Petr: Docela dlouho jsme čekali na změnu územního plánu a stavební povolení. Byly tam jisté komplikace. Už si přesně nepamatuju, jak dlouho to trvalo, jsem zvyklý řešit věci za pochodu. Podle mě se začalo stavět do dvou let od chvíle, kdy jsme se rozhodli.

Prohlédněte si krásný srubový bungalov také v našem videu:

Byly na pozemku všechny potřebné sítě?

Petr: Nebylo tu nic, všechny sítě jsme museli udělat sami. Máme tlakovou kanalizaci a vodovodní přípojku, která je jen jako rezervní, jinak využíváme vodu z vlastního vrtu. Ve sklepě máme úpravnu vody, protože sama o sobě je hodně tvrdá. Jinak jedeme jen na elektřinu, plyn jsme ani nezapojovali. Říkali jsme si, že si časem pořídíme fotovoltaickou elektrárnu, abychom měli i vlastní zdroj energie. Ale zatím je to pořád komplikované s uchováváním energie. Chtěli bychom být zkrátka trošku soběstačnější i energeticky.

Ludmila: Už jsme téměř soběstační, co se týče potravin. Máme velkou zahradu, kde pěstujeme všechno možné, a vlastní zvířata – ovce, slepice, krůty.

Jak dlouho celkově trvala stavba srubu?

Ludmila: Na podzim se dělaly přípravy na pozemku (základy, sklep, přípojky) a začátkem března se začalo stavět ze dřeva. Firma nejdříve celý dům vyrobí a poprvé postaví ve své výrobě, potom se jednotlivé kulatiny označí, dům se zase rozloží, převeze na místo a na pozemku se znovu sestaví už do finální podoby. Náš celý dům stál asi za 10 dnů, pak se ještě dělala střecha. Bylo to rychlé, úplně jsem koukala, jsou to odborníci. Celkově se stavělo asi rok i se všemi dodělávkami. Řekli jsme si, že na Vánoce chceme bydlet. I když to bylo za pět minut dvanáct, stihlo se to. Nastěhovali jsme se a ještě jsme tady neměli nic, ani stůl, jen postel v ložnici a kuchyň, abychom měli kde vařit. Ale nic jiného jsme nepotřebovali, dům byl největší dárek.

Stavěli jste srub na klíč?

Petr: Chtěli jsme od začátku stavět na klíč, to však námi vybraná firma nenabízí. Nicméně nám doporučili stavební firmu, která se stala generálním dodavatelem stavby. My jsme toho za život už postavili dost, takže vím, jak to chodí. Jeden vám udělá základy, druhý něco jiného, pak přijde vodař, elektrikář a pořád posloucháte: „potřebujeme, aby bylo hotové tohle, jinak nemůžeme pokračovat“ nebo „tohle ti před námi pokazili, musí se to předělat“. Tomuto už jsme se chtěli vyhnout. A i když jsme to zadali generálnímu dodavateli, stejně jsme museli řešit mnoho problémů.

Ludmila: Naše paní projektantka je puntičkářka a stavbu dozorovala s námi. Ona vše naměřila, spočítala, rozkreslila, ale řemeslníci to často moc nechápali. Třeba dlažba – prochází tady spárové linky celým domem a navazují na sebe. Pokladači to podle toho ale neudělali, takže se to předělávalo, protože jsme na tom trvali. Asi jsou to normální spory na stavbě mezi architektem a řemeslníkem, ale trošku nás to potrápilo.

Byly nějaké reklamace?

Ludmila: Jenom sklep, který řešil generální dodavatel stavby. Je tam špatný sklon a špatné odtéká voda. Čekáme teď, že se tam dodělá odtokový „rantlíček“ a musí se to dořešit.

Jak se ve srubu vedou rozvody elektřiny a vody?

Petr: Všechny rozvody se vedou podlahou nebo stropem. Světla, vypínače a podobně jsou vyvedené ze země a provrtané přes dřevo do stěny. Ovšem musí být předem řečeno, co kde bude. Firmu hlavně zajímalo to, kde konkrétně budou vypínače a zásuvky. Všechno jsme měli nachystané od paní projektantky, jediné, co nás nenapadlo, byly venkovní zásuvky. Na terase máme jen jednu, vzadu žádnou. To bychom si příště pohlídali.

Máte zvenku srub a uvnitř roubenku – jak to vzniklo?

Petr: V interiéru jsme nechtěli všude kulatiny, protože máme hodně obrazů. Proto jsme se firmy ptali, jestli by to šlo – že bychom vlastně zevnitř potřebovali roubenku a zvenku srub. Řekli nám, že by to určitě šlo, jen že se samozřejmě cena trošku navýší. A taky nás upozornili, že to nebude úplně přesná rovina, že každý trám je jiný. Ale ani jedno nám nevadilo. Takže tak kuláče připravili už ve výrobě.

Ludmila: Nakonec to vypadá hodně dobře, dokonce se nás někteří ptali, jestli jsme to viděli někde v cizině, nebo kde jsme se inspirovali. Ale je to vlastně náš originální nápad.

U srubů bývají typické velké přesahy střechy. Jak je tomu u vás?

Petr: Chtěli jsme co největší přesahy střechy (160 cm), abychom kolem toho domu mohli chodit suchou nohou, i když prší. A je to i konstrukční ochrana pro srubové stěny.

Ludmila: Vzniklé kryté terasy kolem domu jsou moc fajn, to bych doporučila všem. Neprší na okna, venku jdete suchou nohou a krásně to stíní. Navíc si můžete sednout kdekoli kolem domu. Tím, že máme terasu a ochozy kolem dokola, všude jsou nějaké židle nebo křesílka k posezení, odpočinku a rozjímání.

Čím ve srubu topíte a jaký je v něm celoroční tepelný komfort?

Petr: Topíme elektřinou, máme elektrokotel a teplovodní podlahové topení. V zimě si přitápíme kachlovými kamny.

Ludmila: V zimě je tu krásně teplo, třeba až 24 °C, což mám ráda. V létě je uvnitř naopak příjemně chladno. Když venku bývá přes 30 °C a všude zavřeme, tak se tu drží krásných 23 °C. Přehřívání tady nehrozí, ale musíme mít disciplínu a neotevírat všechna okna.

Petr: Podlahové vytápění má trošku zpoždění. Než zareaguje, že je v noci –10 °C, tak to trvá. Takže si to raději regulujeme sami ručně na termostatu.

Z jakého dřeva je srub postaven?

Petr: Náš srub je z jedle z Beskyd, která má tu výhodu, že nesmolí. Tloušťku stěny máme střední, cca 40 cm. Na náš dům bylo potřeba asi 5 kamionů kulatiny z lesa.

Jakou máte krytinu na střeše?

Petr: Střešní krytina je betonová. Doporučili nám ji, protože je těžká a hezky zatíží dům. Původně jsme chtěli břidlici, ale ta byla zbytečně drahá.

Jak je to se světlem v celodřevěném interiéru?

Ludmila: Dřevo v interiéru celkově zatemňuje, takže jsme asi měli naplánovat větší okno v kuchyni. Svítíme tam kolikrát i přes den. Nedovedu si představit, jak je to ve srubech, kde mají malá okna.

Zmiňovali jste, že jste si dům navrhovali podle principů Feng-šuej. Jaké prvky jste zařadili?

Ludmila: Hlavně dřevo, kámen, vodu a kov. Taky jsem dbala na orientaci vůči světovým stranám. Snažili jsme se, aby byla ložnice na jihovýchod. Kuchyň a spížku jsme chtěli na sever, na tzv. zimní stranu.

Mohlo by vás zajímat: Bydlení podle Feng Shui: jak navrhnout půdorys, aby z vás nevysál energii

Jak na srubovou stavbu reagovali lidé z okolí?

Petr: Byli zvědaví. Přes bránu je trochu vidět, takže nakukovali.

Ludmila: I naši kamarádi byli moc zvědaví a všem se to líbilo. Žádné špatné ohlasy jsme neslyšeli. Nikdo nám neřekl, že to sem nepatří. Spíš se divili, protože si to představovali jinak.

Co srub a sesychání?

Petr: Trámy hlavně ze začátku praskaly, slyšeli jsme občas nějaké rány. Ale nejvíce to šlo vidět na oknech a dveřích, musely se oddělávat lišty, aby se to poupravilo. Třeba dveře najednou nešly otevřít, jak si to sedalo. Ale s tím vším se prvních pár let počítá a firma vždy vše vyřešila, nebo jsem si to pak řešil i sám. Nad okny a dveřmi jsou nechané dostatečné dilatační mezery vyplněné izolací, které jsou zalištované. Jednou za čas je potřeba lišty seříznout.

O kolik si dům sednul?

Petr: Myslím, že je to zatím seříznuté třikrát po dvou centimetrech. Firma nám říkala, že by jedno patro mělo klesnout zhruba o 15 cm (cca 5 cm na 1 výškový metr srubové stěny, tedy sedání o 5–6 %). Proto se na začátku udělaly otvory asi o dvacet centimetrů větší, aby tam byl prostor. Proces sedání trvá přibližně prvních 5 let. Srub je zkrátka živá stavba a pracuje.

Využíváte nějak půdu?

Petr: Ano, půdu jsme chtěli. Krov je zvýšený, protože jsem chtěl, aby se tam dalo pohodlně chodit. Přístup na půdu je po schůdcích z terasy.

Ludmila: Je dobré, že jsme na půdě nezapomněli na elektřinu. Paní, se kterou jsme projekt řešili, se nás dokonce ptala i na to, kde budeme mít na Vánoce stromeček, takže máme v podlaze pro stromeček zásuvky. Za takové detaily, které za nás domyslela, jsme moc vděční.

Mohlo by vás zajímat: Jak se žije v kanadském srubu: příběh rodiny Báry a Zdeňka

Jak to je s akustikou, s hlučností? Jak to vnímáte?

Ludmila: Když se baví někdo venku, tak to neslyšíte. Ale uvnitř přes dveře (protože nikde nemáme prahy), by hlasité mluvení z obýváku bylo v ložnici slyšet.

Měli jste dostatek informací v průběhu stavby?

Ludmila: Důvěřovali jsme firmě a hodně věcí konzultovali s naší projektantkou.

Petr: Řekli nám, ať počítáme s tím, že budeme mít v domě i více hmyzu – broukům a pavoukům se ve skulinách mezi kulatinami líbí. Nepřekvapilo nás to, protože jsme z dědiny, takže s tím nemáme problém. Spoje jsme pak vyplnili konopnou izolací, aby se tomu trochu zamezilo.

Ludmila: Chtěli jsme co nejméně umělých materiálů. Proto i nátěry jsme dělali jen olejem, aby to bylo co nejvíce přírodní.

Jak často je třeba nátěr obnovovat?

Ludmila: Zatím jsme to nedělali. Říkali, že možná za 10 let by to chtělo znovu natřít. Náš dům je dobře konstrukčně chráněný střechou, nepůsobí na něj tolik slunce a déšť. Zatím jsme jen stěny umývali, ale to bylo hlavně kvůli stavbě. A příští rok to uděláme zase, protože dřevo začíná být zaprášené. Umýváme kulatinu jenom vapkou.

Specifika bydlení ve srubu

V čem je život ve srubu jiný a co s sebou přináší?

  • Musíte se smířit s nerovnými obvodovými stěnami. Vnitřní příčky jsou většinou zděné s klasickou omítkou.
  • Celodřevěný interiér je tmavší a je třeba myslet na dostatečné prosvětlení.
  • Je možné, že budete mít v domě více hmyzu.
  • Sedání srubové konstrukce je přirozený proces při sesychání dřeva (pokud se staví z čerstvého a ne z vysušeného dřeva), který trvá asi prvních 5 let. Celá stavba si sedne až o několik desítek centimetrů, záleží na výšce konstrukce.
  • Je dobré srubovou konstrukcí chránit dostatečnými přesahem střechy.
  • Jednou za 5 až 10 let je třeba obnovit interiérové i exteriérové nátěry.
  • Srub vám nemusí stavební úřad postavit kdekoli.
  • Odměnou vám je život v dokonalém propojení s přírodou, dřevo vás obklopuje na každém rohu, krásně voní a má skvělé tepelně-izolační vlastnosti.

S čím jste nejvíc spokojení? Co vám dělá největší radost?

Petr: Ten klid a pohoda. Je to tím prostředím okolo i domečkem, ve kterém se nám dobře žije. Splnil se mi dětský sen.

Ludmila: Vytvořili jsme si takový vlastní ráj na zemi. Je nám tu úžasně a jsme soběstační a nezávislí na okolním světě. Spí se mi tady dobře. A od jara do podzimu jsme pořád venku. I v zimě si můžeme sednout na terasu, je tu krásné západní slunce.

Je něco, co byste dneska přeci jen řešili jinak, kdybyste měli tu možnost?

Ludmila: Určitě bych udělala dva záchody. V technické místnosti klidně záchod mohl být. Nám dvěma to stačí, ale když se tu sejdeme ve více lidech, je tu někdy fronta. A možná trochu větší okno v té kuchyni. A taky bych maličko jinak řešila zádveří.

Petr: Tu kuchyň bych dnes taky jinak prosvětlil. Opravdu tam schází světlo. A přidal bych venkovní zásuvky. Ale to jsou jen detaily, celkově jsme spokojení.

Máte ještě nějaké plány do budoucna?

Ludmila: Chceme dodělávat celou zadní část zahrady. Uděláme tam pult z cihel s venkovní rohovou kuchyní a umyvadlem. Dále bych chtěla venkovní sprchu. Zároveň pult schová filtry a technologie, které jsou potřeba k jezírkům. Vstup by měl být s teráskou a vymyslela jsem si široké schody, na které se položí nějaké květiny. A chceme to z cihel. Dodělávat se budou i nějaké chodníčky, abychom spojili tu zadní část s tímhle.

Mohlo by vás zajímat: Venkovní zahradní kuchyně – inspirace, rady a tipy nejen pro stavbu svépomocí

Co byste doporučili nebo poradili lidem, kteří se chystají stavět dům? Co je dobré si pohlídat?

Ludmila: Nedělejte si schody, pokud to jde. Co nejmíň schodů je prostě pohodlné. A mějte kolem domu hodně zeleně. Protože mít bezbariérově propojený vnitřek a venek, vyjít z domu ven a být v propojení s okolní přírodou, to je ten nejúžasnější pocit.

Mockrát děkujeme Ludmile a Petrovi za sdílení jejich zkušeností se stavbou a bydlením ve srubu a přejeme jim mnoho spokojených chvil prožitých v jejich nádherném celodřevěném domově.


Informace o stavbě:

Dispozice: 3+kk
Rozměry stavby: 16 × 17 m
Zastavěná plocha: 265 m2
Užitná plocha: 141 m2 + terasa 53 m2
Typ konstrukce: srubová konstrukce
Doba výstavby hrubé stavby: 1 měsíc
Doba výstavby na klíč: 1 rok
Realizační firma: Sruby Pacák s.r.o.


Plánujete stavbu rodinného domu? Navštivte ONLINE KURZ, kde se naučíte, jak správně postupovat i na co si dát pozor. více informací »


Vydáno dne:
12.08.2022

Photocredit: Jan Planička (se souhlasem)

6

Sruby a jejich budoucnost

Mají v dnešní době sruby krušné časy? Nebo jsou natolik fascinující, že si jejich fandové vždycky najdou cestu, jak svůj vysněný srub postavit?

Jak se žije v kanadském srubu: příběh rodiny Báry a Zdeňka

Proč se manželé Bára a Zdeněk rozhodli právě pro tento typ dřevostavby? A jak se jim v ní žije několik let po stavbě?

Pioneer Log Homes: Kanadský král mezi srubaři

Pioneer Log Homes of B.C. je nejznámější srubařskou firmou světa. Staví impozantní srubové stavby a mají dokonce vlastní pořad. Co je klíčem k jejich úspěchu?

Rozměrové změny srubů a roubenek

Víte, že dřevo je schopné měnit své rozměry na základě změny vlhkosti okolního prostředí? Jaký je rozdíl mezi sesycháním a bobtnáním a jaké dopady to může mít při výstavbě srubů a roubenek

Výjimečný dokument z roku 1990: Tradiční stavba srubu ve Finsku

Zajímá vás tradiční proces výstavby srubů a roubenek? Tak to se určitě podívejte na tento krátký dokument, který vás provede stavbou srubu ve Finsku od základů až po střešní krytinu.

Finské sruby – proč patří k těm nejdokonalejším na světě?

Jak to Finové dělají, že dokážou postavit ty nejkvalitnější sruby na světě? Odpověď naleznete v našem článku o historii finských srubů.

Srub nebo roubenka? Která stavba se k nám lépe hodí?

Postavit si klasický srub, nebo tradiční roubenku? Jak se od sebe tyto dvě dřevostavby liší a která se k nám Čechům lépe hodí?

Nadšený teenager Erik si postavil srub vlastníma rukama. Trvalo mu to rok

V našem článku objevíte jednoho skvělého a pilného dřevostavitele, nadšeného mladíka Erika. Dokázal si postavit srub úplně sám a nevyužil při tom žádnou těžkou techniku, šel cestou jednoduché výstavby po stopách našich předků.