Takhle bydlel Mistr Jan Hus. Knihy místo nábytku, latrína v domě i udání od „uvědomělých“ sousedů

Sdílená ložnice s dalšími studeny

Jan Hus za svůj život vystřídal na naše poměry docela dost sídel, celkem se jednalo o sedm hlavních míst pobytu. Jeho životní pouť začala v rodném domě v Husinci, kam se kolem roku 1370 narodil do chudší rodiny. Tento dům byl malou dřevěno-hliněnou stavbou, která měla pouze jednu obytnou světnici. Zdrojem tepla bylo otevřené ohniště a součástí obydlí bylo jednoduché hospodářské zázemí, přičemž celkové vnitřní zařízení bylo velmi prosté. Kolem roku 1390 se přesunul za vzděláním do Prahy. Během pražských studií na Univerzitě Karlově bydlel s velkou pravděpodobností na některé z univerzitních kolejí, její přesné jméno však dnes neznáme. Život středověkého studenta tehdy znamenal sdílet společné ložnice, kde se tísnilo několik studentů v jedné místnosti. Spali na jednoduchých slamnících, sdíleli společné vytápění a museli se spokojit s velmi střídmou stravou. Po získání titulu mistra zde Hus zřejmě ještě nějakou dobu pobýval i v roli vyučujícího.

Práce v mrazu u svíčky

Nejdelší dobu svého dospělého života prožil v domě kazatele přímo vedle Betlémské kaple v Praze, kde bydlel zhruba mezi lety 1402 a 1412. Z jeho domova se stalo jedno z klíčových center české reformace, psal zde teologické knihy, přijímal návštěvy, vzdělával studenty a připravoval kázání. Běžnou zvyklostí tehdejší doby bylo vytápět v domě pouze jedinou místnost, a veškeré ostatní prostory tak zůstávaly v zimě téměř stejně chladné jako venkovní ulice. Hus tedy četl a tvořil v prostředí, kde pravděpodobně mrzlo. Díla psal ručně po večerech za slabého světla svíček nebo olejových lamp. K psaní používal pergamen, což byl vysoce cenný materiál. Psal velmi drobným písmem, aby využil každé volné místo, protože jakákoliv chyba znamenala znehodnocení této cennosti.

Latrína uvnitř domu bez kanalizace a sifonu

K dalším dobovým zvyklostem bydlení patřilo hygienické zázemí. Kazatel měl sice záchod uvnitř domu, ale šlo o velmi primitivní zařízení v podobě latríny vyvedené do jímky nebo odpadní šachty. Jelikož ve městech neexistovala kanalizace ani splachování, znamenalo to zvláště v létě značný zápach. Dále panoval v jeho domě nepoměr v majetku. Hus mohl vlastnit knihy, jejichž tehdejší hodnota vysoce převyšovala cenu veškerého nábytku a vybavení, takže případný zloděj by z domu neodnesl dřevěný stůl, ale právě vzácný rukopis.

Pod drobnohledem horlivých sousedů

Jeho dům byl podroben přísnému dohledu, chodily na něj udavačské stížnosti a odpůrci sledovali všechny návštěvníky. O jeho činnosti vznikaly zprávy pro církevní představitele, takže byl v podstatě pod neustálým monitoringem. Soukromí v době konfliktu s autoritami nebylo nedotknutelné a církevní či světská moc mohla jeho obydlí kdykoli prohledat, což bylo tehdy u osob podezřelých z kacířství mnohem snazší než dnes.

„Středověké STB“ aneb tvorba kompromitující složky na Mistra Jana

Důvodem tlaku bylo obvinění z kacířství a šíření bludů, jelikož Hus podporoval reformní myšlenky Johna Wycliffa. Udávání probíhalo veřejně formou stížností a církevních oznámení. Neexistoval jediný udavač, informace plynuly od univerzitní a církevní elity. Nejpikantnější byl zřejmě příběh Štěpána z Pálče, původně Husova přítele a univerzitního spojence. Ten po vyostření sporů změnil stranu, stal se nejtvrdším kritikem a svědčil proti Husovi v Kostnici. Dalším aktivním odpůrcem byl právník Michal de Causis, jenž připravoval podání a shromažďoval argumenty prokazující údajnou herezi. Zprávy do Říma i arcibiskupovi zasílal také Pavel z Kravař s dalšími duchovními. Arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka sice nepsal udání přímo, ale zahájil proti němu řízení a nechal spálit Wycliffovy spisy.

Pronájem domu v Kostnici. Na pár týdnů...

Po odchodu z Prahy pobýval Hus v roce 1413 jako host u šlechticů na Kozím Hrádku, kde našel azyl a sepsal dílo O církvi. Následně se v roce 1414 přesunul na hrad Krakovec, kde coby chráněný host připravoval cestu na koncil. V listopadu 1414 si v Kostnici na pár týdnů pronajal dům, ačkoliv vedle tradičního Husova domu mohl bydlet i v budově U Červené korouhvičky. Od konce roku 1414 do roku 1415 už pobýval jen ve vězení. Během sedmi měsíců prošel bytem kanovníka, klášterní kobkou, hradem Gottlieben i vězením koncilu, kde v těžkých podmínkách, okovech a vlhku trpěl nemocemi.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.