Úřady jí vzaly část stavební parcely. Udělaly z ní veřejnou cestu bez náhrady

Příběh majitelky stavební parcely z východních Čech začal podle jejích slov nenápadně. „Část naší stavební parcely, asi 60 metrů čtverečních, úřady prohlásily za veřejnou cestu,“ popisuje majitelka. Rozhodnutí podle ní padlo na úrovni místní samosprávy a následně bylo potvrzeno nadřízenou institucí na podzim roku 2025. Zásadní problém podle ní spočívá v tom, že k tomuto kroku došlo bez jakékoli náhrady. „Nedostali jsme žádnou kompenzaci, přestože jde o náš pozemek,“ říká.

Spor o cestu

Situace byla podle jejích slov původně řešena standardním způsobem, tedy služebností, která umožňuje jednomu vlastníku využívat cizí pozemek například k přístupu. Tento vztah však skončil. „Sousedka věděla už při koupi, že pracujeme na zrušení služebnosti,“ uvádí. Po jeho zániku ale úřady podle majitelky zvolily jiný postup. Místo služebnosti označily část pozemku jako veřejnou cestu. Tím se podle ní otevřela komukoli a především sousedce, která ji nadále využívá. Majitelka zároveň tvrdí, že zatímco její část parcely byla detailně zdokumentována, alternativní přístupová cesta nebyla podle ní dostatečně posouzena.

Soudní cesta bez úspěchu

Majitelka se proti rozhodnutí bránila, ale neuspěla. Podle svých slov využila dostupné opravné prostředky, avšak bez výsledku. Spor se dostal i na vyšší úroveň řízení, kde podle ní neuspěla ani kasační stížnost z roku 2024. „Na mé námitky a odkazy na rozhodnutí soudů nebyl brán ohled,“ říká. Z dostupných informací není zcela jasné, jaké konkrétní právní kroky byly v jednotlivých fázích řízení využity. Jisté ale je, že se majitelka snažila rozhodnutí zvrátit.

Pozemek nemůže plně využívat

Zajímavý rozpor se objevuje i v evidenci vlastnictví. Parcela je podle majitelky stále vedena v katastru nemovitostí jako stavební pozemek v jejím vlastnictví bez zvláštního záznamu o změně. Přesto podle ní došlo k faktickému omezení jejích práv. „Jsme zapsáni jako vlastníci, ale část pozemku nemůžeme využívat,“ popisuje.

Podnikání na cestě

Další vrstvu případu přidává využívání pozemku sousedkou. Ta podle majitelky část parcely používá k podnikání v zemědělství. „Jezdí tam traktory s hnojem, lidé si tam chodí a jezdí pro její produkty,“ říká. Podle ní tím dochází nejen k intenzivnímu využívání cesty, ale i k jejímu poškozování. „Ničí naši jedinou příjezdovou cestu a nikdy se nepodílela na její údržbě,“ tvrdí. Zásadní je přitom podle majitelky i to, že úřady o tomto způsobu využívání vědí. Přesto podle jejích slov rozhodly, že užívání má být bezplatné.

Bez náhrady a bez poplatků

Právě otázka bezplatného užívání patří mezi nejcitlivější body celého případu. „Úřady uvedly, že užívání je bezplatné, i když vědí, že jde o podnikání,“ uvádí majitelka. Pokud by se toto tvrzení potvrdilo, otevírá to širší debatu o rovnováze mezi veřejným zájmem a ochranou soukromého vlastnictví. Omezení vlastnického práva bývá obvykle spojeno alespoň s určitou formou náhrady. Majitelka se pokusila řešit situaci i s právníkem, ale ani zde podle svých slov nenašla potřebnou podporu. Uvádí, že právník požadoval předem finanční částku a následná komunikace podle ní nebyla dostatečná. „Veškerou korespondenci jsem mu posílala, ale nereagoval na ni,“ popisuje. Podle ní sice vznikl právní rozbor, ale k aktivnímu zastupování nedošlo.

Strach a nedůvěra

Vedle konkrétního sporu upozorňuje majitelka i na širší problém vztahu lidí k úřadům. „Lidé se úředníků bojí. Chovají se jako mocipáni a nenesou za svá rozhodnutí odpovědnost,“ říká. Její zkušenost tak podle ní není pouze individuálním případem, ale může ukazovat na obecnější problém. Pokud se nacházíte v podobné situaci, napište nám na e-mail: redakce@drevostavitel.cz

Majitelka zároveň upozorňuje i na konkrétní komunikaci ze strany úřadů. Podle jejích slov jí bylo sděleno, že si na zvýšený provoz musí zvyknout, podobně jako kdyby bydlela v blízkosti letiště. Zároveň jí mělo být doporučeno, aby si při pobytu na zahradě zamykala dům a pořídila si zabezpečovací techniku. Takový přístup podle ní odporuje principu pokojné držby.

Otázky, které zůstávají

Případ otevírá několik zásadních otázek. Za jakých podmínek může být soukromý pozemek označen jako veřejná cesta? Jaká práva má vlastník v takové situaci? A kdy má nárok na náhradu? Stejně tak zůstává nejasné, jak může na takto vzniklé cestě probíhat podnikání bez finanční kompenzace pro majitele. Podobné situace ukazují, jak citlivá je hranice mezi veřejným zájmem a ochranou soukromého vlastnictví a jak důležitá je srozumitelnost a transparentnost rozhodování.

Majitelka zároveň upozorňuje i na konkrétní komunikaci ze strany úřadů. Podle jejích slov jí bylo sděleno, že si na zvýšený provoz musí zvyknout, podobně jako kdyby bydlela v blízkosti letiště. Zároveň jí mělo být doporučeno, aby si při pobytu na zahradě zamykala dům a pořídila si zabezpečovací techniku. Takový přístup podle ní odporuje principu pokojné držby.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.