V Amsterdamu bude povinně víc než 20 % dřevostaveb

Aby stavba mohla být považována za dřevostavbu, musí obsahovat minimálně 80 % dřeva nebo jiných biologických materiálů (bambus, konopí apod.). Pro budovy do 10 podlaží je podmínka obsahu dřeva nebo biologických materiálů 65 % a u budov nad 10 podlaží jen 50 % biologických materiálů.

Francie bude mít veřejné budovy z poloviny ze dřeva

Už loni byl ve Francii schválen zákon o udržitelnosti, který u všech nových veřejných staveb požaduje nejméně poloviční podíl dřeva a dalších obnovitelných materiálů. Tato povinnost platí už od začátku roku 2022. Aby toho nebylo málo, město Paříž se loni zavázalo, že všechny budovy, které vystaví pro Letní olympijské hry 2024, vyšší než 8 podlaží, budou dřevostavby.

Mohlo by vás zajímat: WoHo v Berlíně – nejvyšší dřevostavba světa bude stát v řádech miliard

A co na to ČR?

Byl by o amsterdamskou iniciativu v ČR zájem? Chtějí Češi bydlet ve dřevě? Kolik domů ze dřeva se u nás staví? A bylo by to vůbec technicky možné?

Statistika: Ze dřeva stavíme málo, ale zájem roste

Dle údajů Českého statistického úřadu se u nás postavilo v minulém roce 410 bytových domů. Pro dosažení 20% hranice by jich muselo být 82 ze dřeva, ve skutečnosti se postavily ale jen tři takové domy (0,7 %). 

Reálnější by pro české poměry byl amsterdamský požadavek na trhu rodinných domů. V minulém roce se jich postavilo 18 127 a podle holandského návrhu by jich od roku 2025 muselo být 3 625 ze dřeva. Tuzemské firmy jich přitom postavily 2 836 (15,64 %). V roce 2000 se jich postavilo přitom jen 133 (1,4 %). 

Mohlo by vás zajímat: Nové statistiky mluví jasně: Češi staví více dřevostaveb

Dřevostavby si nejčastěji pořizují mladší lidé s vyšším vzděláním

„Dle nejnovějšího průzkumu STEM/MARK uvažuje 30 % Čechů o dřevostavbě jako o svém domově. 20% podíl je reálný i u nás. My např. ve spolupráci s ČVUT vyvíjíme technologická řešení, která umožní maximálně využít výhod dřeva a urychlit rezidenční výstavbu dostupného bydlení. Dřevo je plně obnovitelná a udržitelná surovina a v jeho produkci je ČR soběstačná i do budoucna. Na rozdíl např. od hořčíku a čipů z Číny,“ říká David Ondra, vedoucí technického úseku RD Rýmařov.

A dodává: „Z našich interních statistik vyplývá, že našimi klienty jsou převážně mladší lidé s vyšším vzděláním, kteří si před rozhodnutím, jaký typ domu si nakonec vyberou, dělají podrobný průzkum trhu, což dle mého znamená, že dřevostavby se začínají díky svým vlastnostem dostávat do povědomí odborné veřejnosti jako naprosto rovnocenná stavba s doposud klasickými – zděnými technologiemi staveb.“

Dřevo mezi prioritami nové vlády, dřevostavby ale limitují požární předpisy

Ze zveřejněné koaliční smlouvy vyplývá, že nová vláda podpoří „dřevo jako obnovitelný materiál ve stavebnictví minimálně u veřejných zakázek“.

České požární předpisy ale umožňují stavět dřevostavby pouze do výšky 4 podlaží, resp. 12 metrů požární výšky. Jiné evropské země přitom ukazují, že stavět ze dřeva více podlaží je běžné a bezpečné, jak ukazuje studie koordinovaná Nadací dřevo pro život.

„My se dlouhodobě snažíme o prosazení dřeva jako základního stavebního materiálu kvůli jeho obnovitelnosti i dlouhodobé udržitelnosti. Některá současná omezení nejsou opodstatněná. Nová vláda má podporu dřeva jako stavebního materiálu mezi svými prioritami. Věříme, že se konečně pohnou ledy,“ komentuje Stanislav Polák, ředitel Nadace dřevo pro život. 

Mohlo by vás zajímat: Praha jako udržitelné město není otázkou daleké budoucnosti, řešení je na dosah

Ideál? Spojit silné stránky dřeva a železobetonu a stavět hybridní budovy

„Je důležité si uvědomit, že technicky a ekonomicky efektivní využití dřeva pro nosné konstrukce je především ve stavbách o nižší podlažnosti. Pro vyšší budovy se jako efektivní jeví spíše hybridní konstrukce. Takový stavební systém, kdy nosná konstrukce budovy je ze subtilních železobetonových prvků a ze dřeva jsou všechny nenosné konstrukce od vnitřních příček, prefabrikovaných koupelnových jader až po obvodové pláště. Celé řešení využívá přesné prefabrikace a umožňuje velmi rychlou výstavbu. Vhodné využití je například pro rychlou výstavbu sociálních bytů,“ říká Antonín Lupíšek, ředitel pro vědu a výzkum, UCEEB při ČVUT.  

Mohlo by vás zajímat: Lepené dřevo to natře oceli