Lepené dřevo to natře oceli

Historie lepeného dřeva

První konstrukce z lepeného lamelového dřeva se objevují v Anglii již v 50. letech 19. Století a průmyslový patent na lepené nosníky podal Otto Hetzer roku 1906. Velkým posunem v oblasti lepeného dřeva bylo fenol-resorcinolové lepidlo (1942), které neztrácí své vlastnosti ani ve vlhkém prostředí. Od té doby bylo možné používat lepené dřevěné profily i v exteriéru.

Výhody lepeného dřeva

Pro lepené profily se používají sušené a hoblované lamely, které se délkově nastavují cinkovým spojem stejně jako u KVH hranolů. V případě slepení více lamel dostáváme ještě lepší tvarovou stálost, než v případě jednoduchého profilu.

Hlavní výhodou lepeného dřeva je však možnost slepit více lamel a vytvořit tak nosník, který je schopen přenést zatížení na velké rozpony a eliminovat tak původní nevýhodu dřeva. Není tak již nezbytné používat pro tyto potřeby ocelové profily.

Velkým motorem pro používání lepeného dřeva je tvarová variabilita lepených profilů. To umožňuje, vytvořit tvary konstrukcí s rádiusem, který by byl jinak jen těžko realizovatelný. Díky tvarovým a pevnostním možnostem materiálu je pro architekty daleko snazší přetvořit jejich ideální představy do reality.

Typy lepených dřevěných profilů

DUO

DUO/TRIO hranoly

Název pro tyto dřevěné lepené hranoly prochází z počtu lamel, které jsou k sobě slepeny (DUO-dvě lamely, TRIO-tři lamely). DUO/TRIO profily jsou nejčastěji lepeny z lamel o šířce 60 nebo 80 mm a výšce do 280 mm, v našich končinách nejčastěji ze smrku, méně často z modřínu. Největší profil TRIO tak běžně nepřekračuje průřez 240/280 mm. Maximální délky profilů DUO/TRIO záleží především na technologických možnostech výrobců, ale běžně se vyrábí do 20 metrů. Pevnostní třída u lepených profilů DUO/TRIO je nejčastěji C24.

BSH (GLT) hranoly

BSH (GLT)

Název BSH pochází z německého názvu Brettschichtholz, jehož synonymem je v angličtině zkratka GLT – Glued Laminated Timber nebo zkráceně Glulam. Všechny názvy napovídají, že jde o materiál, který je tvořen několika vrstvami dřevěných lamel. U BSH jsou lamely široké 40 mm – u GLT 1,5 palce. V případě nosníků, které nejsou rovné, ale mají určitý rádius, se používají podle zakřivení nosníku lamely s menší šířkou. U BSH/GLT se rozlišují pevnostní třídy: GL24, GL28, GL32 a GL36, přičemž dané číslo udává pevnost materiálu v ohybu. Dimenze a délky BSH/GLT jsou velmi variabilní a pokud nelze daný nosník vytvořit v jednom kuse, lze jej slepit z více částí. U ceny za BSH platí vzestupný trend u jednotlivých pevnostních tříd.

Photocredit:

Lepené dřevěné nosníky vs. ocel

Jelikož se čím dál častěji jako jeden z požadavků pří výstavbě udává parametr celkové energetické náročnosti stavby nebo tzv. šedé energie (tedy zabudované energie, která musela být do výroby či opracování materiálu vložena, než může plnit daný účel), je dřevo před svým ocelovým konkurentem mnohonásobně vepředu. Z hlediska ceny jsou oba materiály téměř srovnatelné (nosníky z lepeného dřeva jsou o něco málo dražší). Architekti však začínají objevovat možnosti a krásy dřevěných konstrukcí, které navíc nemusí zakrývat, ale které nechávají úmyslně viditelné. Proto má lepené dřevo do budoucna dveře hodně otevřené. Co si o tom myslíte vy?