Václav si postavil dům vlastníma rukama. Dřevostavba ho vyšla na 3 miliony

V minulém rozhovoru jsme naťukli fázi příprav. Pojďme se na to podívat podrobněji. Získal jste prázdný pozemek, který byl navíc ve svahu. Jak probíhaly ty úplně první kroky, než se vůbec začalo stavět?

Zpočátku jsem spoustu věcí nevěděl a řešil jsem je za pochodu. Jako první bylo nutné vyměřit místo, kde dům bude stát. Pozval jsem si geodeta, který mi budoucí stavbu zaměřil takříkajíc nahrubo. Zatloul jsem si kolíky, abych měl představu o obdélníku, kde se bude pracovat. Pak jsem přes inzeráty a známé sehnal bagristu z okolí.

Co přesně měl na pozemku za úkol?

Řekl jsem mu, do jaké hloubky potřebuji udělat rovinu. Sám jsem si to pak na místě hlídal nivelákem. On mi za den práce připravil srovnaný terén. Tím, že stavíme ve svahu, tak ten materiál, který odtěžil z jedné strany, nahrnul na druhou. Vznikla z toho hromada, která nám nakonec dobře posloužila jako rovinka přímo před domem.

A pak se přešlo k základům?

Následovala příprava laviček pro přesné zaměření. S tím jsem se docela trápil, dělal jsem to poprvé v životě a měl jsem strach, abych to připravil správně. Následně se začaly dělat piloty. Jak už jsme zmínili, dům nemá betonovou základovou desku, ale je zvednutý nad terénem, takže se pod ním dá prolézt.

To je docela nezvyklé. Neměl jste obavy, že vám bude dům odspodu promrzat, když tam proudí studený vzduch? Nebo že se pod ním zabydlí nějaká zvířata?

Obavu z promrzání jsem neměl. Architekti mi to vysvětlili tak, že když konstrukce dokáže izolovat chlad z boku nebo shora, tak to logicky zvládne i odspodu. Co se týče zvířat, řeší se to ochrannými nátěry. Ten volný prostor pod domem přinesl spíše výhody. Mohl jsem si zvolit tloušťku základového roštu a s tím i vrstvu izolace, jakou jsem chtěl. Také si tam mohu kdykoliv dodělat prostup pro jakoukoliv trubku, nebo cokoliv zkontrolovat. Podél jedné delší stěny jsem si navíc vybagroval terén do větší hloubky a vznikla tam malá garáž na sekačku a nářadí, kde se dá normálně postavit. Zbytek prostoru pod domem je spíš na prolezení po čtyřech.

Na tyto piloty pak přišla spodní část dřevostavby. Z jakého systému jste hrubou stavbu realizovali?

Použili jsme systém, kterému se říká 2x4. Myslím, že to původně pochází z Ameriky. Celé se to staví z fošen a trámů, přičemž větší trám je průřezem dvojnásobkem toho menšího. Tyto prvky jdou k sobě dobře kombinovat a rozměrově to vždy vychází. Z pohledu svépomocného stavebníka je to velmi logicky vymyšlené.

Jak se v tomto systému skládá podlaha a stěny?

Nejdřív jsme udělali podlahový rošt podle návrhu architekta. Zespodu je krycí deska, která drží izolaci – v našem případě minerální vatu. V tomto roštu se musely vyřešit všechny prostupy do domu, tedy odpady, přívod vody a podobně. Zvrchu se pak zaklopila další deska, na kterou přišel podlahový rošt. Stěny fungují podobně. Zevnitř je OSB deska, pak nosný rošt vyplněný minerální vatou. To celé zvenku zakrývá difuzní fólie a na ní je připevněn další svislý dřevěný rošt, který už nese fasádu.

Zvažoval jste i jiné izolace než minerální vatu? Třeba dřevovlákno nebo pěnu?

Ani pořádně nevím, jestli to tehdy bylo nějak více rozšířené. Minerální vata mi přišla jako rozumná volba a doporučili mi ji i architekti. Když se na to ale dívám s odstupem času, kdybych stavěl znovu, dal bych té izolace do stěn více. Náklad na materiál navíc by byl relativně nízký, ale v provozu to pak udělá znatelný rozdíl.

Vaše fasáda je poměrně specifická. O jaký materiál se jedná a proč jste dřevo neošetřili?

Jde o modřínové dřevo. Byla to společná volba s architekty, kteří nám doporučili fasádu, která se nebude muset udržovat. Jsou to prkna dovezená přímo z pily, která jsme tam jen našroubovali. Bez hoblování, broušení nebo nátěrů. Byli jsme upozorněni, že dřevo časem seschne a zešedne. Zvenku dům sice připomíná starou stodolu, ale vyhnul jsem se tomu, že bych musel povrch pravidelně natírat. Někdy je zajímavé sledovat návštěvy – vidím, jaké mají z venkovního vzhledu očekávání, a když pak vejdou dovnitř, jsou příjemně překvapeni.

Netradičně působí i střecha. Jaká je její skladba, když nemá přesahy a vnější svody?

Opět je to čistě dřevěná konstrukce. Střecha má svůj rošt, přičemž v některých místnostech jsme ten rošt přiznali a udělali z něj pohledový strop z palubek. Na roštu pak leží izolace. Tady jsme zvolili polystyren, protože se s ním v takové ploše lépe pracovalo. Na polystyrenu je volně položená izolační guma.

Dřevostavbu si postavil podle návodu. Má dispozicí 5+kk, 180 m2 a vyšla jej na 3 000 000 Kč

Ta guma není nijak ukotvená?

Ne, není nijak lepená ani kotvená. Aby ji nevzal vítr, je celá plocha zatížená kačírkem. Střecha je jinak rovná, jen po okrajích má zvednutou atiku zhruba o osm centimetrů. Funguje to jako taková otevřená vana.

A kudy voda odtéká?

Voda nepřepadává přes okraje, ale sbírá se do vpusti. Ta je umístěná tak, aby voda odtékala svodem přímo středem domu přes technickou místnost. Tam mám revizní otvor, takže mohu potrubí kdykoliv zkontrolovat. Během stavby jsem zkoušel přímo na střechu stříkat vodu hadicí, abych viděl, kde se tvoří kaluže a jestli vše správně odtéká. Svod pak pokračuje pod dům, kde se napojí na rozvody a směřuje do dešťové nádrže.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.