Unikátní buňka v Brně zkoumá, jak využít dešťovou vodu a zlepšit tak klima ve městě

Města nejsou připravena na extrémní počasí

Město Brno si nechalo vypracovat Strategii adaptací na klimatickou změnu, která do roku 2100 předpokládá vysoký nárůst tropických dní, častější výkyvy počasí, přívalové deště a extrémní počasí. Zároveň ze strategie vyplynulo, že město není na tyto změny zatím připraveno. Problémem je velká koncentrace zastavěných a zpevněných ploch bez dostatečné zeleně, která by zadržovala vodu. V případě přívalových srážek pak hrozí, že kanalizace takový příval vody nezvládne a dojde k poškození celé infrastruktury.

Fotogalerie:

i Foto: BoysplayNice

Dřevěná buňka má za cíl sběr dat o využití dešťové vody

Na základě zmíněné Strategie město Brno oslovilo neziskovou organizaci Next Institute, nezávislou platformu složenou z architektů za účelem aplikovaného výzkumu v architektuře a urbanismu. Ta vytvořila koncept dřevěné buňky, která má za cíl primárně sběr dat a jejich pozdější vyhodnocení v souvislosti s plánovanou výsadbou modrozelených ploch za účelem ochlazení města a efektivní využití dešťové vody.

City Cell nabídla kolemjdoucím chladivý stín a osvětu

Koncept se následně realizoval, a tak vnikla dřevěná buňka City Cell Prototype, která dva měsíce zdobila Malinovského náměstí v Brně. Jelikož buňka sloužila i jako místo k posezení a odpočinku, a navíc nabízela příjemný stín v horkém počasí, oblíbili si ji kolemjdoucí, a zafungoval tak i její edukativní účel. Na fotky buňky se můžete podívat v naší fotogalerii.

Photocredit: BoysplayNice

Více o buňce se dozvíte v krátkém rozhovoru, který nám poskytl Vojtěch Lekeš z Next Institute.

Můžete nám ve zkratce říct, co je Next Institute? Čím se zabýváte?

Next Institut je nezisková organizace, kterou jsme založili s kolegy proto, abychom mohli sdílet naše poznatky o udržitelnosti. Věříme, že i když udržitelnost občas zní složitě, chovat se udržitelně může být velmi jednoduché. Právě dokončujeme nový blog, na kterém bychom rádi sdíleli konkrétní tipy a rady, jak žít udržitelně a jednoduše. Povoláním jsme architekti, takže se mimo obecnou udržitelnost zajímáme taky o její propojení s architekturou a urbanismem.

Jak vznikl nápad na buňku City Cell Prototype a co bylo cílem?

Velmi nás inspiroval život a práce v zahraničí. Všimli jsme si, že města u našich západních sousedů jsou trochu lépe navržena pro lidi. Hodně nás inspiroval přístup Kodaně, Malmö nebo Stockholmu, kde se řeší ve veřejném prostoru nejen kvalitní architektura, materiály a funkce ale také klima a udržitelnost. V podstatě se jedná o aplikaci velice jednoduchých principů, kdy se např. srážková voda více zadržuje a efektivně se s ní pracuje, např. pomocí zeleně. Věříme, že stejně kvalitní a propracovaná místa můžeme stavět i u nás. Vylepšit náměstí nebo ulici např. v Brně trvá v lepším případě několik let, proto jsme se rozhodli navrhnout městu prototyp, na kterém by se daly tyto nové principy ověřit rychle a jednoduše.

Proč jste zvolili jako materiál dřevo?

Dřevo je 100% přírodní a obnovitelný materiál. Z hlediska udržitelnosti se jedná o velmi dobrý materiál. Dřevo během růstu váže uhlík, proto se o dřevěné konstrukci dá uvažovat jako o úložišti CO₂. Chtěli jsme ukázat, že ze dřeva je možné stavět i moderní objekty. Dřevostavby jsou u nás stále málo populární. Kdybychom ve stavebnictví používali více masivního dřeva, mohli bychom poměrně razantně snížit uhlíkovou stopu v tomto odvětví.

Podle čeho jste vybírali umístění buňky?

První umístění na Malinovského náměstí jsme vybrali společně s městem a Kanceláří architekta města (KAM). Chtěli jsme buňku umístit do veřejného prostoru, který má určité problémy, a ukázat tím možnosti pro zlepšení. Malinovského náměstí je celé vydlážděné, vysazené stromy neprospívají a s dešťovou vodou se nijak nepracuje. Přitom v letních vedrech můžete na Maliňáku potkat např. kropicí vůz, který se snaží rozpálenou dlažbu aspoň trochu ochladit. Věříme, že můžeme veřejný prostor v našich městech stavět mnohem chytřeji a problémům předcházet kvalitním designem.

Splnila buňka vaše očekávání?

Určitě ano. Byli jsme překvapeni, kolik se nám podařilo zadržet vody, kterou jsme pak mohli postupně filtrovat a odvádět rostlinám. Byl to pro nás důkaz, že i v českých městech voda je a dá se s ní chytře pracovat. Snad jsme nabídli i hezké prostředí pro lidi, kteří buňku navštívili. Přes den si mohli prohlédnout zelenou stěnu, sběr a filtraci vody nebo si jen sednou do příjemného prostředí. Večer byla buňka osvětlena, což zajistil fotovoltaický systém s baterií.

Jaké jsou s buňkou plány dál? Budou se objevovat i v dalších městech?

Jsme v kontaktu s několika městy, které projekt zaujal. Určitě bychom byli rádi, kdyby se jich objevilo více. Důležitější než samotná buňka jsou ale principy, na kterých je postavena. Takže doufáme, že brzy uvidíme hlavně revitalizované náměstí, ulice a další veřejné prostory, které budou mít krásnou a kvalitní podobu a příjemné a vyvážené mikroklima.

Technické parametry buňky:

• Zastavěná plocha: 30,6 m²
• Konstrukce: KVH smrkový sušený hranol
• Krytina: Polykarbonát Akyvr IR Control
• Podlaha: modřínové terasové prkno
• Technologie: biofiltr s fytotechnologií, kapková závlaha s elektroventilem, čerpadlo s tlakovou nádobou, 2 × 1 000 litrů a 1 × 200 litrů akumulační nádrž, LED osvětlení, fotovoltaický systém s akumulátorem

Photocredit: BoysplayNice

S výsledkem mohou být autoři prototypu spokojeni

Po 71 dnech měření a sběru dat, kdy srážek bylo relativně málo a 56 % srážek napršelo během dvou dnů se zjistilo, že při velikosti střechy prototypu by bylo možno zadržet 2 600 litrů vody. Jelikož nádrže a zásobníky květináčů měly objem pouze 420 litrů, nemohla se využít všechna dešťová voda, i tak rostliny při několikadenním suchu byly schopné přežít pouze ze zásobníků a při déle trvajícím suchu pak využily kapkovou závlahu. Věříme, že tento výsledek je dostatečnou motivací pro postupné změny ve všech městech.

Photocredit: BoysplayNice

Na Malinovského náměstí dnes buňku už nenajdete, ale pokud vás zaujala, můžete si ji prohlédnout u brněnského výstaviště, hned u zastávky tramvaje. Měla by tam stát následující dva roky.