Finančák ví o černých stavbách. Zkasíruje daň z nemovitosti a víc neřeší

O peníze se vždy ozvou

Majitelům nezapsaných staveb pak často dorazí výzva k podání dodatečného daňového přiznání. Finanční úřad může navíc doměřit daň z nemovitosti až tři roky zpětně včetně úroků z prodlení. Pro účely daně z nemovitých věcí je důležité, že stavba fakticky existuje a splňuje podmínky pro zdanění. Jinými slovy, pokud stavba reálně stojí a splňuje podmínky pro zdanění, stát z ní chce vybrat peníze. Finanční úřad při správě daně primárně neřeší, zda máte stavební povolení nebo zda objekt figuruje v katastru nemovitostí. Mnoho lidí proto získá pocit, že zaplacením daně mají problém vyřešený. Stát přece o stavbě ví, pravidelně přijímá peníze a nijak nezasahuje. Jenže právě tady začíná největší paradox celého systému.

Daň zaplatíte snadno. Legalita je jiný problém

Finanční správa totiž legalitu staveb sama aktivně neřeší. Jejím hlavním úkolem je výběr peněz do státního rozpočtu, nikoliv kontrola stavebního zákona. Roli hraje také daňová mlčenlivost, kterou jsou úředníci vázáni. Z pohledu běžného člověka to působí zvláštně. Pokud stát objeví nepovolenou stavbu, většina lidí očekává, že informaci automaticky předá dalším úřadům. V praxi finanční úřady řeší především to, aby byl objekt řádně zdaněn.

Copak to tady máte?

Legalitu staveb totiž posuzují jiné instituce. Významnou roli hraje katastrální úřad, který při pravidelných revizích porovnává evidované údaje s mapovými podklady a skutečným stavem. Pokud objeví nesrovnalosti, může vlastníka vyzvat k nápravě nebo předat podnět dál. Nejdůležitější pravomoci má ale stavební úřad. Ten může zahájit řízení na základě kontrol, podnětů od jiných institucí nebo stížností sousedů. Právě sousedské spory často vedou k tomu, že se o nezapsané stavbě začne úřad podrobněji zajímat. Digitalizace veřejné správy navíc postupně propojuje jednotlivé databáze a evidence. Riziko, že černá stavba zůstane dlouhé roky bez povšimnutí, se proto postupně snižuje.

Daňová složenka vás před bagrem neochrání

Skutečnost, že stát z objektu dlouhé roky vybíral daň, přitom sama o sobě vůbec neznamená, že je stavba legální. Jakmile se případem začne zabývat stavební úřad, posuzuje objekt výhradně podle stavebního zákona. Výsledkem může být konstatování, že jde o nepovolenou stavbu, u které úřad zahájí řízení o odstranění. Majitel pak může přijít o nemovitost, zaplatit demolici a zároveň zjistit, že celé roky poctivě odváděl státu peníze za něco, co podle úřadů nikdy nemělo existovat. Argumentovat před stavebním úřadem zaplacenými daňovými složenkami přitom obvykle nepomůže. Finanční úřad a stavební úřad fungují nezávisle na sobě a každý řeší úplně jinou část problému.

Neházejte flintu do žita

Majitelé nezapsaných staveb však stále mají možnost situaci řešit. V některých případech lze požádat o dodatečné povolení stavby nebo využít pasport stavby nahrazující chybějící dokumentaci. Úspěch ale není automatický. Stavba musí odpovídat územnímu plánu, dodržovat předepsané odstupy a nesmí zasahovat do ochranných pásem. Pokud úřady zjistí zásadní rozpor s pravidly, legalizace nemusí být možná. Spoléhat se na to, že si nezapsané stavby nikdo nevšimne, je proto dnes stále větší riziko.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.