HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Kvůli sousedově černé stavbě jí praská zeď. Místo zásahu úřadů roky sleduje, jak se problém legalizuje

reklama

Kvůli sousedově opěrné zdi a terénním úpravám vede už několik let spor s úřady i sousedem samotným. Žena z Ústeckého kraje tvrdí, že nepovolené stavební zásahy poškodily její majetek, zatímco stavební úřad původně označil spornou konstrukci za „estetický prvek“. Případ se dostal až na krajský úřad.


Sousedova černá stavba
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Eliška Vránová s využitím Canva
reklama

Když se na sousedním pozemku začalo měnit terén

Na začátku to podle Bohumily nevypadalo jako spor, který bude trvat roky. Na sousedním pozemku se jednoduše začalo stavět. Takových situací jsou v českých obcích tisíce, někdo si upraví zahradu, postaví plot, opěrnou zeď nebo hospodářský objekt. Jenže v tomto případě se z běžných stavebních prací postupně stal konflikt, který zaměstnal stavební úřady, krajský úřad i právníky. Majitelka sousedního pozemku tvrdí, že soused v roce 2022 provedl rozsáhlé terénní úpravy. Podle jejího popisu odtěžil přibližně dva metry zeminy a následně vybudoval opěrnou zeď z kamenných kvádrů. Tyto zásahy považuje za nepovolené a současně upozorňuje, že na pozemku měly vzniknout i další stavby bez potřebných povolení, konkrétně čistírna odpadních vod a kolna. Podle jejího názoru nejde o zděděné nebo historické stavby, které by vznikly před desítkami let. Naopak tvrdí, že vše vzniklo nově a že stavebník věděl, co dělá.

Kde vznikl největší problém?

Zásadní část sporu se netýká samotné existence opěrné zdi, ale dopadů, které měla mít na sousední nemovitost. Žena tvrdí, že během stavebních prací došlo k podhrabání její betonové opěrné zdi načež vznikla rýha, která podle jejích slov zůstala dlouhé dva roky bez zabezpečení. Na problém prý opakovaně upozorňovala, přičemž odpovědí mělo být ujištění, že vše bude později dokončeno a upraveno. K tomu však podle ní nedošlo. Právě zde začal vznikat pocit bezmoci, který se celým příběhem prolíná. Zatímco soused pokračoval ve svých záměrech, ona podle svých slov sledovala, jak se stav jejího majetku zhoršuje. Dnes tvrdí, že na její zdi vznikají praskliny a že zásahy na sousedním pozemku komplikují bezpečný pohyb po části jejího pozemku.

Na upozornění stavební úřad nejprve nereagoval

Když se rozhodla obrátit na stavební úřad, očekávala podle svých slov standardní kontrolu a prověření celé situace. Jenže první zkušenost ji překvapila. Tvrdí, že na svůj podnět nedostala odpověď. Teprve poté, co věc osobně konzultovala s vedením stavebního odboru a podala další písemný podnět, dorazil na místo úředník. Výsledek šetření ji však šokoval ještě více než původní nečinnost. Podle jejího vyjádření úředník dospěl k závěru, že konstrukce, kterou ona považovala za opěrnou zeď, není opěrnou zdí, ale „estetickým prvkem“. O svém zjištění vyhotovil zápis a tím byla věc podle ní uzavřena. Právě tento moment se stal jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodla obrátit na vyšší instanci.

Krajský úřad dospěl k úplně jinému závěru

Nespokojenost s postupem místního stavebního úřadu vedla Bohumilu k podání podnětu na krajský úřad a výsledek byl podle jejího popisu překvapivý. Krajský úřad měl po vlastním prověření dojít k závěru, že se skutečně jedná o opěrnou zeď a zároveň o nepovolené terénní úpravy. To bylo v přímém rozporu s původním stanoviskem stavebního úřadu. Pro stěžovatelku to představovalo potvrzení, že její námitky nebyly bezdůvodné. Současně však vyvstala další otázka. Jak je možné, že dva úřady dokážou stejnou věc posoudit tak rozdílně? Právě rozdílnost přístupů patří mezi věci, které kritizuje nejvíce. Podle ní by lidé měli mít jistotu, že obdobné případy budou úřady řešit stejným způsobem bez ohledu na to, kde se nacházejí. Další vývoj případu však přinesl situaci, kterou dodnes nechápe.

Místní šetření nehodnotí pozitivně

Podle jejího popisu byla nejprve svolána kontrola, která měla řešit nepovolené stavby na sousedním pozemku. Následně však došlo ke změně a pozornost úředníků se obrátila na její vlastní betonovou opěrnou zeď. Právě tento postup v ní vyvolal pocit, že se řeší všechno možné, jen ne původní problém. Místní šetření navíc nehodnotí příliš pozitivně. Tvrdí, že se během něj necítila vyslyšena a že přítomní opakovaně zpochybňovali její argumenty. Místo hledání odpovědi na otázku, zda sousedova stavba způsobila škodu, se podle ní debata soustředila na to, zda dokáže škodu sama prokázat. To je ostatně otázka, která ji trápí dodnes. Pokud někdo postaví stavbu bez povolení a následně vznikne spor o její dopady, proč musí poškozený člověk složitě dokazovat, že mu bylo ublíženo?

Spor se postupně rozrostl i mimo stavební řízení

Komplikace však nekončí u stavebního úřadu. Žena tvrdí, že soused zahájil také soudní spor týkající se části pozemku. Podle jejího popisu se domáhá určení, že přibližně pětimetrový pás pozemku nikdy nebyl jejím vlastnictvím a že jej vydržel on. Takový spor může trvat měsíce i roky. Pro běžného člověka to znamená další výdaje, další dokumenty a další právní zastoupení. Právě finanční stránku označuje za jednu z nejbolestivějších částí celé kauzy. Vedle času stráveného komunikací s úřady musí podle svých slov platit právníky i odborníky.

Největší kritika míří na systém legalizace černých staveb

Vedle samotného případu upozorňuje žena na problém, který podle ní přesahuje hranice jejího sporu. Vadí jí možnost dodatečné legalizace černých staveb. Podle jejího názoru vzniká situace, kdy stavebník nejprve staví bez potřebných povolení a teprve následně řeší, zda bude možné stavbu schválit. Tvrdí, že v praxi pak často vznikají dlouhá řízení, během nichž se řeší legalizace již existujících staveb. Mezitím však mohou vznikat škody, sousedské konflikty a další komplikace. Podle ní navíc chybí informace pro lidi, kteří se cítí být černou stavbou poškozeni. Zatímco návody na dodatečné povolení staveb lze najít poměrně snadno, rady pro sousedy, kteří se proti podobným zásahům brání, podle jejího názoru chybějí.

Důležitá rada pro každého vlastníka nemovitosti

Ať už nakonec úřady a soudy rozhodnou jakkoli, jeden závěr je z podobných případů zřejmý. Pokud má člověk podezření, že sousední stavba zasahuje do jeho práv nebo způsobuje škodu, neměl by spoléhat pouze na ústní domluvy. Důležité je pořizovat fotografie, archivovat veškerou komunikaci, podávat podněty písemně a ukládat si všechna rozhodnutí úřadů. Stejně důležité je neotálet s odbornými posudky, protože právě ty mohou později sehrát klíčovou roli.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
20.06.2026

Photocredit: Eliška Vránová s využitím Canva

0

Ověřte si podle jednoduchého návodu, zda nemáte na pozemku černou stavbu
Vlastnictví nemovitosti s sebou přináší nejen radosti, ale i řadu administrativních povinností.

Přišel nový soused a Alena musela zbourat svou garáž
Alena žije s manželem a dvěma dětmi kousek od Ostravy, kde si před asi deseti lety koupili postarší rodinný dům. Ten postupně rekonstruují. Vedle domu stála garáž, ve které, stejně jako předchozí majitel, parkovali svůj automobil. Vše se ale změnilo ve chvíli, kdy sousední dům změnil majitele. O svou nepříjemnou zkušenost se proto s námi majitelka podělila v krátkém rozhovoru

Úřady si došlápnou na černé stavby garáží. Loni jich bylo zbouráno 315
V českém prostředí je fenomén takzvaných černých staveb dlouhodobým problémem, který se po desetiletí těšil překvapivé úřední benevolenci.

Finančák ví o černých stavbách. Zkasíruje daň z nemovitosti a víc neřeší
Postavit na pozemku garáž, dílnu nebo větší zahradní stavbu bez papírů bývalo kdysi poměrně snadné. Mnoho lidí dodnes spoléhá na to, že co není zapsané v katastru, o tom stát neví. Jenže tahle představa už dávno přestává platit.

Černou stavbu jim zbourají, hypotéka zůstane. Majitelé pak roky splácejí dům, který už neexistuje
Když se do zdí nemovitosti zakousne lžíce bagru a po domě zbude jen parcela s hromadou suti, zažívají majitelé těžký okamžik. Většina lidí vnímá demolici jako katastrofu, ale nedochází jim, že tím to celé nekončí.