Podhrabal sousedce zeď a staví načerno. „Úřady z něj udělaly oběť,“ říká žena z Ústecka

Kdy celý konflikt vlastně začal?

Stavební činnost tam probíhá už od roku 2018. Soused na svém pozemku realizoval hned několik věcí, na které neměl potřebná povolení. Jde o čistírnu odpadních vod, takzvanou ČOV, a také kolnu. Zásadní spor, který mě donutil jednat intenzivněji, se ale rozhořel až v roce 2022, protože se pa soused rozhodl, že si na svažité zahradě vytvoří rovinu. K tomu ale přistoupil tak, že bez jakéhokoliv schválení odtěžil zhruba dva metry zeminy.

A co přesně na místě vybudoval?

Z těžkých kamenných kvádrů si postavil opěrnou zeď. Tu navíc přilepil přímo na moji stávající betonovou zeď. A jelikož k tomu neměl stavební povolení, jedná se zkrátka o černé stavby.

Zmiňovala jste, že stavba poškodila váš majetek. Jak konkrétně vám sousedova činnost uškodila?

Během těch terénních úprav soused strojově podhrabal moji betonovou zeď. Nechal tam hlubokou rýhu, v podstatě otevřenou díru pod základy, kterou nijak nezabezpečil. A tento stav trval celé dva roky. Mám obavy o stabilitu té konstrukce, na zdi se objevují praskliny a celkově to komplikuje bezpečný pohyb po mé vlastní zahradě. Škody jsou podle vypracovaného rozpočtu ve statisících korun.

Snažila jste se s ním situaci řešit osobně?

Samozřejmě, snažila jsem se komunikovat. Osobně, přes e-maily i písemně doporučenými dopisy s dodejkou.

A jak na vaše upozornění reagoval?

Na e-maily a návrhy v dopisech vůbec nereagoval. Když jsem ho na nezabezpečený výkop upozornila osobně, vždycky jen řekl, že to dodělá jako plot. Ale reálně s tím dva roky nedělal nic a ani to nezabezpečil. K poškození se vůbec nehlásí s tím, že je na svém pozemku a tam si prý může dělat, co chce. Chtěl rovnou plochu, tak prostě odtěžil zeminu.

Když selhala domluva, obrátila jste se na úřad?

Ano a nejprve nereagoval vůbec. Musela jsem věc jít osobně konzultovat k vedoucímu stavebního odboru a následně poslat nový písemný podnět. Teprve pak se na problém přišel podívat úředník ze stavebního úřadu. Jeho závěr mě ale překvapil. Konstatoval, že v případě souseda se nejedná o opěrnou zeď, ale pouze o „estetický prvek“. Sepsal o tom zápis a celou věc tím považoval za vyřízenou. Zajímavé je, že tento úředník dnes dělá vedoucího daného stavebního úřadu.

Zůstala jste po tomto zvláštním rozhodnutí u místního úřadu, nebo jste případ posunula na vyšší instanci?

Podala jsem podnět na Krajský úřad Ústeckého kraje. Ten se do věci vložil, provedl vlastní šetření a zjistil přesný opak. Potvrdil, že se skutečně jedná o opěrnou zeď a k tomu přidal, že jde o nepovolené terénní úpravy.

Vrátil se pak případ zpět k řešení do vašeho města?

Nikoliv. Byla vznesena námitka podjatosti. Můj soused je totiž zastupitel města a v minulém volebním období působil dokonce jako náměstek primátora. Kvůli této námitce byla agenda odebrána původnímu úřadu a případ byl předán k řešení do jiného města.

Jak probíhala kontrola z druhého města?

Očekávala jsem, že se bude řešit sousedova černá stavba. Dokonce mi stavební úřad nejdříve poslal pozvánku, že se podíváme na ty nepovolené stavby. Pak ale pozvánku zničehonic změnil s tím, že budeme zkoumat a prověřovat moji betonovou opěrnou zeď. Vůbec jsem to nechápala. Místo staveb souseda se nakonec opravdu kontrolovala moje zeď.

Jak to probíhalo v reálu?

Bylo to velmi nepříjemné a neobjektivní. Sešli se tam dva úředníci a stavař, kterého si přivedl soused. Neustále na mě slovně tlačili. Tvrdili, že to nic není, zlehčovali to a v podstatě naznačovali, že jsem si problémy zavinila sama. Úřad pak sepsal protokol, kde určil, co se má dál dělat, ale podmínky dali mně. Úředníci mě v podstatě obvinili z toho, že to já mám předkládat důkazy a dokazovat, jak přesně mi bylo ublíženo. Sousedova kamenná zeď se neřešila.

Jaké argumenty úřady momentálně používají k tomu, proč tyto nepovolené stavby stále stojí a nebylo nařízeno jejich odstranění?

Zákon umožňuje požádat o dodatečné povolení. Soused včas podal žádost o legalizaci stavby, stihl to v té třicetidenní lhůtě. Využil tuto možnost a od té doby se celý proces vleče. Například v případě zmíněné kolny ležel spis na krajském úřadě bez jakéhokoliv posunu asi jeden rok.

Vnímáte v postupu úřadů rozdíly ve srovnání s běžnými občany?

Pracují velmi rozdílně. Z mého pohledu je vidět, že pan soused je zastupitel a mám pocit, že mu úředníci vycházejí vstříc a s legalizací mu radí. Celé to působí jako snaha věc co nejvíce prodlužovat. Domnívám se, že se čekalo na mírnější právní úpravu, tedy na nový stavební zákon, který by legalizaci černých staveb ještě usnadnil.

Než se vyřešily stavby, objevily se další komplikace. Spor prý přešel k soudu, ale z iniciativy vašeho souseda?

Ano, bohužel mě dal k soudu. Podal žalobu, ve které tvrdí, že část pozemku v šíři zhruba pěti metrů nikdy nebyla moje a že on tento pruh země vydržel. Toto soudní řízení už trvá přibližně rok a soud zatím nerozhodl. Byl nám podán návrh na mediaci dle doporučení soudu, ale vzhledem k dosavadní komunikaci je to složité.

Jaký dopad má celá tato vleklá situace na váš každodenní život?

Je to velká zátěž. Bere to spoustu času. Musím platit právníky, odborníky, znalecké posudky. Mám k dispozici kompletní fotodokumentaci, rozpočty i úřední komunikaci, a to všechno něco stojí. Stojí to hodně peněz a energie.

Co by se podle vás mělo v našem systému změnit, aby se takové případy řešily rychleji a spravedlivěji?

Stát by rozhodně neměl plošně legalizovat černé stavby. Podívejte se, kolik stavebních opičáren mají české domy kolem sebe, právě proto, že majitelé ví, že jim to úřad nakonec dodatečně povolí. Systém umožňuje, aby se lidé chovali nezodpovědně k okolí.

Kde vidíte v těchto dodatečných povoleních největší riziko pro okolí?

Vůbec se nebere v úvahu zakládání staveb pod svahem, geologické podloží nebo vsakování vody. Všude se jen dláždí a betonuje a voda pak nemá kam odtékat. Když někdo změní terén bez ohledu na plány a okolí, odnesou to pak sousedé. To všechno by se mělo posuzovat předtím, než se do země kopne, ne roky poté, co už dílo stojí.

Jaké ponaučení by si měli odnést lidé, kteří se mohou ocitnout ve stejné situaci?

V první řadě nenechat věci plynout a ihned všechno dokumentovat. Pořizujte si fotografie, ideálně už když se na sousedním pozemku začne dít něco podezřelého. Komunikujte jedině písemně a důležité věci posílejte doporučeně s dodejkou. Ústní dohody u plotu nefungují. Zároveň se připravte na to, že to bude běh na dlouhou trať. Pokud místní úřad nejedná nebo tvrdí nesmysly, jako že je zeď estetický prvek, nebojte se obrátit na krajský úřad. A pokud cítíte nátlak, je dobré mít včas po boku právníka a nezávislého stavaře. Mám pocit, že současný systém nutí poškozené složitě dokazovat vznik škody, zatímco stavebník může mezitím využívat proces dodatečného povolení.

Děkuji vám za rozhovor.

Rádo se stalo.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.