Sedmdesátiletý důchodce ochotně kosí cizí pozemek už 20 let. Neznámý majitel se o parcelu nestará

Mezi svými

Pan Vladislav žije v obci celý život. Většinu let pracoval v družstvu a i po odchodu do důchodu zůstal zvyklý být pořád v pohybu. A protože doma dlouho nevydrží, chodí mezi lidi, pomáhá při obecních akcích a zajímá se o to, co se kolem něj děje. V posledních letech sleduje, jak se vesnice postupně rozšiřuje, přibyly nové domy, nové parcely i mladé rodiny. Na rozdíl od některých starousedlíků mu změny nevadí. Naopak říká, že je rád, když se do obce stěhují mladí lidé a vesnice nezůstává prázdná. „Aspoň to tady žije. Děti běhají venku, něco se pořád děje. To je dobře,“ říká.

Prázdné místo

Jen pár metrů od jeho domu je ale místo, které zůstalo roky stejné. Obdélníkový stavební pozemek se prodal už před zhruba dvaceti lety. Zatímco kolem postupně vyrostly rodinné domy, tady se nestalo vůbec nic. Žádná stavba, žádné oplocení, jen tráva. Podle místních koupil parcelu člověk z větší dálky, nejspíš jako investici. Mluvilo se prý o Praze nebo středních Čechách. Několik lidí už se údajně snažilo pozemek odkoupit, protože místo je klidné a pro bydlení velmi pěkné, majitel ho ale prodat nechce. A protože v obci nebydlí, o parcelu se prakticky nestará.

Co zůstane bez péče

V jiné ulici by podobný pozemek nejspíš dávno zarostl vysokou trávou a plevelem. Podle pana Vladislava je to problém, který se v menších obcích objevuje čím dál častěji. Lidé koupí pozemek, nechají si ho do budoucna, ale už neřeší, co se s ním děje teď. „Když to nikdo neposeče, tak z toho akorát lítá binec po okolí. Semena, plevel, schovávají se tam myši. A obec nemůže běhat po všech pozemcích,“ říká. Podle něj by přitom stačilo málo. „Když už tam člověk nechce stavět, mohl by aspoň jednou za čas zaplatit sekání.“

Kosa místo techniky

Právě proto začal před lety chodit na pozemek sám. Nejdřív jen občas, později pravidelně. Dnes už je z toho běžná součást jeho života. Celou parcelu o velikosti přibližně 800 metrů čtverečních seká ručně kosou. Nejedná se přitom o sousedskou pomoc. Pan Vladislav doma stále chová dobytek a seno potřebuje každý rok ve velkém. Kupované krmení by pro něj bylo příliš drahé. „Z důchodu bych to všechno nekoupil. Člověk má svoje výdaje, něco stojí dům a člověk chce občas pomoct i dětem nebo vnoučatům,“ vysvětluje. V prázdném pozemku proto viděl příležitost. Když už tam tráva roste a nikdo ji nechce, byla by podle něj škoda ji nevyužít.

Každý rok stejně

Když pozemek poseče, naloží trávu na vozík a odveze ji na svoje pole za vesnicí. Tam ji rozprostře a nechá několik dní schnout. Pokud je dobré počasí, pravidelně ji obrací, aby správně proschla. Pak z ní udělá seno, které skladuje na horší období. Část pak nechává zakrytou venku, část ukládá doma na půdě, přičemž všechno dělá ručně, bez větší techniky. „Já už jsem takhle zvyklý celý život. Aspoň mám pohyb a člověk nesedí doma u televize,“ říká s úsměvem. I lidé z okolí si jeho práce všímají, a to hlavně proto, že výsledek je vidět. Místo zanedbaného pozemku zůstává čistá udržovaná parcela, která nepůsobí uprostřed nové zástavby jako opuštěné místo. A pan Vladislav má zase krmení pro zvířata.

P.S. Řešíte zahradu nebo vybavení kolem domu? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.