Fotbalista Jan Koller si s partnerkou postavil moderní dřevostavbu. Pozvali nás na návštěvu

Vrátil se domů

Myšlenka postavit nový dům nevzešla od bývalého reprezentačního kanonýra Jana Kollera, ale od jeho partnerky Sophie. Koller však s nápadem souhlasil okamžitě. Rozhodnutí stavět padlo v době, kdy společně přemýšleli nad místem, kde by mohl vyrůst jejich nový domov. A jak říká sám Koller, pro něj byla lokalita jasná od začátku a sice Smetanova Lhota na Písecku. Právě tady totiž prožil velkou část dětství. Do vesnice se přistěhoval v šesti letech a vyrůstal na jejím opačném konci. Vztah k místu si však udržel i během profesionální kariéry, která ho zavedla do Německa, Francie nebo Monaka. Když Sophii do Smetanovy Lhoty přivezl poprvé, místní krajina ji okamžitě oslovila. Klid, okolní příroda a malá obec bez ruchu města rozhodly. Lokalita byla vybraná.

Pozemek na kraji vesnice

Pozemek se dvojici podařilo získat díky sousedce, která je zároveň jejich dlouholetou známou. Ve vesnici spolu vyrůstali a jejich vztahy zůstaly přátelské i po letech. Celé pole patřilo právě jí a Koller s partnerkou odkoupili pouze část o rozloze přibližně 2 500 m². Oba vzpomínají, že v době koupě zde nebylo vůbec nic (žádná infrastruktura ani připravené stavební parcely). Důležitým kritériem byla především poloha na okraji obce. Dům tak dnes stojí prakticky na konci vesnice a nabízí otevřený výhled do krajiny a maximální soukromí. Koller přiznává, že původně zvažovali ještě jeden pozemek, ale ten nakonec nevyšel. Když se později objevila možnost odkoupit část sousedčina pole, neváhali. Rozhodující byla kombinace známého prostředí, rodinné historie a absolutního klidu.

Když přišla na řadu volba typu domu, shodli se oba na dřevostavbě

Dřevo považovali za materiál, který přirozeně zapadne do venkovského prostředí a okolní přírody. Zděný dům ani stavba z pórobetonu je nelákaly. Koller v dřevostavbě nikdy předtím nebydlel a šlo o jeho první vlastní dům. Než se definitivně rozhodli, začali sbírat informace a navštěvovat jiné majitele podobných domů. Jednu návštěvu zprostředkovala stavební firma, další si domluvili přes známé. Celkem viděli tři až čtyři dřevostavby a mohli si prohlédnout nejen konstrukci, ale i reálný provoz domácností. Právě osobní zkušenosti majitelů jim pomohly potvrdit, že zvolená cesta dává smysl. Postupně se začal rýsovat projekt domu, jeho tvar i výběr konkrétní dřeviny.

Nechtěli klasickou roubenku

Volba sympatického páru padla na moderní roubenku z lepeného kanadského cedru. Tento materiál patří mezi finančně náročnější varianty, ale majitelé ho považují za dlouhodobou investici. Cedrové dřevo je odolné vůči povětrnostním vlivům a vyžaduje výrazně menší údržbu než běžně používaný smrk nebo borovice. Konstrukce z lepeného hranolu měla navíc jednu zásadní výhodu a sice minimální sedání stavby.

U klasických srubů je běžné, že si konstrukce několik let „sedá“, což komplikuje okamžité nastěhování. Honza se Sophií se chtěli nastěhovat co nejdříve, proto srub zavrhli. Dalším argumentem proti srubům byl i interiér. Kulaté klády podle nich zmenšují využitelný prostor a spáry mohou zachytávat prach a nečistoty. Viděli také sloupkové dřevostavby, ale roubenka z masivního dřeva jim nakonec připadala nejpřirozenější.

Samotná výstavba postupovala překvapivě rychle

Hrubá stavba domu trvala přibližně tři týdny. Následně začala série dokončovacích prací, které majitelé urychlovali z jednoho konkrétního důvodu a to protože chtěli v novém domě strávit Vánoce (fotografie z průběhu výstavby si můžete prohlédnout zde. Stavební firma nakonec termín stihla dodržet a hotový dům předala přibližně dva týdny před Štědrým dnem. Několik drobných detailů se dokončovalo ještě později, ale rodina už mohla dům naplno využívat. Stavba probíhala kompletně na klíč, včetně základové desky.

První fotografii pozemku má Koller uloženou z května 2020. V prosinci téhož roku přijel na pozemek první bagr a začaly práce na základové desce. Ta byla hotová v únoru 2021. Ve stejném roce se také stěhovali. Od zahájení výstavby tak uběhly přibližně čtyři roky.

Vytápění domu je podle majitelů geniální

Pozemek sice byl podle územního plánu stavební, ale bylo nutné na něj přivést inženýrské sítě. Od hlavní silnice se proto natáhla kanalizace a elektřina. Plyn zde není a voda se čerpá z vlastního vrtu hlubokého zhruba třicet metrů. Dům využívá tepelné čerpadlo systému země–voda, které spolupracuje s teplovodním podlahovým vytápěním. Regulace probíhá digitálně a majitelé mohou teplotu nastavovat i na dálku prostřednictvím mobilního telefonu. Samotný systém si navíc hlídá teplotní změny a automaticky reaguje. Koller říká, že v domě je příjemně teplo během zimy a v létě naopak příjemný chlad. Pomáhá tomu kvalitní izolace a také architektonické řešení domu.

Klimatizaci majitelé instalovat nechtěli a podle Kollera ji ani nepotřebují

Dům je přízemní, protože majitelé chtěli bydlení, které bude pohodlné i ve stáří. Patrový dům proto odmítli hned na začátku návrhu. Projekt vznikl ve spolupráci se stavební firmou a projektantem, ale hlavní roli při návrhu sehrála Sophie. Ta řešila nejen dispozice, ale i kompletní interiér ve spolupráci s designérem. Architekt se na projektu nepodílel. Dům má velké prosklené plochy orientované do zahrady, což přináší dostatek denního světla. Chlazení řeší především venkovní žaluzie a velké přesahy střechy, které v létě stíní slunce.

Pendlují mezi Lhotou a Prahou 

Výraznou součástí pozemku je zahrada, kterou navrhla dvojice zahradníků, kteří se této práci věnují dlouhodobě, i když nejsou architekti. Sophie měla jedno hlavní přání, aby zahrada byla co nejméně náročná na údržbu. Dvojice tráví totiž čas i v Praze, kde mají moderní byt v podkroví. Zahrada proto funguje spíše přirozeně a není založená na pravidelných úpravách. Součástí pozemku je také retenční nádrž, která zachytává dešťovou vodu. Tu následně využívají k zavlažování. Zahrada i dům byly kompletně dokončeny přibližně v dubnu 2024.

Ale ano, komplikace se našly

Ani takto promyšlený projekt se neobešel bez menších problémů. Stavba probíhala během pandemie, což přineslo problémy s pracovníky, dodávkami materiálu i výrazným růstem cen. Některé chyby vznikly také při realizaci interiérů. Například toalety v koupelně instalovali řemeslníci výrazně výš, než je běžné, přičemž argumentovali tím, že Koller měří přes dva metry. Jenže v domě nežije sám. Jednu toaletu se podařilo upravit, další dvě zůstaly ve zvýšené výšce, takže menší návštěvy podle Sophie sedí s nohama ve vzduchu. Podobná situace nastala i u venkovní dlažby u bazénu, kde kvůli špatnému vyměření vznikl schod místo plánované roviny. Po čtyřech letech bydlení ale oba majitelé hodnotí dřevostavbu jednoznačně pozitivně.

Dobré zkušenosti po čtyřech letech

Koller říká, že roubenku doporučuje každému, kdo má rád dřevo a považuje dům za dlouhodobou investici. Sophie dodává, že právě návštěvy reálných domů byly při jejich rozhodování klíčové, a proto dnes rádi umožňují zájemcům, aby se na jejich roubenku přijeli podívat. Jednu radu by Koller přece jen předal každému, kdo se chystá stavět a sice zajistit si kvalitní stavební dozor. Oni ho během stavby neměli a některým problémům se tak dalo předejít. Přesto říká, že život v domě uprostřed přírody za to stojí. Klid, prostor a atmosféra dřeva podle něj vytvářejí bydlení, které se s městským bytem nedá srovnat.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.