Kanadská studna snižuje náklady na chlazení i vytápění. Provoz přitom stojí jen pár korun měsíčně

Tajemství pod trávníkem

Základní myšlenka tohoto systému se opírá o elementární fyziku. Na povrchu běžné zahrady panují během roku obrovské teplotní výkyvy. Kruté zimní mrazy se pravidelně střídají se spalujícím letním horkem. Stačí se ale podívat jen kousek hlouběji do země a situace se dramaticky mění. Zemská kůra má totiž přirozenou schopnost zadržovat teplo. V hloubce necelých dvou metrů pod povrchem panuje celoroční teplotní stabilita. V podmínkách střední Evropy si zde zemina udržuje téměř neměnnou teplotu. Ta se stabilně pohybuje přibližně deseti až dvanácti stupňů Celsia. Na aktuálním počasí nad povrchem vůbec nezáleží. Kanadská studna nedělá vlastně nic jiného než to, že tuto obrovskou masu hlíny chytře využívá.

Čeká ho dlouhá cesta

Aby bylo možné tuto obrovskou přírodní energii reálně využívat, je nutné vybudovat cestu pro upravený vzduch. Praktické provedení spočívá v zakopání dlouhého plastového potrubí do zmíněné dvoumetrové hloubky. Někde na okraji pozemku stojí malý nadzemní nasávací sloupek. Bývá vždy pečlivě opatřený ochrannou mřížkou a jemnými filtry proti prachu a hmyzu. Právě tudy vstupuje čerstvý venkovní vzduch do celého systému. Tento vzduch pak musí urazit poměrně dlouhou trasu podzemním labyrintem silných trubek. Během tohoto záměrně pomalého putování má dostatek času na nabrání správné teploty. Přes stěny plastového potrubí si jednoduše vymění teplo s okolní hlínou. Nakonec tento teplotně upravený vzduch vstoupí přímo do domu. Tam se plynule napojí na centrální větrací jednotku.

Oceníte ji během veder

Skutečný přínos této technologie ukazuje nejlépe zcela běžná životní situace. Lze si představit vrcholné léto s venkovním teploměrem ukazujícím vysoko přes třicet stupňů. Nasávací sloupek vtáhne tento nepříjemně horký vzduch pod zem. Jakmile tento objem vzduchu urazí zhruba třicet metrů chladným potrubím, jeho teplota přirozeně klesne. Do interiéru tak bez výraznějšího hučení proudí vzduch ochlazený přibližně na dvacet až čtyřiadvacet stupňů. Vzniká tím velmi zdravé chlazení bez agresivního ledového průvanu z klasické klimatizace. Obyvatelé domu tak získávají výrazně příjemnější vnitřní klima zcela přirozenou cestou.

Ochrana před mrazem

V zimních měsících se celý proces logicky otočí. Když venku silně mrzne, nasátý ledový vzduch se pod zemí naopak příjemně ohřeje. Z původních minus deseti stupňů se vzduch dostane na hodnoty mírně nad nulou. Do drahé větrací a rekuperační jednotky tak nevstupuje agresivní mráz. Rekuperace díky tomu vůbec nezamrzá a funguje naprosto plynule po celou zimu. Zároveň se tím šetří nemalé peníze za dodatečné elektrické předehřívání nasávaného vzduchu. Systém tedy plní hned dvě důležité funkce najednou a stará se o bezproblémový chod domácnosti v těch nejnáročnějších klimatických podmínkách. Samotná kanadská studna nemá téměř žádné provozní náklady. Platí se jen ventilace, která by v domě běžela tak jako tak. Ta stojí jen desítky korun měsíčně, typicky zhruba kolem 100 Kč. Nejde však o spotřebu samotné studny, která je pasivním systémem a naopak může celkové náklady na provoz domu ještě snižovat. Úspora se projevuje především na snížení potřeby aktivního chlazení v létě a předehřevu vzduchu v zimě. V praxi tak může jít o tisíce korun ročně v závislosti na velikosti domu a způsobu větrání.

Na tohle pozor

Vše má ovšem své limity. Tím největším problémem klasické vzduchové kanadské studny je vlhkost a udržení přísné hygieny. Když se v letních měsících prudce ochlazuje horký vzduch uvnitř studených trubek, zákonitě dochází ke srážení vody na jejich stěnách. Trubky proto musí ležet ve výkopu s naprosto precizním a hlavně nepřerušovaným spádem. Veškerá voda musí okamžitě a spolehlivě odtékat do speciální sběrné jímky. Pokud by stavební firma odvedla špatnou práci a v potrubí by zůstaly stát kaluže vody, vytvoří se obrovský problém. Vznikne tam doslova ráj pro množení plísní a nebezpečných bakterií. Z tohoto důvodu je absolutní nutností používat výhradně speciální potrubí s vnitřní antibakteriální vrstvou.

Ideální načasování

Vybudování tohoto přírodního systému dává dnes jednoznačně největší smysl u novostaveb rodinných domů stavěných ve velmi úsporném standardu. Zcela zásadní podmínkou úspěchu je naplánovat instalaci potrubí už ve fázi samotného projektu. Zemní práce pro kanadskou studnu lze pak chytře spojit s bagrováním pro základy domu a přípojky inženýrských sítí. Tím se ušetří opravdu velká část stavebního rozpočtu. Pustit se do rozkopání již hotové a osázené zahrady u staršího domu by byl naopak naprostý ekonomický nesmysl.