Moderní dřevěná jeskyně odhaluje historii národa. Sestavili ji ze 40 000 dílků

Zadání se zdálo zprvu snadné

Národní katarské muzeum, které vypráví historii emirátu v Perském zálivu, patří už dlouho k novodobým architektonickým klenotům země. A exponáty zde představené veřejnosti nabývají nedozírné ceny. Něco tomu ale chybělo.

Fotogalerie:

i Foto: Se souhlasem Tom Ferguson Photography, Tom Ferguson Photography, Oscar Rialubin

Ke katarskému muzeu bylo zapotřebí vymyslet i originální obchod se suvenýry, který by mimořádností svého zpracování nevybočoval z celkové kompozice. Může se to zdát jako maličkost, ale sami jistě víte, jak se hluboký dojem z návštěvy mimořádné galerie může snadno rozmělnit, když skončí u plastového pultíku obchodu s pohlednicemi. Tady to tak rozhodně být nemělo a podoba obchodu se suvenýry navázaná na muzeum měla v návštěvnících stále uchovávat vjem z mimořádného místa. Jenže jak to udělat?

Národ, který vznikal v jeskyních

Katarskému emirátu sice nechybí peníze, ale dobře si rozmýšlí, do čeho je investovat. I proto se na výsledek soutěže různých návrhů čekalo léta. Pod vítězným návrhem je podepsán japonský architekt Koichi Takada, mistr proslavený mimo jiné tradičně-netradičními asijskými dřevostavbami. Proč právě on? Jeho návrh totiž dokonale odrážel „počátek“ katarské historie, tedy dobu, kdy se emirát rodil z kmenů nomádů-obchodníků, přežívajících v nehostinné poušti v jeskyních.

Dóm plný fantazie a vůně dřeva

Jak ale chcete u masivní a moderní stavby Národního muzea katarské historie vytvořit dojem nomády osídlené jeskyně? Chtělo to nápad, a těmi Takada nešetří. Inspiroval se u Jeskyně Světla (Dahl Al Misfir), podzemním chrámu a jednom z nejsvatějších míst regionu. Při návrhu vycházel z podobných rysů: přesahů vzdouvajících se nepravidelných stropů, prostupu světla z výšky, křivkách a oblých tvarech stěn dómu.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Rodina s malými dětmi si postavila vlastní domek během půl roku za 650 tisíc

Líbila se mu hra světel a stínu, která mění v průběhu dne a noci výzor jeskyně. A tento efekt pak zachytil i v projektu obchodu se suvenýry v podobě organických tvarů stěn. Jako tvůrčí materiál si nevybral kámen, ale dřevo. Protože správně vysoustružené dřevo může nabývat velmi plastické podoby. A nemusel čekat tisíciletí, než nabude správných proporcí. Díky zapracování dřeva se tak celý úchvatný projekt napoprvé vznikal mezi frézami CNC obráběcích strojů.

Puzzle se 40 000 dílky

Jedna opracovaná lišta dynamický skalní útvar nedělá, takže jich pochopitelně muselo být víc. Kolik? Přes 40 000. S tím, že na sebe musely s geometrickou přesností navazovat, byť každá byla originál. Proto architekt spolupracoval s neméně slavnými mistry umělecké práce se dřevem z Itálie. Výsledku hodně napomohl i počítačový program, který architektonický plán s pomocí 3D modelování rozložil do jednotlivých dílů, a ty pak přepsal do podoby zadání parametrů pro řezací stroje.

Jednotlivé části skládačky pak byly ručně sestaveny a slepeny do kompletní podoby v hangárech v Dauhá a nakonec zamířily na místo své instalace. Byl to náročný proces, do krajnosti, protože dřevo bylo zapotřebí vypracovat do naprosto přesných tvarů. „Bylo v tom něco až spirituálního,“ prozrazuje architekt. „Protože žádný z těch dílků samostatně nemá smysl. Teprve, až se spojí dohromady, je to jako když rozkvete pouštní růže.“

Síla lidské představivosti a umu

Výsledek je naprosto strhující. Nepravidelné a geometricky neuchopitelné tvary výklenků a dutiny, sahající místy až do výšky 5 metrů nad hlavy návštěvníků vykreslují abstraktní podobu jeskyně vyrobené ze dřeva. Stropními okny přichází dovnitř světlo, které se odráží od křivek a zákrutů a vytváří intimní polostín i prozářená místa tam, kde jsou prezentovány jednotlivé výrobky.

Stavební dílo samo je úchvatné v tom, že vzniklo ve fantazii člověka, ale nemohlo by být realizováno bez pokročilé technologie. A i ta sama by nepostačovala, kdyby tu nebyly šikovné lidské ruce, které jednotlivé dílky poskládaly k sobě. To vše dohromady také zrcadlí kus katarské národní historie.