Elektřinu vyrábí za 3 Kč/kWh a obejde se bez sítě. Kutil si postavil generátor na dřevoplyn

Starý dobrý dřevoplyn

Výsledkem jeho práce je generátor na dřevoplyn, tedy technologie známá už více než sto let. Princip je poměrně jednoduchý. Pokud se biomasa zahřívá na vysokou teplotu s omezeným přístupem kyslíku, nezačne hořet klasickým způsobem na popel. Materiál se rozkládá na směs plynů. Té se říká dřevoplyn nebo také syntézní plyn. Obsahuje především vodík, oxid uhelnatý, dusík a malé množství metanu. Tato směs je hořlavá a může sloužit jako palivo pro spalovací motor. Stejný princip se ve velkém používal například během druhé světové války, kdy na dřevoplyn jezdila auta i autobusy v mnoha evropských zemích.

Udělejme to jednoduše

Autor projektu chtěl postavit systém tak, aby ho dokázal vyrobit téměř každý domácí kutil. Proto zvolil konstrukci, která nevyžaduje svařování ani složité vybavení. Vystačil si s úhlovou bruskou, ruční vrtačkou a běžným materiálem, který lze najít ve staré dílně nebo na šrotišti. Základem zařízení se stala stará tlaková nádoba na barvu o objemu necelých dvaceti litrů. Než ji začal používat jako reaktor, bylo nutné ji důkladně vypálit. Tím odstranil zbytky starých laků a barev, které by se při vysoké teplotě mohly uvolňovat a poškodit motor připojený ke generátoru.

Reaktor jako srdce celého zařízení

Reaktor tvoří hlavní část celého systému. Do jeho horní části se nasype palivo, například dřevěné odřezky, štěpka, šišky nebo papír. Uvnitř nádoby je nerezový koš s otvory, který slouží jako rošt. Palivo v něm při omezeném přístupu kyslíku postupně žhne a rozkládá se. Do reaktoru vstupuje jen malé množství vzduchu, takže materiál nehoří klasickým plamenem. Vzniklé plyny se uvolňují a potrubím putují do dalších částí systému. Kutil přitom musel vyřešit i konstrukční problém. Kulaté dno nádoby komplikovalo instalaci potrubí. Proto konce trubek nařízl, mírně je ohnul a spoj zpevnil ocelovými nýty a vysokoteplotním těsněním. Konstrukce tak zůstala pevná a zároveň vzduchotěsná, což je pro správné fungování zplyňování zásadní.

Kde mám ten starý radiátor?

Plyn, který z reaktoru odchází, není v surovém stavu vhodný pro spalovací motor. Obsahuje vodní páru, dehet a další nečistoty. Proto následuje další část systému, která plyn ochladí a částečně vyčistí. Autor k tomu použil starý olejový radiátor nalezený mezi vyhozeným materiálem. Plyn jím prochází podobně jako horká kapalina v topném systému. Radiátor předává teplo okolnímu vzduchu a tím plyn výrazně ochlazuje. Jakmile teplota klesne, vodní pára i dehtové složky začnou kondenzovat a oddělují se od plynu.

Filtrace pomocí pilin

Po ochlazení pokračuje plyn do poslední filtrační části. Tou je kovový kbelík naplněný pilinami nebo jiným vláknitým materiálem. Tento filtr zachycuje drobné částice popela a zbytky sazí. Plyn je díky tomu výrazně čistší a může být bezpečně použit ve spalovacím motoru. Správná filtrace je u podobných zařízení velmi důležitá, protože nečistoty by mohly motor poškodit.

Budeme potřebovat pomoc

Na začátku provozu je nutné celý proces rozběhnout. Kutil proto využil jednoduché dmychadlo z dvanáctivoltového ventilátoru z automobilu. Ventilátor nasává plyn skrz celý systém a vytváří proudění, které později zajišťuje samotný motor generátoru. Jakmile se uvnitř reaktoru rozhoří stabilní reakce a začne vznikat dostatek plynu, ventilátor už není potřeba. Před připojením k motoru autor vždy ověřuje kvalitu plynu jednoduchým testem. Na konci hadice ho zapálí jako malý hořák. Pokud plamen hoří stabilně a bez výrazného kouře, znamená to, že je systém dostatečně zahřátý a plyn je připravený pro spalování v motoru.

Jdeme na to

Teprve poté přichází na řadu samotný generátor. Plyn je přiveden do sání motoru, kde se smíchá se vzduchem v potřebném poměru. Dřevoplyn má jiné vlastnosti než benzín, proto autor použil jednoduchý ventil, kterým ručně reguluje množství vzduchu ve směsi. Jakmile se poměr nastaví správně, motor generátoru začne běžet podobně jako při použití běžného paliva. Výsledkem je zařízení, které dokáže vyrábět elektřinu z materiálu, který by jinak zůstal nevyužitý. Dřevo, piliny nebo jiné zbytky biomasy se promění v plyn, který pohání generátor a vyrábí elektřinu pro běžné spotřebiče.

Kolik to tedy dělá?

V praxi se spotřeba podobných systémů obvykle pohybuje přibližně mezi 1 až 1,5 kilogramu suchého dřeva na jednu kilowatthodinu vyrobené elektřiny, podle konstrukce zplyňovače a účinnosti generátoru. Pokud vycházíme z ceny palivového dřeva přibližně dvě až tři koruny za kilogram, vychází výroba elektřiny zhruba na 3 až 4,5 koruny za kWh. V mnoha případech se však jako palivo používají piliny, odřezky nebo jiný dřevní odpad z dílen či zahrad, který může být prakticky zdarma. Pokud se takové palivo započítá do celkové bilance, může se výsledná cena vyrobené elektřiny pohybovat přibližně kolem tří korun za kWh, někdy i méně. Pro srovnání, běžná elektřina ze sítě dnes v Česku vychází přibližně na 3,5 až 4 koruny za kWh pouze za silovou elektřinu, podle dodavatele a tarifu. Pokud se započítají i distribuce, poplatky a další regulované složky, může se celková cena pro domácnosti pohybovat zhruba kolem 6 až 8 korun za kWh podle konkrétního tarifu a spotřeby.

Řešení, které nezestárlo

Podobný systém samozřejmě vyžaduje určitou údržbu. Reaktor je potřeba pravidelně čistit od popela a filtr s pilinami se musí občas vyměnit. Po ukončení provozu však uvnitř zůstává kvalitní dřevěné uhlí, které lze použít při dalším startu nebo například při grilování. Kutil tak ukazuje, že výroba energie nemusí být vždy závislá jen na velkých elektrárnách nebo fosilních palivech. Technologie zplyňování dřeva existuje už více než sto let a stále dokáže nabídnout řešení pro výrobu elektřiny tam, kde není dostupná infrastruktura. Stačí několik kovových nádob, pár trubek a palivo, které může být běžně dostupné v přírodě.

Máte rádi články s DIY tematikou, tipy pro kutily a návody na výrobu svépomocí?

Zadejte svůj e-mail a my Vám dáme vědět vždy, když vyjde nový. Už tak o žádný nepřijdete.

P.S. Zajímá Vás, zda má cenu pořizovat fotovoltaickou elektrárnu? Za jak dlouho se zaplatí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze stáhnout na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.