Mamahotel je pro něj jediným řešením. „Kvůli drahému bydlení nemůžu odejít, ani kdybych chtěl,“ obhajuje se Lukáš

Lukáši, mohl byste nám o sobě něco málo prozradit?

Co o sobě tak můžu říct... je mi 27 let a bydlím s rodiči v patrovém domě v menší vesnici. Když jsem studoval vysokou školu, bydlel jsem chvíli na koleji a po studiu jsem se vrátil domů. Jinak rád sportuji, tancujeme na hodech a taky máme s klukama kapelu.

Proč stále bydlíte v rodném domě?

Nemám důvod stěhovat se jinam. Práci mám kousek od domu, všichni kamarádi pochází odtud a jak jsem říkal, mám tu i kapelu. Navíc nemám přítelkyni, takže mě opravdu nic netáhne pryč. A rodičům to nevadí, platím jim symbolický nájem.

A vyhovuje vám tato situace?

Jsou dny, kdy mi to vyhovuje a dny, kdy bych byl už nejraději pryč. Samozřejmě se plánuji jednou odstěhovat, jen ještě nevím kdy. Kdykoliv se dívám na inzeráty bytů k pronájmu, ceny jsou docela vysoké. Tím, že bydlím u rodičů, platím nižší nájem a zbytek peněz si můžu šetřit na budoucnost. Rád bych měl jednou vlastní dům, ale na hypotéku bych teď určitě nedosáhl, nedokázal bych ji splácet.

„Divím se, že vícegenerační hypotéku nevyužívá více lidí. Téměř všichni mladí dostanou úvěr hned,“ říká Lukáš Švanda

Není tedy tajemství, že bydlíte v „mamahotelu“? Jaký názor na to mají vaši přátelé?

Není to tajemství, jsem s tím v pohodě. Moji kamarádi už mají své partnery a tak to mají v životě snazší, jsou na to dva – nevím, jak jinak bych to popsal. Ve dvou lidech dostanete hypotéku spíš a taky je podle mě jednodušší, starat se o domácnost ve dvou, každý udělá něco, že jo. Takže abych vám odpověděl, jaký na to mají kamarádi názor, neřeší to. Vědí, že jsem doma jen dočasně, než si najdu vlastní bydlení a naspořím peníze.

Jak vypadá bydlení u rodičů? Dokázal byste popsat váš běžný den?

To je docela těžké, protože každý den je jiný. Rozhodně to nevypadá tak, že vstanu, mám snídani na stole a zatímco hraju na počítači, mamka mi uklidí pokoj a navaří oběd. Tohle není můj případ. Rodiče chodí každý den do práce, takže se moc nepotkáváme. Někdy vaří mamka, někdy já. Někdy seká trávu na zahradě táta, někdy já. Chci tím říct, že se do chodu domácnosti také zapojuji. Jediné, čemu se vyhýbám, je praní a uklízení koupelny. Uklidím klidně celý dům, ale koupelnu přenechávám mamce.

A jaký máte vztah s rodiči?

Máme skvělý vztah, jsem za něj moc rád.

Máte doma nějaká společná pravidla?

Už ano. Já jsem docela zvyklý ponocovat, dívat se na filmy, pouštět si hudbu a podobně. Rodiče naopak neponocují, protože vstávají ráno brzy do práce. Takže jedno z vícero pravidel je například noční klid po desáté. Jinak asi taková ta klasika – udržovat pořádek, navzájem se respektovat a tak dále.

Máte doma dostatek soukromí? Vy i vaši rodiče?

Ano. Díky tomu, že máme patrový dům, je soukromí všech zajištěné. Rodiče mají ložnici dole a já svůj pokoj nahoře.

Zmiňoval jste nedostupné bydlení. Dokázal byste to rozvést? Co přesně hledáte a co vám brání v odstěhování se pryč?

Hned po vysoké škole jsem přemýšlel o tom, že bych si koupil vlastní byt. Ale v té době jsem nedosáhl na hypotéku a z vlastních zdrojů jsem si byt nemohl dovolit. Takže jsem si řekl, že se na chvíli přestěhuji zpět k rodičům, budu chodit do práce a spořit nějaké peníze. Jenomže se vlastní bydlení stávalo čím dál víc nedostupné. A než jsem se nadál, bylo mi 27 let. K dnešnímu dni bydlím u rodičů zhruba 4 roky.

Co by se muselo stát, abyste se rozhodl odejít do vlastního?

Musel bych vyhrát sportku anebo si najít přítelkyni, která by se mnou chtěla bydlet ve svém a na splácení hypotéky bychom byli dva. Opravdu je to celé jen otázka peněz. Dokážu se o sebe postarat, není to o mojí pohodlnosti.

Máte pocit, že stále více lidí bydlí u rodičů kvůli nedostupnosti bydlení?

Neznám nikoho jiného, kdo by byl ve stejné situaci jako já, ale věřím, že se takoví lidé najdou. A taky si myslím, že to bude čím dál častější. Přijde mi, že dřív bylo snazší, seznámit se s holkou (nebo klukem), postavit si vlastní dům a založit rodinu. Dnes funguje seznamování jen přes mobil, vlastní dům si může dovolit postavit jen málokdo a založení rodiny vyžaduje promyšlený finanční plán.

A až se odstěhujete, co vám bude nejvíc chybět?

Asi to, že nemusím myslet na to, jestli je v lednici jídlo a tak podobně. Chci říct, že si dokážu uvařit a dokážu dojít na nákup, ale někdo mi musí zavolat: ‚Cestou domů kup pečivo a mražené maso‘ – například. Nebo z toho chlapského pohledu, když chci třeba posekat tu trávu, tak aby tam byl benzín. Jsou to možná maličkosti, ale chápete mě, ne?

Chápu. Co byste na závěr vzkázal ostatním lidem, kteří také bydlí stále doma?

Pokud bydlí doma a mají to stejně jako já, že se chtějí odstěhovat, ale nemůžou, tak jim držím palce a doufám, že jim jejich finanční plán klapne. Těm, co bydlí v „mamahotelu“, jak jste říkala, a neplánují se odstěhovat z pohodlnosti, vzkazuji, ať se nad sebou zamyslí. Pokud je vám kolem 30 let a máma vám ráno připravuje snídani, není to v pořádku.

Lukáši, díky za vaši otevřenost.

Není zač.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.