Místo tepelného čerpadla vytápí dům akumulačními kamny. „Platíme třikrát méně,“ pochvaluje si

Na papíře to vypadá hezky, realita bývá jiná

Někdy kolem roku 2020 řešil pan Václav návrh topného systému pro novostavbu, jejíž realizace se toho času chystala. Vzhledem k nemožnosti využít plynovou přípojku, jelikož plyn na místě nebyl k dispozici, se nabízely jen omezené možnosti. Tou, kterou lze využít takřka všude, je tepelné čerpadlo. Jeho výhodou je, že ke své činnosti potřebuje pouze elektrickou energii. „Elektrokotel jsem rozhodně nechtěl, ještě doteď pamatuji, jak si jej koupili moji prarodiče a jak jim v domě pak jen zavazel,“ zmiňuje s odkazem na situaci několik desítek let nazpět, kdy si lidé houfně instalovali elektrokotle v příslibu, že se bude jednat o laciný způsob topení (pro zajímavost, aktuální ceny elektrokotlů si můžete srovnat zde - pozn. red.). Což se poté nestalo a lidé se zklamaně vraceli k původním topným systémům. „I to mě naučilo určité ostražitosti u novot, které nejsou dlouhodobě ověřené“, dodává.

Zkušenost kamaráda byla neocenitelná

Pan Václav tehdy konzultoval možnosti nejen se stavební firmou, ale také svým okolím, přičemž variantu tepelného čerpadla, kterou pro svou realizaci zvažoval měl v tehdejší novostavbě jeho blízký přítel. „Zavolal jsem mu tehdy, protože jsem věděl, že si vše pečlivě eviduje. Chtěl jsem vědět, jaké jsou skutečné náklady, ne ty papírové,“ vzpomíná pan Václav. Data skutečně obdržel a nevycházela zas tak špatně. Vše směřuje víceméně k tzv. topnému faktoru, který udává, velmi zjednodušeně řečeno, o kolik je takové tepelné čerpadlo lepší než obyčejný elektrokotel. „Ten topný faktor mě docela překvapil, čekal jsem to i horší. Nicméně mě šokovalo, když mi kamarád řekl, kolik za celý ten topný systém zaplatil,“ dodává. Jak se ukazuje, náklady na pořízení celého systému se pohybovaly se vším všudy přes půl milionu (pro úplnost dodáváme, že lze pořídit i cenově dostupnější tepelná čerpadla. Jejich přehled a ceny najdete zde - pozn. red.). Pan Václav vzhledem k omezenému rozpočtu proto tuto myšlenku opustil a hledal alternativy.

Změna dispozice byla nutností

Narazil tehdy na zajímavé řešení, na které, jak sám říká, od té doby nedá dopustit. Jednalo se o speciální kamna s vysokou schopností akumulace (srovnání cen tohoto typu kamen najdete zde - pozn. red.). Systém, který není založen na tom, aby vydal maximum energie, ale na tom, aby dokázal energii co nejdéle v domě podržet. „Ta kamna jsem poprvé viděl u švagra a přišlo mi to fenomenální. Cena jeho na míru stavěného modelu ale byla ve výsledku skoro stejná, jako to zmíněné tepelné čerpadlo,“ doplňuje vzpomínky pan Václav. Kamna, která se mu zalíbila však byla pro jeho dům předimenzovaná a tak hledal kompaktnější řešení. To posléze našel na trhu již v podobě tzv. samostatně stojících akumulačních kamen, které se lišily nejen cenou, ale také druhem, výrobcem a hlavně tím nejdůležitějším, mírou samotné akumulace. Ta rozhoduje o tom, jak moc kamna topí v moment, kdy se v nich zatápí, ale současně má také vliv na to, jak dlouho budou hřát ještě poté, až vyhasnou. „Stavěli jsme nízkoenergetický dům a věděl jsem že toho tepla tam nepotřebuju moc. Proto jsem chtěl něco, co bude topit jen trochu, zato dlouho,“ komentuje pan Václav.

O volbě rozhodl nominální výkon topidla

Ještě v tu dobu, kdy se rozhodl pro toto řešení, provedl pan Václav drobné dispoziční úpravy na svém novém domě. Rozložení místností upravil tak, aby vzniklo více otevřeného prostoru a aby všechny obytné místnosti přímo sousedili s obyvákem, ve kterém s chystal kamna instalovat. Výběr pak již probíhal podle tzv. nominálního výkonu. Tedy lidově řečeno o tom, jak moc taková kamna topí. Rozhodl se pro kamna s nominálním výkonem někde kolem 3 kW. „Věděl jsem že na ten dům to bude bohatě stačit. Nepotřebuju doma saunu,“ dodává se smíchem pan Václav a doplňuje historkou o kamarádovi, který si v pasivním domě postavil litinová kamna a když zatopí, má doma takové vedro, že musí větrat.

Systém topí skoro zadarmo

Zpětně po několika zimních sezonách již má pan Václav k dispozici čísla, která vůbec nevypadají špatně. Nejenže samotné topivo, kterým je dřevo, obstarává za poměrně dobré peníze, spotřeba dřeva je v těchto kamnech velmi malá. „Je to díky té akumulaci, většina tepla prostě zůstane v domě, takže toho dřeva spálím výrazně méně než lidé s kotli na dřevo,“ vysvětluje. Ke kamnům si v době stavby domu pořídil po celé ploše také elektrické podlahové topení jako zálohu pro případ, kdy by se kamna neosvědčila, nebylo dřevo a nebo by prostě delší dobu nebyl doma. „Podlahovka temperuje dům, když odjedeme na dovolenou. Ale ten dům je tak dobře izolovaný, že se většinou sám ohřeje jen pomocí solárních zisků z oken,“ vysvětluje další specialitu, kterou na svém domě má. Jedná se o trojsklo na jižní straně domu, které díky skleníkovému efektu dokáže dům vytopit i v zimě a to aniž by zatopil v kamnech nebo se sepnul termostat podlahového topení. „Tenhle systém je skvělý. Ale uznávám, že jen pro toho, kdo je ochotný tomu trochu přizpůsobit dům. Musí mít jasně dané centrum, kde jsou kamna a kolem něj místnosti. Nejde to jinak,“ uzavírá své povídání pan Václav a dodává: „Pokud si nejste jisti a stavíte dům, dejte si do něj alespoň komín, abyste měli přípravu. Nestojí to tolik a jednou za to budete vděční.“

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.