HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

„Kamna z roku 1902 si pořídilo téměř milion lidí,“ poukazuje na historii značky Petr Vavrečka, ředitel divize. Nyní jsou na vzestupu koupací sudy

Málokdo ví, že se tato značka ocitla na hraně zániku a ještě před několika lety bojovala o přežití. „Byla to výzva i velká čest,“ říká ředitel Petr Vavrečka. S týmem vrátili firmě historické jméno a znovu nastartovali vývoj. Dnes se značka hlásí ke své tradici, sází na jednoduchost a uživatelský komfort. Nově navíc vyvíjí i produkty, které by čekal málokdo.


Mora
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Petr V. (se souhlasem)

Petře, na jaké pozici jste pracoval předtím, než jste se stal ředitelem firmy?

Předtím, než jsem přijal pozici ředitele, jsem ve firmě prošel vícero pozicemi, přičemž nejzásadnější byla pozice vedoucího výroby hlavní divize, ve které jsem řídil stovky lidí. V té jsem setrval cca 2,5 roku. Vyzkoušel jsem si i pozici vedoucího projektového řízení, ale po deseti letech ve firmě jsem zjistil, že potřebuji změnu. Majitel firmy mi tedy nabídl pozici jednatele v dceřiné společnosti vyrábějící brzdové systémy pro japonské vozy. Nicméně co je důležité, dostal jsem k tomu ještě Moratop jako druhou, menší divizi s asi dvaceti lidmi. Po řízení několika set lidí to byl šok v tom nejlepším slova smyslu. Rodinná atmosféra, méně zbytečného stresu, víc prostoru tvořit. A protože mě vždycky bavilo vymýšlet nové produkty, tak jsem se přirozeně posunul i do role vývojáře. Topná technika mě chytla. V téhle pozici mám pocit, že dělám smysluplné věci a můžu se naplno seberealizovat.

Jak dlouhý je vlastně příběh společnosti?

Příběh Moratopu je delší, než by leckdo čekal. Dnes se díváme na tradici dlouhou dvě stě let, která rozhodně neměla hladkou linii. Firma několikrát zanikla a znovu povstala, měnila majitele i název a pokaždé se nějak přizpůsobila době. Dnes se pomalu ale jistě dostáváme opět do povědomí lidí a já jsem za to opravdu rád. Tahle značka už přežila tolik, že si druhý dech prostě zaslouží.

Mohl byste popsat hlavní milníky rozdělení firmy a její přejmenování?

Rád. Vezmu to stručně, protože historie firmy je opravdu bohatá. V roce 1825 založil Josef Zvěřina v Mariánském údolí železárnu a hutě. To je úplný začátek průmyslové tradice, z níž později vyrostla také výroba topné techniky. V roce 1902 vznikla ve společnosti patentovaná výroba kamen na tuhá paliva s názvem Meteor. Tato kamna se prodávala ve velkých počtech, hovoří se o více než milionu kusů. I dnes bychom možná našli některá z nich v provozu.

Kdy začala výroba plynových spotřebičů?

V roce 1919 a zhruba třicet let na to odstartovala výroba sporáků Mora, které si snad každý pamatuje z kuchyně našich rodičů a prarodičů. Ve stejném roce vznikly první plynové průtokové ohřívače a zhruba patnáct let nato se začínaly vyrábět plynové kotle Mora. A v roce 1966 vznikla akciová společnost Mora Moravia. Ve firmě se v té době už rodila druhá větev, čistě topenářská.

Jak došlo k oddělení topné techniky?

Na jedné větvi zůstala Mora se zaměřením na domácí spotřebiče, na druhé větvi se formoval Moratop, který se specializuje na topnou techniku. V roce 2003 byl Moratop prodán soukromému investorovi a o dva roky později se v Uničově otevřel velmi moderní závod. Jenže výrobní ambice a realita trhu se v této době nepotkaly a v roce 2012 se firma dostala do těžkostí. V tu chvíli vstoupil do historie firmy pan Juříček. Vložil kapitál a stabilizoval podnik, aby mohl pokračovat. Později firmu odkoupil.

Jaký byl poté vývoj firmy?

Po roce 2014 se vývoj skoro zastavil, vyrábělo se ze setrvačnosti. Přitom svět topné techniky se v tom čase rychle měnil. Přicházela nová regulace, tlak na efektivitu, integrace s obnovitelnými zdroji. K tomu navíc přibyl vleklý spor o uničovský areál. V roce 2013 jsme vyhlásili insolvenci jako zákonnou ochranu před věřiteli, abychom mohli organizovaně pokračovat ve výrobě a plnit závazky. Insolvence nemusí znamenat konec, v našem případě to byl nástroj ke stabilizaci. Sedli jsme si ke stolu a řekli si, co opravdu chceme vyrábět a proč.

Kdy jste řízení společnosti přebíral vy?

Na tuto pozici jsem nastoupil v roce 2022. Bylo zřejmé, že musíme obnovit schopnost vyvíjet a uvádět nové produkty. Bez toho se v našem oboru rychle propadnete.

🔴 Mimořádná zpráva:

Dnes se soutěží o bezpečnostní alarm a čistírnu odpadních vod. Soutěž probíhá na festivalu stavby, bydlení a vytápění a zúčastnit se můžete online.

Chci soutěžit →

Bylo náročné rozjet vývoj? Jak to tehdy probíhalo?

Vzal jsem si k sobě kolegu technologa, mimořádně šikovného člověka, který umí převést nápad na výkres a do 3D modelu a založili jsme malý vývojový tým. Současně jsme si upřímně přiznali, že obchodní a marketingová část zaostává. Proto jsme hledali partnera, který nám pomůže dát dobrým výrobkům i hlas a dosah.

Největší výzvou pro vás tedy byla propagace společnosti?

Ano, technika je totiž jen polovina příběhu. Druhou polovinou je schopnost vysvětlit její přínos a tak jsme obnovili vlastní prezentaci. Získali jsme zpět ochrannou známku Moratop a po letech, kdy nás trh vnímal pod jinými názvy, jsme se vrátili ke kořenům.

Proč jste se vrátili takřka k původnímu názvu společnosti?

Řada zákazníků se pořád ptala po Moratopu, takže to bylo symbolické i praktické rozhodnutí. Lidé mají v paměti produkty, které jim spolehlivě sloužily. Jasná identita pomohla obchodně i interně, v materiálech se znovu objevilo jméno, ke kterému se kolegové hrdě hlásí. Do třetího měsíce od změny značky už byly cítit první dopady v poptávkách a v otevřených jednáních.

Zmínil jste, že jste do firmy přišel z automobilového průmyslu. Jak vás nová pozice změnila jako člověka?

Do topné techniky si z toho nesu disciplínu v přípravě výroby a v ověřování. Současně jsem si uvědomil, že v našem oboru je důležitější než dřív jednoduchost pro uživatele. Dům i spotřebiče mají fungovat, nikdo nechce trávit večer nad manuálem. Když dnes navrhujeme novinku, první dvě otázky znějí: zvládne to servis a pochopí to člověk, který manuály nečte?

Jedním z vašich nových produktů jsou koupací sudy. Proč jste se vydali zrovna tímto směrem?

Je to příklad produktu, kde se potkává tradice práce s vodou a požadavek na jednoduchý komfort. Vzali jsme zkušenosti s průtokovým ohřevem a navrhli jsme řešení, které je tiché a přesné. Vnímám to jako ukázku toho, že umíme využít historické kompetence v nových formách.

Jaké chyby lidé dělají při výběru sudu a jak se jim vyhnout?

Nejčastější chybou je podcenění regulace, lidé si pořídí sud, který neumí držet teplotu. V praxi pak tráví večery laděním ohně a bojováním s kouřem. Druhou chybou je zanedbaná voda. Bez pravidelného režimu se začne kazit. Osobně doporučuji sůl pro denní použití a jednou týdně malá dávka chlórové chemie. Průběžně odstraňovat mechanické nečistoty a nenechat sud dlouho bez vody je základ. Třetí chybou bývá špatně zvolený tvar kádě. Když se dva lidé nevlezou pohodlně, radost z koupání se rychle vytrácí.

Jak by se měli lidé starat o samotný dřevěný sud, aby vydržel co nejdéle?

Po pořízení nespěchejte s nátěrem. Nechte dřevo půl roku až rok získat patinu a poté ho zvenku natřete olejovým nátěrem. Vnitřek se nenatírá. Funguje to tak, že dřevo pracuje s vodou, nabobtná a utěsní póry. Krátké vypuštění na den nebo dva nevadí. Dlouhé vyschnutí může způsobit dočasné netěsnosti, než se materiál znovu nasytí. Výrobci obecně doporučují držet sud co nejčastěji napuštěný. Při správné péči se bavíme o životnosti nejméně deset let.

Vzpomněl jste si u vývoje na nějaký moment, kdy jste si řekl: „to je ono“?

První prototyp byl upřímně řečeno spíš hrubé provizorium. Hlavní pro nás bylo ověřit princip ohřevu, bezpečnost a průtok. Stál na plastové paletě a vypadalo to trochu komicky. Jenže už tehdy to fungovalo. Když jsem večer seděl v horké vodě a sněžilo, došlo mi, že přesně tohle dává smysl. Další prototypy už byly krásné, celodřevěné. Dnes máme i plány na plastové vložky do dřevěné kádě. Testujeme, pilujeme detaily a posloucháme, co lidé opravdu potřebují.

Pro koho je takový koupací sud ideální volbou?

Pro lidi, kteří chtějí koupání bez starostí. Pro rodiny, které nechtějí řešit dřevo, podpalovače a kouř. Pro ty, kdo mají rádi přesnost a jednoduchost. A také pro místa, kde není elektrická přípojka nebo kde dává smysl ostrovní provoz.

Poznámka redakce: O novince, kterou společnost představila poměrně nedávno, jsme se s ředitelem společnosti pobavili více v navazujícím rozhovoru, který najdete zde.

Co byste dnes vypíchl jako vyústění všech změn posledních let?

Tři věci. Zaprvé znovu jsme nastartovali vývoj. Máme v portfoliu nové produkty a v přípravě konkrétní inovace. Zadruhé jsme vrátili značce jméno a hlas, zákazníci nás opět poznávají. A zatřetí jsme stabilizovali ekonomiku. Udržitelné financování umožňuje investovat do vývoje i do lidí. V roce, kdy jsme změnili jméno značky, se ozvalo hodně bývalých zákazníků s větou, kterou slyším rád. Říkají, že je fajn, že se Moratop vrací do hry.

Dokázal byste říct jednou větou, čím je Moratop dnes?

Jsme stoprocentně česká společnost, která vyrábí topnou techniku, opírá se o dvousetletou tradici a současně staví na současných očekáváních domácností. Chceme být spolehliví, srozumitelní a užiteční.

Děkuji za rozhovor, Petře.

Také děkuji za rozhovor a možnost vysvětlit, jak přemýšlíme a kam směřujeme.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
21.01.2026

Photocredit: Petr V. (se souhlasem)
Zdroj: Rozhovor s ředitelem společnosti

1

Socialistické luxfery se vracejí do moderních domácností. Lidé si pochvalují praktičnost i cenu
I když byly luxfery velmi oblíbeným stavebním prvkem v době socialismu, dnes se znovu vracejí na scénu. Mnoho domácností je využívá jako cenově dostupný způsob, jak prosvětlit místnosti.

Srovnali jsme ceny stavebních materiálů za socialismu a dnes. „Obyčejná cihla stála 50 halířů,“ vzpomíná Marie
Otevřeli jsme položkový rozpočet manželů z roku 1978 a porovnali ceny stavebních materiálů za socialismu a dnes. „Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu,“ připomíná Marie známou parafrázi, která výstižně charakterizovala atmosféru 70. a 80. let.

KVÍZ: Kolik stála mouka nebo máslo za minulého režimu? Na ceny „za socíka“ si dnes vzpomene už málokterý pamětník
Vzpomínáte si ještě, kolik za socialismu stály základní potraviny? V našem kvízu si můžete otestovat nejen paměť, ale i odhad.

Bydlení mladých za socialismu a dnes? Hypoteční úředník nahradil soudruha z bytového odboru
Existuje zvláštní, téměř lidová česká disciplína. Hádat se, kdo to měl horší.

Topilo se za socialismu jinak než dnes? Mnozí na staré časy vzpomínají s nostalgií
Teplo je v českých zemích věc posvátná. Jako pivo, jako chalupa, jako pocit, že dům je hrad a hrad má být teplý, jinak život postrádá smysl.

Mladý pár postavil chatu bez zkušeností. Tři terasy, sud s horkou vodou a otevřená kuchyně jsou hitem internetu
Neměli žádné předchozí zkušenosti se stavbou domu a spoléhali jen na pomoc přátel. Přesto dokázali z ničeho vybudovat místo, které si okamžitě získalo pozornost sociálních sítí.