Uhlí skončí do roku 2030. V Česku se z něj však v tuto chvíli vyrábí polovina elektřiny

Uhlí pravděpodobně skončí už v roce 2030. Náhrada je zatím nedostatečná

ČEZ je největším provozovatelem uhelných dolů v České republice. Tomu bude však brzy konec. Zavázal se vzdát se uhlí kvůli uhlíkové stopě. Do roku 2025 se tak chystá snížit podíl výroby z uhlí pouze na 25 % a od roku 2030 pak plánuje ukončit výrobu tepla z uhlí definitivně.

V ukončení výroby energie z uhlí hrají podstatnou roli emisní povolenky, které musí provozovatelé uhelných elektráren coby znečišťovatelé ovzduší kupovat. Na výrobu 1 MWh elektřiny potřebuje starší elektrárna na hnědé uhlí asi jednu emisní povolenku. Povolenka bude v roce 2026 pravděpodobně skoro stejně drahá jako elektřina, elektrárnám se tak provoz nevyplatí.

Z uhlí se v České republice vyrábí okolo 48 % elektřiny. Nahradit takovou výrobu bude více než složitý úkol. Zapotřebí k tomu bude všech zdrojů, ať už jaderných nebo obnovitelných. Právě ty se v poslední době rýsují jako možné řešení krize.

Slunce i vítr nám přeje

Příznivé přírodní podmínky a rychlá modernizace spojená s kvalitní údržbou napomohly meziročnímu nárůstu výroby vodních, slunečních a větrných elektráren o 11 %. Skupina zelených elektráren tak vyrobila v roce 2023 přes 2,5 TWh elektřiny, která je navíc bezemisní a obnovitelná. Takové množství pokrylo spotřebu téměř tři čtvrtě milionu domácností. ČEZ plánuje nárůst produkce především u fotovoltaik, které mají mít hlavní úlohu v plnění vize Čistá Energie Zítřka.

Ekologické elektrárny, které má zatím ČEZ v provozu, produkují elektřinu už v jedenácti krajích České republiky. Za loňský rok se jí nejvíce vyrobilo ve středních Čechách, dále v Olomouckém kraji a na Vysočině. Zatímco v roce 2022 bylo vyrobeno 2 256 GWh elektřiny, loni už to bylo 2 507 GWh.

Výkon i výroba se má zvýšit 40x

Přírodní podmínky hrály v roce 2023 zeleným elektrárnám do karet. Pokud uděláme srovnání s rokem 2022, dařilo se zejména vodním elektrárnám. Mohly za to především komplexní modernizace tohoto odvětví, které proběhly v posledních letech na více než dvaceti vodních elektrárnách. Dařilo se ale také fotovoltaikám. U těch plánuje ČEZ v následujících letech díky nové výstavbě zvýšit výkon i výrobu více než 40x. Chtěl by to stihnout právě do roku 2030. U větrné energie zatím vše komplikují pomalé povolovací procesy.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Pořídili si krbovou vložku a tepelné čerpadlo. Za energie dají jen 3 000 Kč

Každý chvilku tahá pilku

V roce 2023 se také ukázala schopnost těchto zelených zdrojů se navzájem vystřídat. V praxi to znamená, že pokud nesvítí slunce, může foukat vítr a naopak.

Ceny ostrovních solárních systémů si můžete srovnat zde.

Na top 5 krajů, které vyrábí nejvíce zelené energie, se můžete podívat v galerii.

Geronti mezi zelenými elektrárnami

Obnovitelné zdroje nejsou taková novinka, jak by se mohlo zdát. Bezemisní elektřina je vyráběna už přes 100 let. Nejstarší jsou malé vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové z roku 1910 a o dva roky mladší šumavská Čeňkova Pila.

Domácí fotovoltaika pro snížení nákladů a větší soběstačnost

Fotovoltaické elektrárny nemusí představovat pouze obrovské plochy. Oblíbené jsou také u domácností a firem. V roce 2023 pouze společnost ČEZ nainstalovala svým zákazníkům střešní fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 52 MWp.

Na ceny fotovoltaických panelů na českém trhu se můžete podívat zde.

Jedná se tak o 75% nárůst výkonu oproti předešlému roku. Domácnosti vidí v pořízení fotovoltaiky možnost, jak co nejvíce ušetřit na energiích a posílit energetickou soběstačnost. Většinou proto volí řešení v kombinaci s bateriovým systémem, který poskytuje větší flexibilitu a efektivitu při spotřebě vyrobené elektřiny – tato varianta tvořila dvě třetiny všech loňských objednávek. Firmy sledují pořízením fotovoltaických systémů kromě snížení provozních nákladů také snížení své uhlíkové stopy.

Ačkoliv je zelená energetika na vzestupu, problém není stále vyřešen a za uhlí, které má brzy skončit, zatím neexistuje plnohodnotná a spolehlivá náhrada.