Domácí elektrárnu lze mít bez legislativních omezení. Odborníci je ale nedoporučují

Ostrovní elektrárna (off-grid) – jediná fotovoltaika bez připojení k distribuční síti  

Ostrovní elektrárna, známá taky pod názvem off-grid (volně přeloženo – bez připojení), je typ fotovoltaické elektrárny určené pro domy, které nejsou připojeny k distribuční síti. Tyto typy elektráren jsou jediným zdrojem elektrické energie pro dané objekty, byť u většiny off-grid systémů se využívá záložního zdroje (agregát nebo charger připojený k distribuční síti, viz níže). Ostrovní elektrárny tvoří vždy systém několika sériově zapojenými fotovoltaických panelů vyrábějící stejnosměrný elektrický proud (DC). Ten je následně veden pomocí kabelu do solárního regulátoru, který přizpůsobuje napětí proudu. V systému se rovněž nachází DC/AC střídač (většinou jednofázový), který přeměňuje stejnosměrný proud na proud střídavý. Všechny ostrovní systémy jsou dále vybaveny bateriovým uložištěm pro ukládaní přebytků elektřiny. Základní schéma ostrovního systému fotovoltaiky si můžete prohlédnout v galerii.

Fotogalerie:

i Foto: Flickr (CC by 2.0), Archevio, Jan Planička

Základní vlastnosti ostrovní elektrárny – klady a zápory

Pro využití ostrovní elektrárny je klíčový výkon jednofázového střídače. Pokud máte v systému jeden střídač o výkonu např. 2 kW a zapojíte do systému zařízení s vyšším výkonem, nebudete zařízení schopni napájet. Jednoduše řečeno, spotřebiče v domácnosti nesmí mít větší příkon, než je maximální výkon střídače. Instalace vícefázového střídače do ostrovní elektrárny je zbytečné, jelikož ostrovní systém není přifázován k distribuční síti a volba takového typu střídače by se zbytečně prodražila. Některé ostrovní systémy se dělají na dva samostatné střídače, ale tyto realizace jsou dnes již ojedinělé.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

V minulosti se ostrovní elektrárny navrhovaly na nízké napětí 12 V. Výhodou těchto nízkonapěťových systémů je, že komponenty soustavy (baterie, střídače atd.) jsou levné a na trhu dobře dostupné. Nevýhodou ale je, že tyto nízkonapěťové systémy o 12 V mají nízkou kapacitu baterií, která je zásadní. V současnosti se ostrovní systémy dělají na vyšší napětí 24 nebo 48 V. Ty jsou schopny docílit vyšší kapacity, nicméně cena baterií a střídače je zde podstatně vyšší. U ostrovních elektráren je nutné plánování spotřeby elektřiny, neboť pracujete s tím, co si sami vyrobíte. Odborníci se obecně shodují, že ostrovní elektrárny nejsou kvůli geografické poloze České republiky nejlepší variantou. Důvodem je, že v zimních měsících jsou dny kratší a paprsky slunce dopadají na panely pod jiným úhlem. Ostrovní elektrárna tak není schopna vyrábět dostatek elektřiny stejně efektivně jako je tomu v létě. Pokud se pro ni přeci jen rozhodnete, vyplatí se ji kombinovat se záložními zdroji. Přehled cen sestav fotovoltaických panelů si můžete prohlédnout zde.

Ostrovní fotovoltaika a legislativa. Jaká má omezení?

Výhodou pro ostrovní systém je, že na něj v současnosti neplatí téměř žádné legislativní omezení a pro jejich stavbu není potřeba žádné povolení. Jedinou podmínkou, na kterou si ze zákona musíte dát pozor je, že fotovoltaika nesmí překročit výkon 25 kWp (kilowat-peak). Pokud byste na svém domě instalovali systém s výkonem vyšším než 30 kWp, hrozí riziko nutnosti odvádění daní z vyrobené elektřiny. Výhodou ostrovního systému je to, že jej zdatní kutilové zvládnou vyrobit i svépomocí, neboť není potřeba jej napojit na distribuční síť.

Nový systém pro výrobu elektřiny svépomocí je o 50 % výkonnější než fotovoltaika

V první části článku jsme si popsali vlastnosti ostrovní elektrárny a její legislativní omezení. V druhé části se zaměříme na rizika požáru ostrovní elektrárny a výčet pořizovacích nákladů.