Prodala dům, koupila pozemek o rozloze 2,8 hektaru a odstěhovala se do kontejneru. Dnes neplatí za vodu ani elektřinu

Udělala krok, který většina lidí nepochopila

Ještě před několika lety vedla život podobný mnoha ostatním. Bydlela v klasickém rodinném domě, chodila do práce a snažila se postupně budovat svou budoucnost. Stále více však přemýšlela o tom, zda je život postavený na splácení účtů, hypoték a neustálém vydělávání peněz skutečně tím, co chce dlouhodobě dělat. Lákala ji představa větší nezávislosti, kontaktu s přírodou a možnosti produkovat alespoň část potravin vlastními silami.

Hledala něco, co ostatní přehlíželi

Najít vhodný pozemek nebylo jednoduché. Několik let sledovala nabídky a opakovaně se snažila koupit různé parcely. Často však narazila na konkurenci developerů nebo investorů, kteří byli ochotni nabídnout výrazně vyšší částky. Nakonec se jí podařilo získat pozemek o rozloze přibližně 2,8 hektaru, který vyšel v přepočtu na zhruba 5,4 milionu korun. Na první pohled to možná nezní jako levné řešení, ale součástí pozemku byla starší hospodářská stavba a především stavební povolení na výstavbu rodinného domu. A právě to hrálo při jejím rozhodování zásadní roli.

Už nechtěla klasický velký dům

Místo okamžité výstavby domu se rozhodla pro alternativní řešení. Pořídila dva lodní kontejnery dlouhé přibližně 12 metrů a široké 2,4 metru. Jeden slouží jako hlavní obytný prostor a druhý využívá jako zázemí a sklad. Kontejnery navrhla tak, aby je bylo možné v budoucnu přesunout nebo využít jiným způsobem. Přestože si mnoho lidí pod pojmem bydlení v kontejneru představí stísněný a nepohodlný prostor, její domov působí překvapivě útulně. Velká okna poskytují dostatek světla, nechybí kuchyň, koupelna ani ložnice a většina návštěvníků by podle ní ani nepoznala, že se nachází uvnitř bývalého nákladního kontejneru.

Na první pohled byste to nepoznali

Jedním z nejzajímavějších prvků celého projektu je způsob hospodaření s vodou. Nad kontejnery vybudovala zastřešení, které zachytává dešťovou vodu. Ta následně putuje do nádrže o objemu 5 000 litrů (ceny dostupných nádrží na vodu najdete např. zde). Voda prochází několika filtry a také UV dezinfekcí, takže ji lze používat pro běžný provoz domácnosti. Podle jejích slov je srážek dostatek a systém bez problémů pokrývá každodenní potřeby. Tuto vodu navíc využívají také zvířata, která mají vlastní sběrné systémy umístěné u hospodářských přístřešků.

To nejdůležitější nepřichází z kohoutku

Podobně jako hospodaření s dešťovou vodou funguje i výroba elektřiny. Na pozemku instalovala soustavu solárních panelů orientovaných na jih a doplnila je bateriovým úložištěm, díky čemuž není závislá na veřejné distribuční síti (kompletní solární sestavy najdete zde). Vyrobená energie postačuje na provoz lednice, mrazáku, osvětlení, nabíjení elektroniky i dalších běžných spotřebičů. Sama přiznává, že musí s energií hospodařit rozumně, ale rozhodně se necítí být v něčem zásadně omezená. Podle jejích slov je jedním z největších omylů představa, že život mimo síť znamená návrat do minulosti. Moderní technologie podle ní umožňují velmi komfortní fungování i bez napojení na klasickou infrastrukturu.

Účty, které jednoduše zmizely

Jedinou energií, kterou pravidelně dokupuje, je plyn používaný k vaření a ohřevu vody. Plynová láhev ji vyjde přibližně na 2 700 korun a vydrží zhruba půl roku. Ve srovnání s běžnými náklady domácností na energie jde o částku, kterou považuje za zanedbatelnou.

Na pozemku využila každý metr čtvereční

Kromě bydlení se Robin intenzivně věnuje hospodaření. Pozemek rozdělila na několik menších částí, aby mohla efektivně střídat pastvu zvířat. Chová ovce, prasata, slepice, králíky a také několik koček, které pomáhají regulovat výskyt hlodavců. Slepice jí poskytují vejce, část masa pochází z vlastního chovu a zvířata zároveň přispívají k přirozenému hnojení půdy. Díky střídání pastvin se vegetace lépe regeneruje a pozemek zůstává dlouhodobě produktivní.

Nejde jí o stoprocentní soběstačnost

Významnou roli hraje také pěstování zeleniny a ovoce. Na zahradě má záhony s mrkví, cibulí, saláty, rajčaty, jahodami, kukuřicí, řepou nebo bramborami. Vysadila rovněž jabloně a švestky. Část úrody spotřebuje přímo, část zpracovává nebo skladuje na pozdější období. Nejde jí přitom o úplnou soběstačnost. Otevřeně přiznává, že některé věci stále nakupuje. Důležité je pro ni především vědomí, že značná část potravin pochází z její vlastní práce a přesně ví, jak byly vypěstovány nebo chovány. A právě vztah k jídlu patří mezi hlavní důvody, proč se pro tento životní styl rozhodla. Domnívá se, že moderní společnost se od původu potravin výrazně vzdálila a většina lidí dnes netuší, jak složitý proces stojí za výrobou toho, co si běžně kupují v obchodech. Péče o zvířata a zahradu jí podle jejích slov přináší větší pocit smysluplnosti než řada aktivit, kterým se věnovala dříve.

Méně peněz, více práce

Zajímavé je, že navzdory výrazně nižším pravidelným výdajům nepovažuje svůj současný život za jednodušší. Naopak říká, že pracuje více než kdy dřív. Rozdíl je pouze v tom, že nyní pracuje především sama pro sebe. Každý den je potřeba postarat se o zvířata, zahradu, opravy vybavení, údržbu pozemku i další drobnosti, které jsou s podobným způsobem života neodmyslitelně spojeny. Mnoho lidí si podle ní představuje život mimo síť jako nekonečnou dovolenou, realita je však podstatně náročnější. I přesto by se však nevrátila. Získala něco, co považuje za mnohem cennější než vyšší příjem nebo větší dům. Každé ráno se probouzí v prostředí bez ruchu dopravy, bez sousedů za plotem a bez neustálého spěchu. Nejraději má chvíle, kdy si sedne ven s hrnkem čaje a poslouchá zpěv ptáků.

Není to pro každého

Investice do pozemku, kontejnerů, solárních panelů, baterií, nádrží na vodu a dalšího vybavení byly značné (aktuální ceny fotovoltaických panelů si můžete porovnat zde). Nejde tedy o jednoduchý návod, jak levně bydlet. Spíše o ukázku toho, že existují i jiné cesty než klasický model domu napojeného na všechny sítě. Robin se rozhodla vyměnit část pohodlí za větší míru svobody a soběstačnosti. A přestože přiznává, že tento způsob života není pro každého, sama tvrdí, že by se k původnímu způsobu života už vrátit nechtěla.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.