Po prvním zatopení začalo v komíně hlasitě praskat. Majitel si myslel, že se jen zahřívá

První podzimní oheň po dlouhé letní pauze

Petr obývá starší zrekonstruovaný dům nedaleko Jihlavy a krbová kamna pro něj představují nejoblíbenější zdroj tepla během celé zimy. Na letošní sezónu se proto obzvláště těšil, přinesl z kůlny proschlé dřevo, poskládal ho do topeniště a škrtl zápalkou. Po několika málo minutách, kdy se plameny rozhořely, se z plechového připojovacího kouřovodu ozvalo tlumené kovové lupnutí. Následovalo další cvaknutí a po něm ještě jedno jemné zapraskání. Majitel domu v tu chvíli zpozorněl jen na malý zlomek vteřiny. Podobné zvuky totiž slýchával už dříve, proto se jim rozhodl nevěnovat přílišnou pozornost.

Tepelná roztažnost komínových dílů

Po několika měsících bez provozu jsou kamna i celá spalinová cesta logicky zcela studené. Jakmile dojde k prudkému ohřívání, kovový materiál má přirozenou tendenci se postupně roztahovat. Jednotlivé ocelové či litinové díly se neohřívají rovnoměrně a stejně rychle. Výsledkem pak bývají právě takové specifické zvuky. Většinou jde o občasné cvakání nebo praskání, které se velmi podobně projevuje také při pozdějším chladnutí ohniště. Ojedinělé lupání může být běžným projevem tepelné roztažnosti materiálu.

Nečekaná změna zvuku

Místo toho, aby kovové zvuky s přibývajícím teplem postupně utichaly, začaly v tomto případě nabývat na nečekané intenzitě. K praskání se najednou přidalo táhlé, hluboké a nepřetržité dunění. Celý zvuk už nepřipomínal tepelnou roztažnost plechu, ale spíše hučení větru v úzké šachtě, ačkoliv venku panovalo bezvětří. Majitel domu přistoupil blíž ke zdi, kudy vedlo komínové těleso. Přiložil dlaň na omítku a ucítil, jak se povrch rychle zahřívá. Neobvykle silné hučení doprovázené rychlým zahříváním komína nebo jiskrami totiž může upozorňovat na požár sazí. Zvuky vzápětí doprovodil nezvyklý zápach v rohu místnosti, kde se jindy nic podobného nestávalo.

Dědictví z předchozí topné sezony

Jak posléze zjistili, příčina této situace nevznikla v den samotného zatopení, ale formovala se už v průběhu minulé zimy. Majitel se tehdy snažil co nejvíce šetřit palivem a na noc oheň úmyslně tlumil. Zavíral přívod vzduchu, aby polena vydržela doutnat až do dalšího rána. K tomu občas spálil i měkké dřevo, které nestihlo venku pod střechou proschnout. Tyto celkem běžné návyky měly za následek, že se na vnitřních stěnách komína vytvořila silná vrstva sazí a těžkého dehtu. Při nedokonalém spalování vzniká více sazí a dalších látek, které mohou ulpívat a kondenzovat na chladnějších stěnách spalinové cesty.

Skrytý požár sazí hrozí vysokými teplotami

Během jara a léta rodina pochopitelně nic netušila. Potíže vyčkaly až do chvíle, kdy plameny a jiskry pronikly do zanesené spalinové cesty. Když se nahromaděné dehtové usazeniny vznítí, vzniká rizikový stav. Při požáru sazí může teplota v komíně překročit 1 000 °C. Hlasité praskání společně s hučením, rychlým zahříváním komína a jiskrami bylo varovným signálem.

Zákaz použít vodu

Jakmile vyběhl na terasu a uviděl jiskřící částice stoupající nad střechu, pochopil vážnost situace. Přestal přikládat, podle možností omezil přívod vzduchu a zavolal hasiče. Operátorovi popsal probíhající hučení i poletující jiskry. Během čekání na příjezd záchranné jednotky ho napadlo vzít z koupelny plný kbelík a zkusit oheň shora prolít. Včas si ale vzpomněl na radu, kterou kdysi zaslechl. Hořící saze se nesmí nikdy hasit vodou, jelikož by se kapalina prudce přeměnila v páru a komín by se mohl tlakem roztrhnout.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.