Šiml zvaný eurodotace 2. díl aneb rostou dotace Bruselu na stromě?

Odpověď je velmi jednoduchá: neposílá. Veškteré peníze, které Evropská unie velkolopě přerozděluje, pocházejí od jednostlivých členských vlád (asi 75% unijního rozpočtu), podíl z DPH vybraného na území EU (asi 11 %), cla (asi 12% -- tohoto příjmu se členské státy bezetbytku ve prospěch EU velkolepě vzdaly). Zbylé procento představuje pomylsná kategorie „ostatní“. Bez dalších detailů je tady naprosto jasné, že Evropská unie neposílá svým členským zemím nic jiného než peníze, které od nich -- anebo místo nich vybrala.

Eurodotace tedy rozhodně neroustou v Bruselu, jak se někdo může mylně domnívat, ale musíme si na ně nejprve poctivě vydělat a odvést je do státní kasy v podobě daní. Bilance České republiky je zatím zdánlivě dobrá: Česko je v současné době (při současné finanční perspektivě 2007-2013) považováno za čistého příjemce peněz z Evropských fondů. To je nezpochybnitelné – dostáváme víc, než dáváme. Naopak ale není jisté, jestli bychom za peníze, které pošleme (nebo přenecháme) do Bruselu sami nepořídili více muziky. Pravděpodobně ano, protože administrace našeho složitého spletence 26 operačních programů něco stojí. Všimněte si, že téměř každá veřejně-prospěšná instituce dnes zaměstnává nějakého „koordinátora“ dotačních programů.

Cesta projektu je tedy dlouhá: nejprve ho musí někdo – státní úřad, nebo soukromník – vymyslet, zpracovat a odůvodnit; následně jej předá na krajský úřad, který ho po potřebných procedurách předá na přílsušné ministerstvo (zpravidla Ministerstvo pro místní rozvoj), a z ministerstva jde žádost do Bruselu, kde projde systém příslušného generálního ředitelství. Kterýkoli stupeň v tomto řetězci pak může projekt zarazit.

Na systému eurodotací se tak solidně přiživují nejrůznější firmy, které si „obšláply“ know-how úspěšné žádosti a v neposlední řadě i firmy, které umí zakázky „správně nacenit“. A ve výčtu negativ bychom mohli pokračovat. Pro nás je ale důležitá otázka, jestli má cenu se o dotaci například na inovaci podnikání, či na modernizaci bydlení pokoušet. Dotace je totiž narozdíl od platby za služby zprostředkovatelksé firmy nejistá.

V následujícím díle vám proto Dřevostavitel přinese pojednání o Operačním programu Životní prostředí, které mimo jiné podporuje „Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí“ a „Udržitelné využívání zdrojů energie“ – tedy témata všech dřevostavitelů.

Podělte se s ostatními o své zkušenostmi s evropskými dotacemi!