Vnější zastínění 1. díl - Do domu vpustí světlo, ale teplo nechá před okny

Především v létě je důležité udržovat v obytných a pracovních prostorách nejen tepelnou, ale také zrakovou pohodu. Klimatizace vám může zařídit optimální teplotu, ale co s nadbytečným světlem? Jako řešení se nabízí systémy vnějšího zastínění. Ty řeší jak vnitřní teplotu domu, tak jeho denní osvětlení a navíc si rozumí s českými technickými normami.

Vnější zastínění, jako jsou slunolamy, vnější žaluzie nebo okenice přispívají ke zvýšení tepelného komfortu, regulují denního osvětlení a v některých případech slouží také jako protihluková izolace. Systémy vnějšího zastínění fungují na principu odstínění infračerveného záření a tím redukují nárůst vnitřní teploty v budovách. Pomáhají zároveň k udržení požadovaných aktuálních i dlouhodobých světelných podmínek, i když ne v takové míře jako např. vnitřní žaluzie.

Systémy vnějšího zastínění jsou většinou jednoduché, oproti klimatizaci relativně levné a jejich účinek je velmi výrazný. Vnějším zastíněním ušetříte energie spotřebované klimatizací přehřátých prostor v letním období a použitím vhodných stínících prvků dosáhnete podstatné úspory tepla i v zimním období.

Kritéria denního osvětlení

Úskalím návrhu denního osvětlení je docílení zrakové pohody ve vnitřním prostoru budovy za různých podmínek venkovního osvětlení. Vnější zastínění musí zachovat zrakovou pohodu při zatažené, jasné i polojasné obloze a při přímém slunečním světle musí v místě zrakové práce dosáhnout požadované hodnoty osvětlenosti. Kvantitativní kritérium světelného stavu vnitřního prostředí je tzv. činitel denní osvětlenosti D [%], který určuje, kolik procent z venkovní osvětlenosti se dostane do interiéru. Jeho hodnota se určuje při nejméně příznivém stavu venkovního osvětlení – při zatažené obloze v zimě. Další kvalitativní kritéria jsou rovnoměrnost denního osvětlení, rozložení jasu osvětlení, rozložení světelného toku, rozložení jasu ploch v zorném poli, zábrana oslnění a barevné řešení ploch v zorném poli, zábrana oslnění a barevné řešení interiéru.

V jakých normách hledat?

Základní problematiku denního osvětlení budov řeší ČSN 730580. Požadavky na tepelnou stabilitu místnosti v letním období stanovuje ČSN 730540-2 v čl. 8.2 v závislosti na způsobu výpočtu. Tradiční výpočet lze provést podle ČSN 730540-4 nebo lze počítat podrobnějším dynamickým výpočtem dle ČSN 730540-2. Okrajové podmínky pro výpočty je pak možné nalézt v ČSN 730540-3.

Vnější zastínění budov má velmi důležitou úlohu především z hlediska nižší akumulační schopnosti dřevostaveb. Ty rychleji reagují na změny přísunu tepelné energie a může se tedy stát, že se vnějším prvkům stínící techniky nevyhneme ani při vhodně navržené stavbě. Naštěstí existuje mnoho způsobů provedení vnějšího zastínění a při správné volbě tyto prvky zvýrazňují celkový architektonický výraz stavby.

Konkrétními způsoby stínění se budeme zabývat v dalších dílech seriálu.