Vnější zastínění 2. díl – Jak stínit dům zvenku? Předokenní žaluzie, rolety a stromy

Vnější žaluzie

Předokenní žaluzie výrazně ovlivňují tepelnou pohodu domu i jeho tepelně-izolační vlastnosti. Dají se totiž těsně uzavřít a spolu se vzduchovou mezerou zajistí mezi oknem a žaluzií další tepelný odpor v hodnotě 30–50% tepelného odporu okna.

Vnější žaluzie se zpravidla vyrábí z hliníku nebo jeho slitin, mnozí výrobci však používají i dřevo, například sibiřskou borovici. Dřevo má lepší tepelné vlastnosti než hliník a pro použití na vnějších stínících prvcích se speciálně impregnuje a povrchově upravuje. Přesto má však nižší životnost než ostatní používané materiály.

Vnější žaluzie je vhodné zatahovat na noc, aby bránily úniku tepla ven. V létě je pak vhodné žaluzie zatahovat především ve dne, a to z toho důvodu, aby teplo okny nepronikalo do místnosti. Navíc tyto žaluzie prodlužují životnost oken, jelikož zabraňují přímému vlivu klimatických podmínek.

Venkovní rolety

Dalším často využívaným typem vnějšího zastínění jsou venkovní rolety. Jejich termo-izolační funkce spočívá v lamelách plněných polyuretanovou pěnou a vodících profilech, které snižují tepelné úniky až o 40%. Vnější rolety slouží také jako ochrana proti hluku (snižují hlučnost o 7–16 dB) a nepříznivým povětrnostním vlivům. Mohou působit také jako jeden z bezpečnostních prvků proti vloupání.

Na trhu najdete mnoho typů venkovních rolet. Můžete si vybrat z předokenních rolet, které jsou ukryty ve zdivu pod omítkou, nebo nadokenních rolet, které se většinou umísťují do předem připravených otvorů v překladech. Liší se také možnosti ovládání rolet (ruční/mechanické) nebo jejich umístění.

Podívejte se na aktuální cenu venkovní rolety zde.

Stromy

Dostatečně vzrostlý strom může ušetřit velký poměr nákladů na klimatizování zastíněné části budovy. Stromy totiž mají dvojí chladicí účinek. Jednak blokují dopad slunečního záření do transparentních i netransparentních ploch odrazem paprsků nebo jejich pohlcením listy. Druhým způsobem je odpařování páry z povrchu listů. Tímto způsobem dokáže strom vytvořit mikroklima o teplotě 2–4°C nižší než je teplota ve vzdálenějším okolí stromu. Čím je intenzita dopadajících paprsků větší, tím dochází k většímu výparu a úměrně tak roste i rozdíl teplot.

Výhodou stromů jsou jejich nízké pořizovací náklady a snadná výsadba. Stromy se navíc automaticky adaptují na roční období – listnaté stromy v zimě opadají a vpouští do interiéru více světla. Logickou nevýhodou pak je dlouhá doba růstu stromu, tedy doba, než začne plně sloužit jako venkovní zastínění domu.

V dalším článku vám přiblížíme problematiku dalších možných způsobů stínění, a to slunolamů, markýz a okenic. Více informací o problematice vnějšího stínění najdete v článku Do domu vpustí světlo, ale teplo nechá před okny.