„Během červnových veder jsem měl doma 23 °C,“ pochvaluje si Brňák zemní vrt

Problém moderních novostaveb

Moderní architektura posledních let se nese ve znamení velkých prosklených ploch a otevřených prostorů. Tento trend je sice atraktivní a přináší do interiérů dostatek přirozeného světla, přináší však také zásadní provozní problém. V letních měsících, kdy intenzita slunečního záření dosahuje svého vrcholu, se tyto prosklené konstrukce často mění v efektivní lapače tepla. Novostavby na okraji Brna, kde vznikaly celé nové čtvrti jako na běžícím páse, nebyly výjimkou. Mnohé z nich vypadaly na první pohled skvěle, ale jejich obyvatelé záhy zjistili, že vnitřní klima se v létě stává neúnosným bez pomoci výkonné klimatizační techniky.

Sázka na zemní vrt

Právě v takovém prostředí se rozhodl stavět svůj dům Petr. Od počátku přistupoval k projektu s vědomím, že nechce jen esteticky vyhovující stavbu, ale především dům, který bude fungovat v souladu s fyzikálními principy a udržitelným provozem. Když během přípravných prací na zahradě začal realizovat hluboký vrt, sousedé se na něj dívali s nepochopením. V lokalitě, kde se standardem staly levné klimatizační jednotky namontované dodatečně na fasády domů, působil jeho počin jako zbytečně nákladná a komplikovaná investice. Mnozí se jej otevřeně ptali, proč utrácí nemalé prostředky za trubky skryté hluboko v zemi, když klimatizaci pořídí za zlomek ceny v každém hobbymarketu.

Pasivní chlazení

Petr se však nenechal odradit a v realizaci svého plánu pokračoval. Jeho filozofie byla prostá a opírala se o základní termodynamické zákony. Věděl, že teplota půdy v hloubce několika metrů pod povrchem země zůstává po celý rok relativně stabilní a pohybuje se v hodnotách, které jsou pro chlazení budov velmi příznivé. Tento princip využívají některé systémy tepelných čerpadel země-voda, které mohou při vhodném technickém řešení sloužit nejen k vytápění, ale také k pasivnímu chlazení budovy.

Princip pasivního chlazení vyniká svou jednoduchostí

Zatímco aktivní klimatizace založená na kompresorovém principu musí vynakládat velké množství elektrické energie na přenos tepla z interiéru do exteriéru, pasivní systém využívá k chlazení přirozený teplotní rozdíl. Chladicí médium, nejčastěji směs vody a glykolu, cirkuluje mezi vrtem v zemi a tepelným výměníkem v domě. Čerpadlo v tomto případě pohání pouze oběhové čerpadlo, jehož spotřeba je naprosto minimální ve srovnání s provozem klasické klimatizační jednotky. Chladná kapalina z vrtu odebírá teplo z interiéru prostřednictvím podlahového vytápění, které v létě funguje jako velkoplošný chladič, nebo skrze systém stěnového chlazení. Výsledkem je stabilní vnitřní teplota, která se v Petrově domě pohybuje kolem 23 °C, a to i v době, kdy venkovní teplota překračuje tropickou třicítku.

Výsledky po několika letech provozu

Dnes je situace v brněnské čtvrti jiná. Sousedé, kteří dříve nad Petrovým projektem kroutili hlavou, se za ním pravidelně zastavují, aby se ptali na detaily jeho řešení. Zjišťují, že zatímco jejich klimatizace nestíhají chladit, jejich účty za elektřinu narůstají do vysokých částek, Petrův dům má díky pasivnímu chlazení výrazně nižší provozní náklady než domy využívající klasickou klimatizaci. Uvědomují si, že počáteční investice do vrtu a systému, která se jim tehdy zdála vysoká, se podle něj ukazuje v horizontu let jako velmi rozumná. Pasivní chlazení totiž není jen otázkou pohodlí, ale i dlouhodobé ekonomické udržitelnosti. Navíc díky tomu, že dům využívá k chlazení podlahu nebo stěny, je šíření chladu rovnoměrné a nedochází k lokálnímu přechlazení prostoru.

Ne každý pozemek je vhodný

Při zvažování takového systému je samozřejmě nutné počítat s tím, že ne každý pozemek je vhodný pro hlubinný vrt. V závislosti na hydrogeologických podmínkách dané lokality je třeba předem provést průzkum a posoudit realizovatelnost. Nicméně tam, kde je to technicky možné, představuje kombinace tepelného čerpadla s pasivním chlazením dobré řešení.

Vysoké provozní náklady u klimatizace

V dnešní době, kdy se stále častěji skloňuje energetická soběstačnost, je právě pasivní chlazení jednou z cest, jak snížit závislost na externích zdrojích energie. I když klimatizace zůstávají pro mnohé jedinou rychlou volbou, příklady jako je tento ukazují, že existují udržitelnější alternativy, které přinášejí mnohem více než jen dočasné ochlazení vzduchu. Jde o komplexní přístup k bydlení, který se vrací k základním principům komfortu, kde je teplota v místnosti udržována přirozeným a nenásilným způsobem.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.