HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Co je budova s téměř nulovou spotřebou energie?

Budova s téměř nulovou spotřebou energie je energetický standard budov, který se stává závazným pro veškerou výstavbu, od ledna 2020 také pro rodinné domy. Přečtěte si, oč se vlastně jedná a jak je na tom nový energetický standard v porovnání s ostatními. 


Pasivní dům
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Budova s téměř nulovou spotřebou energie je pojem, který by všem stavařům i investorům neměl být cizí. Realita je ale odlišná. Řada profesionálů nedokáže definovat, jaké požadavky jsou kladeny na budovy s téměř nulovou spotřebu energie. A to se nejedná o žádné novinky. Pravidla pro výstavbu platí od roku 2013 prakticky beze změn. Navíc některé typy budov musí tomuto standardu vyhovovat již od roku 2016.

Fotogalerie:

Legislativa

Nicméně pojďme to vzít od začátku. V rámci implementace EPBD II. (Energy Performance Building Directive) do české legislativy byl nejdříve novelizován Zákon o hospodaření s energií 406/2000 Sb. a následně jeho prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. Vyhláška celkem přesně definuje, co vlastně znamená budova s téměř nulovou spotřebou energie a jak ji posuzujeme. Zákon o hospodaření s energií (406/2000 Sb.) zase uvádí, od kdy je nutné tento energetický standard využívat.

Mohlo by vás zajímat: Rodinný dům po roce 2020, jak bude vypadat?

Od kdy platí?

Účinnost požadavku na splnění energetického standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie se odvíjí od velikosti, resp. energeticky vztažné plochy stavby. Například pro stavby s energeticky vztažnou plochou 1500 m2 platí tento požadavek od ledna 2018. Pro budovy s energeticky vztažnou plochou menší jak 350 m2 pak nabývá účinnosti tento požadavek platnosti k 1. 1. 2020. Tam již spadají i veškeré rodinné domy. To platí v případě, kdy není investorem orgán veřejné moci, v opačném případě nabíhaly požadavky již od roku 2016. V dnešní době platí na všechny budovy bez ohledu na velikost. 

Výjimky

Drobné výjimky platí i nadále. Povinnost se nevztahuje na drobné stavby do 50 m2 energeticky vztažné plochy, sakrální stavby a stavby plnící funkci zabezpečení státu.

Definice pojmu

Dle vyhlášky o energetické náročnosti budov lze budovu s téměř nulovou spotřebou energie definovat jako stavbu, u které jsou hodnoty ukazatelů energetické náročnosti menší jak hodnoty stanovené pro referenční budovu.

Jedná se o tyto ukazatele:

  • průměrný součinitel prostupu tepla;
  • celková dodaná energie za rok;
  • primární neobnovitelná energie za rok.

Referenční budova

Všimněme si také odkazu na referenční budovu. Budova s téměř nulovou spotřebou energie není definována žádnými konkrétními hodnotami, které je třeba splnit, tak jak to například známe z definice pasivního domu. K posouzení slouží právě referenční budova, která má stejnou geometrii jako budova posuzovaná, má však předem definované vlastnosti, které specifikuje vyhláška.

Požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie

Při posuzování je třeba na budovu nahlížet komplexně. Do výpočtů vstupují všechny energie na její provoz (ohřev teplé vody, osvětlení, větrání, vytápění aj.). I tak lze komplexní hodnocení rozdělit do dvou oblastí, a to obálku budovy a technické systémy v budovách.

Stran požadavků na obálku budovy se jedná o 10% zpřísnění oproti stávajícím hodnotám, které se při návrhu budov využívají. Jsou to hodnoty, které se jen drobně liší od hodnot součinitelů prostupu tepla na úrovni „doporučených“ dle ČSN 73 0540-2. Nečeká nás tak žádné masivní zateplování. Není vyžadováno ani žádných speciálních technologií, využívat můžeme zavedené stavební materiály a systémy.

Mohlo by vás zajímat: Z čeho postavit dům po roce 2020

Vytápění budov s téměř nulovou spotřebou energie

Z hlediska technických systémů ve stavbách je návrh budov s téměř nulovou spotřebou energie nejvíce ovlivněn ukazatel primární neobnovitelné energie. Ten se odvíjí především od zdrojů energií, které využíváme, a samozřejmě od množství energie, kterou v budově spotřebujeme na vytápění, ohřev teplé vody, osvětlení, úpravu vlhkosti a větrání. Jako nejméně příznivý zdroj energie je považována elektřina, naopak k těm nejlepším patří dřevo a dřevěné peletky a energie okolního prostředí (např. tepelné čerpadlo).

Mohlo by vás zajímat: Novostavby: čím topit i po roce 2020?

Od toho se tak odvíjí způsob využití energie v budovách s téměř nulovou spotřebou energie. V případě využití elektrického vytápění bude třeba tento systém doplnit o další obnovitelné zdroje. Jejich podíl je vždy závislý na konkrétní stavbě a lze je jen těžko paušalizovat.

V případě využití ostatních typů vytápění prakticky ke změnám nedochází. I nadále lze využít zemní plyn (i když jeho použití je často hraničně vyhovující požadavkům), spalování biomasy (pelety, kusové dřevo) i již zmíněné tepelné čerpadlo.

Co se stalo s požadavky měrné potřeby tepla

Určitě si mnozí klademe otázku, co se stalo s požadavky měrné potřeby tepla na vytápění pro nízkoenergetické domy (50 kWh/(m2.a) a požadavkem pro pasivní domy (15 kWh/(m2.a). Tyto hodnoty stále platí, nicméně vyhláška je závazným předpisem, kterým je třeba se řídit. Zmíněné požadavky, uvedené v ČSN Tepelná ochrana budov, jsou v dnešní době spíše informativní a dobrovolné. Otázkou zůstává, mezi jaké energetické standardy zařadit budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Bohužel samotná „nula“ v názvu nás vede k úplně jiným energetickým standardům, než o které se ve skutečnosti jedná. Budovu s téměř nulovou spotřebou energie lze dle měrné potřeby na vytápění prakticky připodobnit do oblasti nízkoenergetické výstavby. Samozřejmě dle geometrie budovy.

Rekonstrukce

Také pro změny stávajících budov platí jistá pravidla, jsou však výrazně volnější, než na nové stavby. Jednou z cest jak uspokojit požadavky legislativy, je například splnění součinitelů prostupu tepla u měněných konstrukcí na úrovni doporučené dle ČSN 73 0540-2. To stejné platí pro měněný zdroj tepla, který by měl splňovat minimální účinnost – dle referenční budovy minimálně 80 %. Což je hodnota velmi snadno splnitelná.

Mohlo by vás zajímat: Pasivní domy – promyšlený návrh domu rozhoduje o kvalitě celé stavby

Závěrem lze říci, že nastalé změny nejsou významné, bohužel je však provází mnoho polopravd a mýtů. Energetická náročnost budov stále skýtá potenciál pro úspory. Vyjma snahy o upřednostní obnovitelných zdrojů energie se prakticky požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie výrazně nemění. Nemusíme tak očekávat výrazné zvýšení nákladů na výstavbu právě z důvodu nabíhajících požadavků ze strany legislativy.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Ing. Libor Hrubý
Centrum pasivního domu

Ing. Tomáš Hrdlička
Stavební poradce

Vydáno dne:
26.08.2020

Photocredit: Centrum pasivního domu

1 0

Mohlo by Vás zajímat: