Co je budova s téměř nulovou spotřebou energie?

Budova s téměř nulovou spotřebou energie je pojem, který by všem stavařům i investorům neměl být cizí. Realita je ale odlišná. Řada profesionálů nedokáže definovat, jaké požadavky jsou kladeny na budovy s téměř nulovou spotřebu energie. A to se nejedná o žádné novinky. Pravidla pro výstavbu platí od roku 2013 prakticky beze změn. Navíc některé typy budov musí tomuto standardu vyhovovat již od roku 2016.

Fotogalerie:

i Foto: Centrum pasivního domu

Legislativa

Nicméně pojďme to vzít od začátku. V rámci implementace EPBD II. (Energy Performance Building Directive) do české legislativy byl nejdříve novelizován Zákon o hospodaření s energií 406/2000 Sb. a následně jeho prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. Vyhláška celkem přesně definuje, co vlastně znamená budova s téměř nulovou spotřebou energie a jak ji posuzujeme. Zákon o hospodaření s energií (406/2000 Sb.) zase uvádí, od kdy je nutné tento energetický standard využívat.

Mohlo by vás zajímat: Rodinný dům po roce 2020, jak bude vypadat?

Od kdy platí?

Účinnost požadavku na splnění energetického standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie se odvíjí od velikosti, resp. energeticky vztažné plochy stavby. Například pro stavby s energeticky vztažnou plochou 1500 m² platí tento požadavek od ledna 2018. Pro budovy s energeticky vztažnou plochou menší jak 350 m² pak nabývá účinnosti tento požadavek platnosti k 1. 1. 2020. Tam již spadají i veškeré rodinné domy. To platí v případě, kdy není investorem orgán veřejné moci, v opačném případě nabíhaly požadavky již od roku 2016. V dnešní době platí na všechny budovy bez ohledu na velikost. 

Výjimky

Drobné výjimky platí i nadále. Povinnost se nevztahuje na drobné stavby do 50 m² energeticky vztažné plochy, sakrální stavby a stavby plnící funkci zabezpečení státu.

Definice pojmu

Dle vyhlášky o energetické náročnosti budov lze budovu s téměř nulovou spotřebou energie definovat jako stavbu, u které jsou hodnoty ukazatelů energetické náročnosti menší jak hodnoty stanovené pro referenční budovu.

Jedná se o tyto ukazatele:

• průměrný součinitel prostupu tepla;
• celková dodaná energie za rok;
• primární neobnovitelná energie za rok.

Referenční budova

Všimněme si také odkazu na referenční budovu. Budova s téměř nulovou spotřebou energie není definována žádnými konkrétními hodnotami, které je třeba splnit, tak jak to například známe z definice pasivního domu. K posouzení slouží právě referenční budova, která má stejnou geometrii jako budova posuzovaná, má však předem definované vlastnosti, které specifikuje vyhláška.

Photocredit: Centrum pasivního domu

Požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie

Při posuzování je třeba na budovu nahlížet komplexně. Do výpočtů vstupují všechny energie na její provoz (ohřev teplé vody, osvětlení, větrání, vytápění aj.). I tak lze komplexní hodnocení rozdělit do dvou oblastí, a to obálku budovy a technické systémy v budovách.

Stran požadavků na obálku budovy se jedná o 10% zpřísnění oproti stávajícím hodnotám, které se při návrhu budov využívají. Jsou to hodnoty, které se jen drobně liší od hodnot součinitelů prostupu tepla na úrovni „doporučených“ dle ČSN 73 0540-2. Nečeká nás tak žádné masivní zateplování. Není vyžadováno ani žádných speciálních technologií, využívat můžeme zavedené stavební materiály a systémy.

Mohlo by vás zajímat: Z čeho postavit dům po roce 2020

Vytápění budov s téměř nulovou spotřebou energie

Z hlediska technických systémů ve stavbách je návrh budov s téměř nulovou spotřebou energie nejvíce ovlivněn ukazatel primární neobnovitelné energie. Ten se odvíjí především od zdrojů energií, které využíváme, a samozřejmě od množství energie, kterou v budově spotřebujeme na vytápění, ohřev teplé vody, osvětlení, úpravu vlhkosti a větrání. Jako nejméně příznivý zdroj energie je považována elektřina, naopak k těm nejlepším patří dřevo a dřevěné peletky a energie okolního prostředí (např. tepelné čerpadlo).

Mohlo by vás zajímat: Novostavby: čím topit i po roce 2020?

Od toho se tak odvíjí způsob využití energie v budovách s téměř nulovou spotřebou energie. V případě využití elektrického vytápění bude třeba tento systém doplnit o další obnovitelné zdroje. Jejich podíl je vždy závislý na konkrétní stavbě a lze je jen těžko paušalizovat.

V případě využití ostatních typů vytápění prakticky ke změnám nedochází. I nadále lze využít zemní plyn (i když jeho použití je často hraničně vyhovující požadavkům), spalování biomasy (pelety, kusové dřevo) i již zmíněné tepelné čerpadlo.

Co se stalo s požadavky měrné potřeby tepla

Určitě si mnozí klademe otázku, co se stalo s požadavky měrné potřeby tepla na vytápění pro nízkoenergetické domy (50 kWh/(m².a) a požadavkem pro pasivní domy (15 kWh/(m².a). Tyto hodnoty stále platí, nicméně vyhláška je závazným předpisem, kterým je třeba se řídit. Zmíněné požadavky, uvedené v ČSN Tepelná ochrana budov, jsou v dnešní době spíše informativní a dobrovolné. Otázkou zůstává, mezi jaké energetické standardy zařadit budovu s téměř nulovou spotřebou energie. Bohužel samotná „nula“ v názvu nás vede k úplně jiným energetickým standardům, než o které se ve skutečnosti jedná. Budovu s téměř nulovou spotřebou energie lze dle měrné potřeby na vytápění prakticky připodobnit do oblasti nízkoenergetické výstavby. Samozřejmě dle geometrie budovy.

Photocredit: Centrum pasivního domu

Rekonstrukce

Také pro změny stávajících budov platí jistá pravidla, jsou však výrazně volnější, než na nové stavby. Jednou z cest jak uspokojit požadavky legislativy, je například splnění součinitelů prostupu tepla u měněných konstrukcí na úrovni doporučené dle ČSN 73 0540-2. To stejné platí pro měněný zdroj tepla, který by měl splňovat minimální účinnost – dle referenční budovy minimálně 80 %. Což je hodnota velmi snadno splnitelná.

Mohlo by vás zajímat: Pasivní domy – promyšlený návrh domu rozhoduje o kvalitě celé stavby

Závěrem lze říci, že nastalé změny nejsou významné, bohužel je však provází mnoho polopravd a mýtů. Energetická náročnost budov stále skýtá potenciál pro úspory. Vyjma snahy o upřednostní obnovitelných zdrojů energie se prakticky požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie výrazně nemění. Nemusíme tak očekávat výrazné zvýšení nákladů na výstavbu právě z důvodu nabíhajících požadavků ze strany legislativy.