Ekologická novinka ze severu: dřevoplast kompletně vyrobený z odpadů

Materiál WPC se s posledních letech stal široce rozšířeným standardem, protože do značné míry eliminuje neduhy běžného stavebního dřeva. Nevadí mu přímé slunce ani úporný mráz, netrpí změnou barevnosti, nekroutí se ani nesesychá. Nezasakuje do něj vlhkost, netvoří se na něm plísně. A protože dřevní hmotu drží pohromadě plastové polymery, nejsou tu ani žádné třísky, piliny a povrchové nerovnosti.

Ideální materiál, kterému něco chybí

Je to prostě ideální materiál na terasy, paluby, podlahy nebo třeba ploty, co vypadají jako z pravého dřeva. Jen je nemusíte natírat a vydrží vám v barvě i tvaru kolem pětadvaceti let. Z těchto důvodů se hovořilo o WPC jako o „ekologickém“ materiálu, i když to tak úplně pravda nebyla. Jen to, že něco dlouho vydrží, šetří se tím dřevo a nemusí se to natírat, ještě neznamená, že je to opravdu šetrné vůči životnímu prostředí.

Výrobci na stejné lodi s vědci

Skutečný rozměr ekologické šetrnosti nyní v rámci evropského výzkumného projektu HISER 2020 přináší finští výzkumníci. Na jedné straně tu stojí zkušení producenti (Conenor Ltd, KS Laatuenergia Ltd) a na druhé pak lidé z Finského technologicko-výzkumného institutu (VTT). Dohromady pak dávají novou tvář celému novému konceptu WPC, protože primárně pracují s recyklovanými plasty a hlavně odpadním dřevem. Smyčku materiálového koloběhu tak dokonale uzavírají.

Roztřídit, nadrtit, recyklovat

Samotný proces zpracování odpadů nepatří mezi zrovna jednoduché. Už na samém počátku je třeba roztřídit dřevo podle původu a čistoty. Z probírky tak vyjde čistá dřevěná frakce, dřevo natřené a mořené, překližky a jemné části jako piliny a odštěpky. Každou tuhle hromadu ale čeká stejný osud: drcení na jemný prach. Ten pak musí projít separátory, které z něj s pomocí magnetů „vychytají“ všechny zbylé kovové částečky.

Photocredit: WayneRay

Homogenizovaná prachová směs obsahuje kolem 15–20 % vlhkosti, a proto musí dojít na její vysušení. Tady se ze starého odpadního dřeva konečně stává ideální substrát. Finští experti pak v praxi uplatní svůj nový recept. K 63 % dřevěného prachu přidají 25 % polypropylenu, 5 % minerální náplně, 5 % tmelících vosků a 2 % pojiva. Následuje skutečně obří mixér a lisování, na jehož konci je nová univerzální WPC deska. Co se s ní stane? To už záleží na výrobci, který ji nařeže do požadovaného tvaru.

Menší spotřeba energie znamená méně emisí

V čem jsou ale tyto finské WPC desky jedinečné? Při výrobním procesu se tu nepracuje s vysokými teplotami, které u konvenčních WPC stojí za velkou spotřebou energie a špatnou emisní bilancí. Vše podstatné tu zařídí mixéry, drtiče a průmyslové lisy. Výsledný produkt je přitom maximálně odolný a ohebný, dobře snáší tlak i konstrukční zatížení. Finské WPC ale především řeší environmentální povahu celé produkce. Nezpracovávají totiž zdravé dřevo, ale odpad.

Zpracování odpadů má budoucnost

Odpad ze dřeva by jinak skončil na skládkách nebo ve spalovnách, ale tady se z něj stává nový plnohodnotný materiál s širokým uplatněním. Celkový environmentální dopad výroby WPC desek byl dosud silně ovlivněn poměrem zapracované původní dřevní hmoty a neobnovitelných zdrojů – plastových polymerů získávaných z ropných látek. Finský model dokáže negativní bilanci produkce odrušit, protože pracuje s recyklovaným dřevem i plasty. A dokonce je schopen zapracovat do výroby i odpad z původních WPC desek, které již dosloužily svému původnímu účelu.