Automobil vyrobený z dřevního odpadu – až dojezdí, skončí na kompostu

Debata o tom, jak auta učinit lepší, tedy méně znečišťující ovzduší, se v poslední době koncentrovala čistě na otázku jejich pohonu. Spalovací motor je fantastický vynález, alespoň do momentu, než začneme řešit kvalitu vzduchu nebo klimatické změny. Pak už je to problém. Ten pak můžete nepatrně diverzifikovat a označit dieselové motory za o něco horší než klasické benzínové a někde mezi pak umístit environmentální dopady pěstování biopaliv, otázky konkrétní spotřeby. Pořád se ale točíme jen kolem motorů a cesta úvah nás proto vede jen jedním směrem: ke změně energie dodávající hybný moment, tedy někam k autům na baterky, vodík nebo solární panely.

Z dravce vegetarián nebude

Jenže problém s auty a životním prostředím jde trochu do hloubky, možná víc, než by nám bylo milé. Auta totiž spotřebují spoustu energie a zdrojů, a tím vyprodukují spoustu emisí, ještě než se jejich kola dotknou asfaltu silnic. Už sama výroba automobilů je totiž spojena se značnou ekologickou zátěží. A na konci jejich životního cyklu, až jednou dojezdí, nám znovu vystaví ekologický účet. Je přitom skoro jedno, jestli se jedná o nejnovější model šetrného elektromobilu nebo dunivé SUV. Moderní auta, to je totiž jedná velká směs oceli, hliníku, plastů, gumy, skla, průmyslových barev, toxických baterií. Něco tak kompaktního a provázaného, že to vůbec není snadné rozebrat a recyklovat. A proto se z toho stává dost nerozborný odpad vhodný častěji ke slisování a skládkování, než k účelnému znovu-využití.

Mohlo by vás zajímat: Rozhovor s brněnskými studenty, kteří navrhli stylovou lesní útulnu z plastového odpadu

Ekologický vůz? Začněte u montážní linky

Automobilismus se nemůže vlastně stát čistý a ekologický jen tím, že budeme modifikovat motory vozů. Musíme změnit způsob, jakým auta vyrábíme. A právě tohle si vzali za své v Japonsku. Místní vláda tu v roce 2016 štědře zasponzorovala program technologického vývoje, do kterého se postupně zapojili odborníci z 22 univerzit, výzkumných institucí a místních automobilek. Tento skutečně početný expertní tým pak zhodnotil možné využití celulózových nanovláken v automobilovém průmyslu a v praxi je demonstroval vozem NCV, který si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Ten na první pohled vypadá jako velmi sympatický sporťák, popelavě šedý kříženec Acura NSX a Lamborghini. Takže by se od něj nečekalo, že jeho střecha, motýlí dveře, kryty… nu, vlastně celá kapotáž a některé části karosérie, má svůj původ v derivátech odvozených z rostlinného odpadu. Konkrétně pak byla rostlinná vlákna extrahována ze štěpky, která zůstala jako odpad po výrobě buničiny z cedrového a cypřišového dřeva.

Mohlo by vás zajímat: V odpadním dřevě se skrývají statisíce. Stačí vědět, jak ho využít

Budoucnost automobilismu vede ke kompostu

Detaily samozřejmě zatím japonští inženýři šetří, ale prozradili, že po mechanické a chemické úpravě byla z tohoto organického substrátu extrahována vlákna a roztavenými pryskyřicemi upravena do podoby průmyslově využitelného materiálu CNF, tedy celulózových nanovláken. Víme také, že zmíněný materiál je vhodný k aplikaci na širší plochy a že má také nízký koeficient lineární roztažnosti i slušnou termální stabilitu. Japonské laboratoře také naznačují, že CNF je možné aplikovat nástřikem v podobě pěny nebo s využitím robotické hlavice injekčně. Může být využíván jako náhražka za petrochemické plasty, zrovna tak jako za kovy.

Mohlo by vás zajímat: Dřevo je geniální kompozit 2.díl

Hlavně je ale díky CNF automobil o polovinu lehčí. A při jízdě spotřebuje také méně paliva. Počínaje rokem 2020 by prý každé auto vyrobené v Zemi vycházejícího slunce mohlo obsahovat minimálně desetiprocentní podíl CNF. Zdá se, že další kapitola příběhu skutečně ekologických automobilů se začíná psát v Japonsku.

Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!