Jsou hromosvody povinné? Kdy je potřeba mít ochranu proti úderu bleskem?

Víte, že…

Hromosvod vynalezl v polovině 18. století Prokop Diviš. První hromosvod umístil v Příměticích blízko Znojma ve své farní zahradě. Jakožto první hromosvod oficiálně umístěný na stavbu byl nainstalován na zámku v Měšicích. Ve světe pak je za prvního vynálezce hromosvodu považován Benjamin Franklin, který prováděl ve stejné době podobné experimenty, při kterých primárním cílem bylo nalézt řešení, které bude vybíjet bouřkové mraky a vzniku bouřky tak předcházet. Některé experimenty, jako například pouštění draků do bouřkových mraků, však ne vždy dopadly pro badatele zcela ideálně. I vědecká práce s sebou zkrátka nese jistá rizika. Prohlédněte si také různé provedení hromosvodů v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Shutterstock, Owen Zammit (Flickr), Walimai Photo (Flickr)

Princip funkce hromosvodu

Při bouřce dochází k rozdílu elektrických potenciálů mezi zemí a bouřkovým mrakem. Bleskový výboj pak nastane, když rozdíl těchto potenciálů překročí elektrickou pevnost vzduchové vrstvy. Blesk pak může zasáhnout zejména vyvýšená místa. Hromosvod, jakožto řešení, které má zásahu blesku předejít, je umístěn nad chráněným objektem a je vyroben z elektricky vodivého materiálu, čímž se výrazně zvyšuje pravděpodobnost zasáhnutí hromosvodu místo objektu.

Požární odolnost dřevostaveb 1. díl – úvod do problematiky

Konstrukce hromosvodu

Nejvíce používané materiály pro výrobu hromosvodu jsou zinkovaná ocel, měď a slitiny hliníku. Hromosvod se skládá z následujících tří částí: jímač hromosvodu, svod hromosvodu a uzemnění hromosvodu.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Jímač hromosvodu

Zajišťuje zachycení blesku a bývá umístěn na vrcholu chráněného objektu. Dělí se na strojený jímač, což je například jímací tyč, jímací vedení nebo mřížový jímač. Dále může být jímač tzv. nahodilý, ve formě vodivého konstrukčního prvku na objektu, což je například plechová krytina.

Jímací tyč – Je asi nejčastější způsob konstrukce hromosvodu. Jedná se o ocelovou tyč, která převyšuje vrchol objektu a vykrývá ochranné pásmo ve tvaru kužele. Ochranné kuželové pásmo začíná na horním konci tyče a rozprostírá se pod sklonem 45°. Jímací tyč hromosvodu musí mít tedy takovou výšku, aby ochranné pásmo pokrylo všechny části objektu. Je-li objekt větší, je třeba umístit více jímacích tyčí.

Jímací vedení – Je tvořeno pozinkovaným drátem, který vede po střeše objektu. Drát taktéž vytváří ochranné pásmo, a to ve formě trojúhelníku pod sklonem 45°. V případě, že střešní rovina má sklon menší, tak je potřeba doplnit příčné vedení, a tím je vytvořena mřížová jímací soustava.

Svod hromosvodu

Jako svod je využit elektrický vodič, který spojuje jímač s uzemněním. Nejčastěji se vyskytuje ve formě ocelového lana, které se táhne svisle na vnější stěně objektu. Hromosvody se podle normy ČSN 62 305 platné od roku 2006 rozdělují do různých zón ochrany před bleskem LPZ (lightning protection zone). Norma stanovuje 4 hladiny ochrany před bleskem (I až IV). Podle toho jsou svody následující:

• u třídy LPZ I – 10 m
• u třídy LPZ II – 10 m
• u třídy LPZ III – 15 m
• u třídy LPZ IV – 20 m

Takže např. rodinný dům o rozměrech 15 × 15 m zařazený do LPZ III musí mít svody po 15 metrech, celkem tedy 4 svody.

Uzemnění hromosvodu

Je uložené v zemi nebo v základovém betonu ve formě zemnících tyčí, desek, drátů, nebo pásků.

Aktivní hromosvod (PDA)

Aktivní jímač hromosvodu vytváří elektrický potenciál, který stáhne výboj bouřkového mraku a vytváří tím tak jakousi preferenční cestu pro blesk. Tento systém nevyžaduje velký rozvod drátů a je proto vhodný na velké a případně památkově chráněné objekty. Účinnost aktivního hromosvodu je však zatím stále předmětem diskuzí.

Povinnost použití hromosvodů

Každý, kdo staví, musí respektovat stavební zákon 183/2006 Sb. a prováděcí vyhlášku 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Vyhláška 268/2009 Sb. byla aktualizovaná a její definice, zda je hromosvod povinnou výbavou domu, je formulována tak nešťastně, že bývá předmětem diskuzí. Vyhláška říká, že ochrana před bleskem se musí zřizovat tam, kde by mohl způsobit ohrožení života a zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení. Stavba pro bydlení však není dále specifikována a tudíž je možné si vyhlášku vykládat různým významem. Bohužel nejednotný bývá i přístup stavebních úřadů, takže není ani soudce. Většina stavebních úřadů se však dnes už shoduje na tom, že na novostavbě rodinného domu je hromosvod pro kolaudací povinný.

Citace vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby § 36:

Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení, stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod, zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro větší počet zvířat,
b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,
c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin a plynů,
d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní památkou,
e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až d) musí být před bleskem chráněny,
f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.
(2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.
(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič.

Nahlížení do katastru nemovitostí (KN) + NÁVOD

Hromosvod, pojišťovny a revize 

U pojišťoven platilo, platí a platit bude, že pokud máte uzavřenou pojistku a nemáte platnou revizi, nemusí vám v případě škody vyplatit peníze. V případě hromosvodu toto pravidlo platí dvojnásob. U novostaveb a rekonstrukcí se vyplatí instalaci hromosvodu nepodcenit, protože pojišťovny jsou ochotny uzavřít s majitelem nemovitosti smlouvu, i když hromosvod není instalován. Nepříjemný problém pak může nastat v situaci, kdy pojišťovna odmítne proplácení škod.

Hromosvod – cena na prvním místě? Raději ne.

Pokud si stále zvažujete, zda hromosvod na svůj dům pořídit, tak se zamyslete i nad tím, že za investici kolem 20 tisíc ochráníte svůj dům v hodnotě i několika milionů. Autonehodu často nemůžete ovlivnit, ale hromosvod ano. I když vám pojišťovna nějakou škodu uhradí, tak je to přeci jen malá záplata.

Na druhou stranu, když už se pro hromosvod rozhodnete, tak dbejte na jeho správnou funkci a revizi, protože špatně nainstalovaný nebo poškozený hromosvod je snad tou nejhorší variantou, dokonce někdy horší, než kdybyste hromosvod neměli vůbec. Pravidelnou revizi hromosvodů byste si měli sjednávat po 2 letech u LPZ I a II a po 4 letech u LPZ III a IV. Orientační cena revize pro 2 až 4 svody je kolem 1500,- Kč.

Nebezpečí nehrozí jen přímým úderem blesku

Hromosvod je pouze základní ochranou, ale neochrání nás před úderem blesku do vzdálenějšího objektu nebo elektrického vedení. Z blesku, který neuhodí do našeho domu se totiž i přesto může přenést přepěťový impuls na elektrické vedení. Elektrický výboj se pak může dostat až do Vašeho domu a poškodit vnitřní instalaci. Řešením, jak toto nebezpečí eliminovat je použití přepěťové ochrany, která chrání stavbu i elektrospotřebiče. Podívejte se na aktuální cenu přepěťové ochrany zde.

Zaujal vás článek? Podívejte se, co dokáže elektřina udělat se dřevem:

Video: Fascinující Lichtenbergovy obrazce na dřevě