Ve 32 letech bydlí ve svém a bance nic nedluží. „Nechápu, jak si někdo může vzít hypotéku na dům,“ říká Kamila

Kamilo, proč jste se rozhodli pro stavbu vlastního domu?

Oba jsme s manželem vyrůstali v rodinném domě, a tak jsme ani neuvažovali nad tím, že bychom měli celý život strávit v bytě. Na výstavbu jsme ale nespěchali, tehdy jsme ještě neměli syna, takže nebylo třeba vytvářet rychle rodinné zázemí. S manželem, tehdy přítelem, jsme bydleli v nájmu a po necelém roce, kdy se nám ozval nájemce ohledně obnovení podpisu nájemní smlouvy, přišel ten impulz. Řekli jsme si, že tu nechceme být napořád a pokládali si otázku: kdy už začneme přemýšlet nad tím domem?

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel

Co se dělo pak?

Smlouvu jsme neprodloužili a přestěhovali se k mým rodičům. Ať si každý říká co chce, tehdy to bylo nejlepší rozhodnutí, co jsme mohli udělat. Zhruba 10 kilometrů od domu mých rodičů totiž vznikla nová zástavba a my se rozhodli, že tam koupíme pozemek. Do koupě jsme dali veškeré naše naspořené peníze a byli takřka na nule. Tím, že jsme ale bydleli u rodičů, jsme neplatili nájem. S rodiči jsem se domluvila, že budeme platit 1 000 korun měsíčně za energie, vodu a případně měly tyto peníze sloužit na další věci do domácnosti. Takže tak to začalo.

Na stavbu domu jste si nevzali hypotéku. Bylo to jasné od začátku?

Ano. Já upřímně nechápu, jak si někdo může vzít hypotéku na dům. Pro mě by to byl strašný tlak, vědět, že dalších třicet let musím vydělávat jenom proto, abych měla kde bydlet. Věděli jsme, že ten závazek nechceme, a tak jsme se rozhodli stavět raději pomalu, ale bez dluhu.

Na kolik váš dům nakonec vyšel?

Pozemek jsme koupili za zhruba 1,2 milionu. Je to sice menší pozemek, ale tehdy to byla šance, která už nemusí opakovat. A na samotnou stavbu jsme měli rozpočet okolo 3,5 milionu, ale nakonec to vyšlo zhruba na čtyři miliony. Stavbu jsme měli tedy rozloženou do devíti let, ale to nám nevadilo. Kdybychom zadali stavbu stejného domu firmě, bydleli bychom asi do dvou let, ale pro nás bylo přednější ušetřit a především si pak nepůjčovat peníze. Během výstavby jsme postupovali etapově. Nejdřív základovka svépomocí, pak hrubá stavba realizovaná firmou a nakonec všechno ostatní postupně opět sami.

Jak se vám podařilo tak rychle našetřit peníze? Především v začátcích, kdy jste říkala, že jste byly téměř na nule.

Jasně. Do začátku nám pomohli moji a Vojtovi rodiče. Nebyly to ale milionové částky, jak by mohl někdo čekat. Moji rodiče nám dali 250 tisíc a Vojtovi 200 tisíc korun. Bez toho bychom měli start mnohem těžší. Část peněz jsme dali do základové desky, zbytek se utopil v papírech a různých dalších dokumentech. Kromě toho, máme v rodině hodně šikovných lidí, takže nám rodiny pomáhali i jinak, než finančně.

Kde se dá podle vás během stavby ušetřit nejvíc?

Na vlastní práci bych řekla. Oba jsme ale trpělivé povahy, takže i ta skutečnost, že jsme se nehodili, nám dost pomohla. Neměli jsme žádný velký stres a naopak velkou podporu rodiny. Fungovali jsme na principu: když máme peníze, pracujeme, když ne, vyděláváme a stavba stojí.

Během stavby jste bydleli tedy u vašich rodičů. Jaké to bylo? Necelých deset let v jedné domácnosti?

Máme v rodině dobré vztahy, takže to bylo vlastně moc fajn, horší pak bylo to loučení. Horší pak bylo, když jsem otěhotněla. Věděli jsme, že už se budeme v domě mačkat a nebude to komfortní pro nikoho. Máma v té době byla zásadně proti, abychom odcházeli, ale my věděli, že to bude lepší. Rodiče už jsou straší a nechtěla jsem, aby je po večerech budilo malé dítě. V té době už jsme ale naštěstí dokončovali interiéry, takže jsme si řekli, že když si pospíšíme, budeme se moct přestěhovat.

V jaké fázi jste měli postavený dům, když jste se do něj stěhovali?

Bylo to vtipné, strašně náročné kvůli malému dítěti, ale vlastně hrozně hezké. Neměli jsme v domě ještě nábytek. Byla hotová jen kuchyně, koupelna, toaleta, položený vinyl, osazené dveře a vymalováno. Pár týdnů před porodem jsme v domě zařídili pokoj pro malého, ale jak říkám, byla to jediná kompletně hotová místnost v domě.

Co bylo během těch deseti let nejtěžší?

Možná to, že vidíte kamarády, jak už bydlí v hotovém, mají kuchyně, zahrady a vy řešíte, jestli budete mít tento měsíc peníze na omítky, nebo si prostě dáte zase pauzu. Pořád jsem si říkala, že toto všechno brzy opadne jakmile budeme bydlet, že není důvod se honit na úkor toho, že budeme bance dlužní dalších 30 let. A Vojta by asi řekl koordinace řemesel. Všechno si to hlídal sám, plánoval, řešil, obvolával a tak dále.

Muselo to být náročné období. Nevyčerpalo vás to?

Únava během stavby je realita. Samozřejmě, že jsme byli vyčerpaní, ale stále v nás převládala ta silnější myšlenka, že se přeci nezadlužíme. Co ale hodnotím velmi dobře na stavbě domu svépomocí je to, že kamkoliv v domě jdu, tam vidím, co se na daném místě odehrávalo před rokem, dvěma, třemi. A je to moc fajn. Dnes bydlíme po devíti letech, bez dluhu a s jasnou hlavou. Když vidím naše známé, kteří splácejí 35 tisíc měsíčně a řeší každé zvýšení úroků, tohle je prostě klid.

Co máte momentálně v plánu?

Teď si chceme rok jen užívat. A pak možná terasa a další projekty na zahradě. Ale bez stresu, spěchat už nemusíme.

Děkuji za rozhovor, Kamilo.

Rádo se stalo.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.