Stavba 5patrové betonové školy prokoukla díky zelené fasádě a oživila celou komunitu
HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Stavba 5patrové betonové školy prokoukla díky zelené fasádě a oživila celou komunitu

Pět pater betonu, uprostřed velkoměstského slumu? Ještě štěstí, že takhle si někteří architekti smysluplnou a udržitelnou stavbu nepředstavují. Rozpracovanou stavbu školy s pomocí zelené fasády a bambusu přetvořili na užitečný prostor, který se stane smaragdově zeleným útesem.


škola v kambodži
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: COOKFOX Architects (se souhlasem)

S jistou nadsázkou by se chtělo říct: „Rozmohl se nám tu takový nešvar…“ Stavební projekty, které cílí na nějakou formu rozvojové nebo humanitární pomoci, poslední dobou spíš odpovídají přání zadavatelů a investorů, rozmarům a líbivosti architektů, než těm, komu mají být nakonec určeny. Výjimky z pravidla se samozřejmě najdou, ale zrovna mnoho jich není. A projekt z dílny architektů Cookfox, zasazený do hlavního kambodžského města Phnom Penhu, mezi nimi září. Byť tedy asi nepatří k těm úplně nejvzhlednějším. Jak to? Do zaběhlého konceptu: „Postavíme jim tam školu, aby se jim vedlo lépe,“ vnáší tradice místní stavební praxe, principy udržitelnosti/soběstačnosti a také lokální materiál.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: COOKFOX Architects (se souhlasem), Cookfox Architects

Beton a slum? Tak se pohoda nedělá…

S výstavbou takzvané Akademie Neesona Crippse, veřejné školy, se tu začalo už v roce 2012. A zprvu to nevypadalo, že by stavba spolufinancovaná kambodžským Dětským fondem něčím překvapila. Pětipatrová betonová škola, která vyrůstala uprostřed pestrobarevné směsi nahloučených domků ve slumu, působila jako pěst na oko. Dočasné umrtvení projektu, ke kterému došlo v důsledku ekonomické krize, dobré věci ale paradoxně pomohlo. Po znovu nastartování stavebních prací se totiž díla chopili architekti ze studia Cookfox a rozhodli se ho pojmout jinak. Ne jako instantní a potřebnou stavbu, kterou si odškrtnete ze seznamu, ale dílo, které odráží místní identitu.

Dům s dírami uvnitř

Jedním z prvních nečekaných kroků bylo zastavení růstu budovy do výšky a uchování nezastavěných prostor uvnitř profilu stavby. Ano, části třetího, čtvrtého a pátého patra někde chybí. Proč? Místo zastavěných místností tu vznikl prostor pro venkovní učebny, zahrady a park, přímo zakomponovaný do jádra budovy. Druhým bodem na programu změn byla změna stavebního materiálu. Místo výplňového, ale poněkud surového betonu, nastoupila pálená hlína a jíl. Materiály lokálně dostupné a hojně využívané. Protože i v tropickém klimatu Kambodže dobře dýchají a zajišťují příjemné vnitřní klima.

To ostatně oživila i převislá zeleň pronikající do interiéru. Akademie tak nebude šedivým betonovým útesem, ale spíše zelenou horou mezi domy. A nebude také „jen tak obyčejnou školou“, ale celo-komunitním prostorem. Bezpečným místem, kde děti mohou trávit svůj volný čas. Hrou, sportem, vzděláváním. Jejich rodiče tu také najdou místo pro zasedání a porady anebo pro pořádání večerních kurzů. Místo jednorázové a jednoúčelové stavby tak vzniklo místo, ze kterého budou mít prospěch obyvatelé celé čtvrti.

Zelený ostrov uprostřed města

Akademie není ve svém principu dřevostavbou, kostra je betonová. Je spíše kombinací přístupů. Ale stěží by mohla zajistit to, co má přinášet, kdyby tu nebylo dřevo hojně zastoupeno. Na první pohled je to patrné na fasádě, která je doslova poseta dutými stvoly bambusu. Proč? Fungují jako předsazená markýza, poskytující zástin a ochlazující interiér. Současně je pak tento vnější dřevěný krunýř určený k tomu, aby se po něm vinula a pnula zeleň, prorůstající z polootevřeného interiéru. Vytváří hrazení, ploty, zábradlí, předěly a zvelebuje i interiér. Dřevěné prvky polidšťují celé místo, vnáší kus přírody do velkoměsta, kde je při rozloze zastavěné plochy 680 kilometrů čtverečních jen minimum parků.

„Škola naznačuje lepší budoucnost, která se odvíjí od bohaté historie Kambodže,“ říkají architekti. Do stavby jsou zapracovány prvky, které jsou typické pro malé venkovské stavby, ale v patřičně zvětšeném měřítku. „Dnes to složitě nazýváme biofilním designem, ale ve skutečnosti to celé vychází jen ze zkušeností předchozích generací.“ V tropech se nedá stavět „rychle a na zakázku“, když nebudete respektovat místní kulturní zvyklosti a klimatické zákonitosti. Velkokapacitní budovy, třeba zrovna právě vzdělávací instituce, nebudou v tropech nikdy dobře fungovat, pokud z jejich designu vyřadíte zeleň a dřevo. Akademie z Phnom Penhu jde v tomhle ohledu dál, a kombinací chytrých udržitelných prvků vytváří skutečnou kvalitu.

Mohlo by vás zajímat: Dřevěné bulby – nevšední oživení korporátního prostředí pomocí biophilického designu


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Mgr. Radomír Dohnal

Vydáno dne:
09.05.2022

Photocredit: COOKFOX Architects (se souhlasem)

3

Mohlo by Vás zajímat:

NOVINKY E-MAILEM ZDARMA

Jednou měsíčně dostanete výběr Novinek ze světa dřevostaveb.

E-MAIL
POŠLETE MI JE