Hongkong se pochlubil novou dřevostavbou

Tak jako stromy musí růst z dobré půdy, aby dosáhly závratných výšek, i proces kulturního růstu musí mít silný a výživný základ. Řeč je o inspiraci, autenticitě, kořenech, které nám dávají pocit jistoty pro krok do neznámé budoucnosti. Právě proto pavilon Growing Up zachycuje ve své dřevěné struktuře „to silné“ z hongkongské minulosti, a dává tomu vyrůst v nevšední stavbě podporující kulturní život. Úřad pro kulturní oblast West Kowloon se obrátil na architekty New Office Works s požadavkem na to, aby byla nová stavba pavilonu stala symbolem kulturní kultivace urbánního prostoru.

Photocredit: Xu Liang Leon

Středobod kulturního a uměleckého dění

Město Hongkong, jedno z hlavních světových představitelů kulturního rozmachu, obchodu a moderní architektury, se nyní pouští do výstavby rozvojového záměru nově vznikající Kulturní čtvrti West Kowloon. Tento v současnosti největší kulturní projekt města skýtá spolu se sousedícím stromovým parkem Nursery možnost relaxace a v nejbližší budoucnosti poskytne svým návštěvníkům také prostor v oblasti uměleckého a kulturního vzdělávání. Toho architekti dosáhli aplikací prvků, které jsou zdánlivě běžnou součástí „tkaniva“ města, důvěrně známé a všední prvky, například schody, chodníky, způsob stékání vody z různě tvarovaných střech. A ty pak začlenili do designu v novém, působivém uspořádání. Dalším důležitým prvkem je zdejší vegetace, která inspirovala ke vsazení pásma drobné zeleně do instalace. Stupňovitý design interiéru a samotné konstrukce Growing Up Pavilion – Vyrůstajícího pavilonu, odráží topografický ráz dynamického sídla.

Photocredit: Xu Liang Leon

Když konstrukční řešení bere dech

Oko každého pozorovatele, nejen zarytého nadšence moderní architektury, se bohatě nasytí pohledem na konstrukční řešení pavilonu, a to nejen pohledem ze všech čtyř vnějších stran dovnitř, ale také naopak, vně stavbou ovlivněný prostor. Koncept otevřeného prostoru je zcela zjevný na jižní a severní fasádě, které jsou tvořeny pouze dřevěným rámem, jenž nabízí výhled až na protilehlý přístav. Na východní a západní straně se tyčí tenké dřevěné trámy vzestupné výšky podpírající sešikmenou střechu. Ze schodiště skrze průzor ve střeše vyrůstá palma jako hlavní symbol vegetace ve městě. Její vertikální poloha, kterou zaujímá vůči horizontálnímu zastřešení, je odrazem střetu městského bydlení a současné flóry. Je zde tedy patrná symbolika průniku moderního městského životního stylu a požadavku na zachování přírodního rázu ve zdejší oblasti. Více fotek pavilonu si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Photocredit: Xu Liang Leon

Od lidského k přístavnímu měřítku

Vzestupnou tendenci výšky jako designového prvku zapojili architekti také do konceptu interiéru. Dřevěné schodiště, jehož nejvyšší schody končí před otevřenou fasádou, jsou kaskádovou dominantou zajištěnou po stranách kovovým zábradlím. Netvoří ho prostorově neprostupné schody. Ty jsou jeden na druhém podepřené na několika místech klíny, které dotváří celistvost vzdušného rázu celé stavby. Lehkost schodiště odráží svižné tempo vývoje města a pokrokovosti jeho obyvatel. Analogickou symboliku, kterou má schodiště v interiéru, lze nalézt také u sloupoví v exteriéru. Výška prvního a posledního trámu, tedy nejnižšího a nejvyššího, je odrazem velikosti člověka, nad kterým se tyčí jeho výtvory. Největších rozměrů dosahuje konstrukce směrem k přístavu, kterému svou velikostí vzdává hold a otevírá se okolnímu světu.

Photocredit: Xu Liang Leon

Branou do Hongkongu je perspektiva

Otevřená rámová struktura pavilonu skýtá pozorovateli nespočet úhlů pohledu a každý z nich je variací vnímané prostupnosti, významu a měřítka. Pohled na dřevěné trámy za chůze z jedné strany na druhou díky perspektivě pozorovatele vytváří dojem od uzavřené stěny přes postupně se otevírající průzory zpět k efektu neprostupnosti. Z interiéru lze pozorovat okolí, z exteriéru buď strukturu schodiště, nebo jím prostupující tunel s drobným porostem. Sám tunel nabízí symbol cesty z centra starého města na pobřeží. Vyrůstající pavilon je otevřený okolnímu z pohledu na přístav a zároveň z pohledu od pobřeží nabízí osobní prostor k meditaci a relaxaci. A právě ve variabilitě úhlů pohledu se plně odrazila píle a talent architektů, zrovna jako kreativita a vůle obyvatel města.