HLEDEJ
Přihlásit se HOBBY PROFI DŘEVOSTAVBY APLIKACE FIRMY VYBAVENÍ

Úplně jiná dřevostavba: Střešní plášť a reflexní izolace

Stavitelé v době antiky před tisíci lety stavěli své domy jinak, než jak to známe dnes. Jejich způsobem stavění se chceme inspirovat: Využíváme moderní materiály, současné technologie a starodávné know-how. Tak stavíme dřevostavbu, která je úplně jiná, než je zvykem. Za velmi málo peněz nabízí maximální komfort a energeticky je úspornější než pasivní dům, a to i přesto, že tloušťka obvodové stěny je jen 17 cm (čímž nabídne obyvatelům více vnitřního prostoru). Dnes si povíme, jak se zbavit horka v létě pomocí reflexní izolace střechy.


Nulový dům s účinnou izolací
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »

Reflexní izolace jako záchrana před letními vedry

Střešní plášť a tepelná reflexní izolace dokáží v minimální tloušťce chránit obyvatele nejen před zimou, ale především před letními vedry, se kterými mají dnes běžně používané izolace velké problémy. Podívejte se na tipy k nulovému domu ve fotogalerii.

Fotogalerie:

Neprávem opomíjemá izolace

Reflexní izolace jsou zatím pozitivně přijímány pouze velmi malou skupinou odborné veřejnosti. Lidé s fyzikálním vzděláním při pohledu do jejich struktury většinou ihned jejich princip pochopí a nemají s nimi problém, ale většina stavebních inženýrů je považují za podvod. Reflexní materály se používaly mnohem dříve, než vznikly minerální vlny či polystyreny, a nikdo o jejich funkci nepochyboval. Až v posledních letech jsou dehonestovány, nejčastěji ze strany výrobců běžných izolací. Přesto se postupně vracejí – například do autolékárniček či do vybavení horských služeb jako tepelně ochranná vrstva, která nahradila prošívané tlusté deky používané několik let nazpět.

Čtěte také: Úplně jiná dřevostavba: Návrh tvaru a konstrukce nulového domu

Jak reflexní izolace funguje? 

Při zasklení izolují jednotlivé komory. Mají vždy jednu stranu pokovenou, čímž se zamezuje přenosu tepla sáláním z jednoho skla na druhé, a čím má komor více, tím lépe izolační sklo izoluje. Tak stejně vytvářejí komory i reflexní izolace. A čím je těchto funkčních komor více, tím lépe jako celek izolují. Materiál použitý pro náš ilustrační dům neobsahuje žádné textilie ani pěny, pouze reflexní a bublinkové folie s ultratenkou stěnou, a díky jejich správnému pořadí a při správné aplikaci vytváří celkem 10 funkčních komor vždy s jednou reflexní (pokovenou) stranou.

Srovnání účinků reflexní izolace v zimě a v létě 

V zimě má tato reflexní izolace účinek asi jako 36–40 cm běžné izolace (dle srovnávacích měření spotřeby, měření v teplé skříni na VUT v Brně, dále dle ČSN 73 0540-4, ISO 9869:1994 i dle EN 673). V parném létě izoluje dokonce lépe než 50 cm tlustá běžná izolace. Není to proto, že by se v létě její účinek tak zlepšil, ale proto, že běžné izolace v létě izolují mnohem hůře, takže pro zachování srovnatelného izolačního účinku je třeba podstatně zvětšit jejich tloušťku.

Na grafu výše vidíte srovnání, jak v horkém létě fungují běžné izolace a jak reflexní, pokud tvoří zateplení střešního pláště. Z grafu je patrné, že po několika horkých dnech, kdy rozpálená krytina sáláním ohřívá běžnou izolaci, dochází k akumulaci tepla do její hmoty a tím k postupnému prohřátí celé tloušťky. Výsledkem je, že po několika horkých dnech topí do interiéru i v noci a teplo není možné z místností vyvětrat. Uživatel je nucen pořídit si klimatizaci, aby mohl v místnostech přebývat. Chlazení je však energeticky velmi náročné (1 den provozu klimatizace stojí zhruba tolik, kolik 10 dní topení v zimě) takže je otázka, jaké má takové zateplení ekonomický a ekologický smysl – zvláště v dnešní době klimatické krize, kdy větší problém jsou horká léta než mírné zimy.

Naproti tomu reflexní izolace (viz přerušovaná černá linka) obsahuje tak málo hmoty, že její schopnost akumulovat do sebe teplo se rovná téměř nule, takže se každou noc zcela vychladí a další horký den izoluje stejným účinkem jako první den. Navíc sálání od rozpálené krytiny účinně odráží, takže do ní vniká jen zlomek tepla, kolik jej proniká do běžných izolací. Tím poskytuje dlouhodobě vysokou izolační schopnost v létě i v zimě, a proto ji pro naši ilustrační dřevostavbu rádi použijeme. 

Instalace a příprava reflexní izolace 

Na střešní trámy se nejprve upevní pohledový záklop podle vkusu stavebníka (palubky, sádrokarton či nehořlavé MGO desky). Na něj se shora nalepí pěnová folie vysoká 5 mm (pásy pečlivě na sraz k sobě), která zajistí významný akustický útlum díky tomu, že bude vložena mezi dvě deskové plochy, a přeruší tak hlukové vibrace mezi nimi. Na pěnovou vrstvu se následně položí a až do trámů přišroubují velkoformátové desky (např. OSB). Tím vznikne velmi dobře akusticky izolující sendvič. Tloušťka vrstev se volí podle toho, jaký má celek akustický útlum (to spočítá projektant), ale minimální tloušťka sendviče (v případě použití MGO desky) je 4 cm. Nyní se na záklop pokládá izolace. Pro naši dřevostavbu jsme zvolili reflexní vícevrstvý foliový sendvič. 

Jak na funkční izolaci? 

Pro vytvoření první funkční komory, ve které se díky reflexní krajní vrstvě nebude teplo šířit sáláním, připevníme na zaklopenou střechu nejprve latě 3 × 5 cm. Na tento rošt z latí připevníme a napneme drátky, aby pásy izolace neklesly až na záklop, čímž by funkční komora zanikla. Pak se na takto připravenou střechu rozloží reflexní izolace a slepí se velmi pečlivě k sobě. Izolaci neukončujeme s hranou střechy, ale ponecháváme přesah na všechny strany asi 20 cm kvůli napojení na fasádní izolaci.

Na zaizolovanou střechu se připevní (dlouhými vruty až do spodních krokví) příčné trámky, dostatečně dlouhé, aby vytvořily přesah střechy. U našeho ilustračního bungalovu vytvoříme přesahy 120 cm na obě strany, k čemuž nám budou stačit trámky 6 × 10 cm kotvené na výšku. Na tyto vrchní trámky se následně připevní OSB desky (v přesazích i ze spodu) a na ně jako poslední vrstva foliová hydroizolace. 

Varianta s plechovou krytinou

Namísto OSB a hydroizolace lze použít i plechová krytina, kotvená přímo na trámky. Má to ale dvě podmínky:

1) bude třeba pod ni ještě napnout pojistnou hydroizolační folii, která bude odvádět kondenzát, a protože se díky plechu citelně zvýší hluk způsobený deštěm;

2) stropní záklop bude muset být masivnější.

Z větrané mezery nad reflexní izolací budeme v zimě, v době, kdy bude svítit slunce, získávat teplo a vyhřívat jím místnosti. A v létě, při jasných nocích, kdy se povrch střechy vyzáří do studené oblohy, budeme odsud jímat chlad a místnosti ochlazovat. Pro tyto stavy je plechová krytina naopak lepší než záklop z OSB, protože změny teplot se v mezeře pod plechovou krytinou projeví rychleji. Kakým způsobem si toto topení/chlazení můžete zdarma zrealizovat, se podrobně dočtete v našem článku o větrání.

Mohlo by vás zajímat: Úplně jiná dřevostavba: Obvodové stěny o tloušťce pouhých 17 cm – jde to

Jak si poradit, když reflexní izolaci mít nebudete

Poznámka na závěr – pokud by měl stavebník silnou nedůvěru v reflexní izolaci i přes poskytnuté vysvětlení, může si zaizolovat střechu běžnými materiály. Použije k tomu systémové řešení dodavatele. Doporučuji však, aby myslel na dostatečně vysokou větranou mezeru mezi izolací a střešní krytinou, aby se teplo v létě mohlo ze střešního pláště aspoň trochu vyvětrat a aby horní vrstva zateplení byla určitě reflexní, aby do izolace nevnikalo v létě teplo od rozpálené krytiny sáláním. Podívejte se na tipy a inspiraci k nulovému domu také ve fotogalerii.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Autor:
Michal Bílek

Vydáno dne:
26.04.2020


Photocredit: jingdianjiaju2

1 -4

Mohlo by Vás zajímat: