„Zákon porušuje každý desátý člověk, v některých regionech dokonce většina,“ říká archeolog Antal. Pokuta za utajení nálezu je přitom až 4 mil. korun

Archeologický ústav by měl kontaktovat každý stavebník

Archeologický ústav hraje roli v podstatě při každé stavební činnosti – stavebníci mají povinnost oznámit mu stavební záměr na území s archeologickými nálezy, což je téměř celé území republiky. V dnešním rozhovoru s archeologem a vysokoškolským pedagogem doktorem Róbertem Antalem se dozvíte, jak vysoké pokuty postihnou stavebníky, kteří nenahlásí archeologický dohled anebo příklady z praxe, kdy se lidé snažili archeologické nálezy tajit.

Pane Antale, zmiňoval jste sankce, které by mohly postihnout stavebníky, kteří provedou výkopové práce bez nahlášení. O jakou výši pokuty se jedná?

Zákon stanoví horní hranici sankce až na 4 miliony Kč, ale je fér říci i to, že takto vysoké pokuty úřady neukládají. Např. nejmenovaná právnická osoba dostala v roce 2022 pokutu až 500 000 Kč, protože stavbu neoznámila i přes čtyři upozornění od Archeologického ústavu a Národního památkového ústavu. Průměrně se ale pokuty pro fyzické osoby pohybují ve výši kolem 11 000 Kč. V případě poškození významných lokalit byly uloženy i pokuty v řádech desítek tisíc korun.

Vypracování archeologického průzkumu je přitom zadarmo, je to tak?

Ano, fyzická osoba při výstavbě rodinného domu pro vlastní potřebu archeologický dohled nefinancuje, takže placení pokuty je výrazně dražší řešení, než splnění oznamovací povinnosti. Nevyplatí se tak obcházet dohled archeologa na staveništi.

Samozřejmě záleží na povaze stavebníka a stavby. Náklady záchranného archeologického výzkumu hradí všechny právnické osoby bez výjimky. Fyzické osoby náklady hradí, jen pokud stavební činnost souvisí s jejich podnikáním. Takže pokud by si například lékař stavěl ordinaci, náklady výzkumu bude hradit. Pokud si ale tentýž lékař bude stavět svůj rodinný dům, náklady jdou za archeologickou organizací, která dohled či výzkum provede.

Co si mají lidé představit pod pojmem „archeologický dohled“?

Znamená to, že archeolog si zdokumentuje výkopy a případné archeologické nálezy a objekty. Takový archeologický dohled většinou zabere den, maximálně pár dní. Úplně nemůžeme vyloučit ani potřebu většího výzkumu, když se stavba dotkne například nějakého pohřebiště či hřbitova. Při tom, jak se dnes zástavba rozšiřuje, se to občas stává, ale není to běžné.

Setkáváte se často s tím, že lidé ignorují povinnost nahlášení?

Bohužel stavebníků, kteří tuto povinnost neplní je mnoho, v některých regionech se ten objem blíží 3/4 stavebníků. Neumím přesně vyčíslit poměr mezi nedbalostí a úmyslem při neplnění povinností, ale přikláním se spíše k tomu, že stavebníci stavby nesdělují svůj záměr spíše z nevědomosti.

Navíc stavebník může dostat pokutu i v případě, že sám nesprávně vyhodnotil povahu území. A i to se bohužel stává. Proto je lepší zbytečně si to nekomplikovat a každou stavbu sdělit. Dá se to udělat online, takže celý proces nezabere více než 5 minut. To je určitě méně, než by stavebník z odborných map zjistil, zda na jeho parcele nějaké nálezy mohou být. A riziko pokuty je po oznámení nulové.

Dokázal byste říct, ke kolika případům porušení zákona ročně dochází?

Reálně je to několik desítek ročně. Pokud je to možné, snažíme se docílit toho, aby se archeolog na stavbu dostal a mohl udělat dohled. Pokud se to podaří, nemáme zájem stavebníky dále trápit – zachránit archeologické nálezy se nám přece podařilo. Pokud se to ale nepodaří, případě vyhodnotíme-li, že by daná osoba mohla zákon porušit znovu, věc předáme správnímu orgánu.

Pokuty udělují krajské úřady? Jak postupujete, když se na černý výkop přijde až dodatečně?

Ano, pokuty ukládají krajské úřady. Pokud se na neoznámenou stavbu přijde až v momentě, kdy dohled nelze provést, jiná možnost než uložení sankce v úvahu nepřipadá.

Máte z praxe nějaký případ, kdy se člověk snažil archeologický nález utajit?

Stále se objevují případy, kdy stavebník narazí na archeologický nález a snaží se jej skrýt, aby nemusel přerušit stavbu. Archeologové se ale v terénu pohybují denně a navíc si umějí v našem informačním systému ověřit, kde byly stavby oznámeny a kde ne. Velmi často proto neoznámené stavby odhalí a stavebníka sami osloví s tím, že je třeba provést dohled. Často se také stává, že nám stavebník volá jen kvůli tomu, aby nám řekl, že nic oznamovat nebude a archeologa nepotřebuje, protože na jeho parcele se prý určitě nic nenachází – navážky a podobně.

Našli jste v posledních letech nějaký zajímavý nález?

Já sám už teď mnoho výzkumů v terénu nedělám, zabývám se hlavně právem. Podělím se ale o pár historek kolegů z Muzea Vysočiny v Jihlavě. Samozřejmě s jejich souhlasem. Ti nedávno zkoumali několik rodinných domů budovaných na místě, kde stály obytné stavby již v době bronzové a poté znovu v době římské. V jednom případě se budoucí obývací pokoj moderního domu trefil téměř přesně do místa, které bylo obytným prostorem lidí již v době bronzové. Později se ještě ukázalo, že v prostoru plánované kuchyně stála opět již v pravěku do země zahloubená jáma sloužící k uskladnění obilí. Třeba dodat, že i sám stavebník to bral jako vtipnou souhru dějinných událostí a byl objevem příjemně překvapen. Jiný rodinný dům svou obvodovou stěnou vyloženě přešel přes jámu vzniklou po těžbě hlíny v době kamenné. Hlína z této jámy sloužila našim pravěkým předkům k omazání obvodových stěn domu a samotná jáma poté jako skládka odpadu. V té se během výzkumu našly hliněné figurky – tzv. venušky a jiné keramické plastiky. Stavebník to však neoznámil včas, a jako formu ospravedlnění kolegů pak nechal prozkoumat i část jámy zasahující mimo trasu výkopů. Takový přístup však nebývá pravidlem, protože mnoho lidí stále žije v mylné představě, jak jim archeologové stavbu zastaví a ještě se za výzkum nedoplatí. To je však ve většině případů mýtus, protože záchranná archeologie zkoumá vždy jen ta místa, která se zničí výkopovými pracemi, což u dnešních, většinou nepodsklepených rodinných domů, nebývá žádná závratná plocha. Navíc náklady na takový výzkum jdou na vrub archeologů.

V jaké fázi výstavby je nutný dohled archeologa?

V závislosti na velikosti stavby a archeologickém potenciálu lokality můžeme rozlišit různé přístupy záchrany archeologických nálezů. U velkých staveb většinou probíhá plošný záchranný archeologický výzkum (ZAV), který se může uskutečnit i měsíce před samotnou stavbou (typickým příkladem by byla výstavba dálnic). Docela běžné je i to, že výzkum probíhá souběžně se stavbou a archeologové svou práci koordinují se stavební činností. Při výstavbě rodinných domů je ale běžné, že archeolog provede jen dohled zemních prací, a to buď přímo v jejich průběhu, ale na stavbu se přijde podívat, když jsou například vykopány základové pásy.

Existují nějaké online mapy, podle kterých by člověk zjistil, že se staví dům na území s potenciálem pro archeology?

Myslím, že nejjednodušší pro všechny strany je říci, aby stavby oznamovali všichni stavebníci. My sice máme odborné mapy, kde máme zaznačená místa, kde určitě výzkumy proběhnout nemusí, ale to se týká primárně různých lomů, dolů (dolů) a jinak vytěžených území. Ve zbytku nám ty mapy naznačují spíše pravděpodobnost výskytu či náročnost potenciálního výzkumu. Navíc se stále mění s tím, jak se zlepšují naše znalosti.

Lidé často nenahlašují archeologický dohled, protože se bojí zdržení výstavby v případě nálezu. Obávají se správně?

Už jsem zmiňoval, že mnoho stavebníků nemá povědomí o archeologii, což se neprojevuje jen tím, že stavby neoznámí, ale také tím, že si v harmonogramu nenechávají na výzkum prostor. Pokud tedy zkombinujeme oznámení na poslední chvíli (případně až archeologům odhalenou stavební činnosti) s přísným harmonogramem, ke zdržení jistě může dojít. To ale není vina archeologa. Pokud stavebník plánuje výstavbu v historickém jádru nějakého města a pak ho překvapí, že by měl proběhnout záchranný archeologický výzkum, jen stěží to může být chyba archeologa. Nechávat si archeologii na poslední chvíli nebo ji ignorovat se tedy nemusí vyplatit.

Specificky k rodinným domům – chápu, že běžný člověk nemůže mít přehled o všem. Proto je důležité, aby informacemi disponovali například projektanti. Tady vidíme velkou variabilitu. Jsou firmy a osoby, které nám velmi poctivě sdělují všechny jimi připravované stavby. Zároveň jsou ale i rozzlobení stavebníci, kteří dostali pokutu a stěžují si, že je projektant na povinnost neupozornil. Zkrátka čím dříve informaci dostaneme, tím více času má stavebník a archeolog na dohodu, na naplánování harmonogramu a také na realizaci výzkumu. Pokud to situace dovoluje, výzkum lze realizovat ještě před zahájením stavby, takže stavebníka už potom během výstavby nic neomezuje.

Co byste na závěr doporučil lidem, kteří se chystají stavět?

Určitě ať si nás nenechávají na poslední chvíli, ať oznamují každou stavbu. A ať archeologický dohled vnímají jako možnost dozvědět se více o historii místa, kde žijí.

Děkuji za rozhovor, pane Antale.

Rádo se stalo, také děkuji za rozhovor.