Před 10 lety koupili dceři byt na hypotéku. Dnes je jim vděčná

Lucie, váš příběh začal už docela dávno, že?

Ano, před deseti lety, když mi bylo patnáct. Moji rodiče se tehdy rozhodli, že mi do budoucna koupí byt tady v Olomouci, a vzali si na něj hypotéku s tím, že tam jednou budu žít. Dnes v něm skutečně bydlím, ale musím se přiznat, že tenkrát v těch patnácti mi to jako nijak zásadní nebo zajímavý nápad nepřišlo.

Většina teenagerů by asi skákala radostí. Proč jste z toho nebyla nadšená?

Ono to znamenalo, že jsme se museli omezit ve výdajích. Neměli jsme tehdy žádné úspory a ten byt stál necelé dva miliony korun. Pamatuji si, jak mi to přišlo strašně drahé, ale fakt strašně. Nedávno jsem se dívala na dokumenty z té doby. Úroková sazba tehdy byla necelých 1,9 procenta, naši si hypotéku vzali na deset let a měsíční splátka dělala asi 17 tisíc korun. Z dnešního pohledu je to úplně v pohodě a ta částka se zdá směšná, ale tehdy to byly velké peníze. Hlavně mě mrzelo, že jsme kvůli tomu nikam nejezdili na dovolenou k moři. Jezdili jsme jen na výlety po Česku, zatímco moje nejlepší kámoška se v té době podívala třeba do Thajska nebo na Tenerife. Říkala jsem si tehdy, jestli je ta koupě vůbec dobrý nápad.

Vaši to ale zvládli splatit bez problémů?

Ano, zvládli to skvěle. Mamka sice za tu dobu dvakrát změnila práci, ale neměli jsme problémy, že bychom nebyli schopni splácet. Hodně nám tehdy pomohly i podmínky u bank. Bylo to v první polovině roku 2016, těsně předtím, než začala platit nová pravidla. Naši dostali stoprocentní hypotéku, takže jsme na to nemuseli dávat vůbec žádné vlastní peníze. Prostě se vybral byt, vzala se hypotéka a splácelo se. To by dneska už vůbec nešlo.

Jak se na to rozhodnutí rodičů díváte dnes, s odstupem deseti let?

Jsem rodičům neskutečně vděčná a hrozně moc si toho vážím. Hodnota toho bytu se vyšplhala na několikanásobek a já bych dnes se svými příjmy a za současných podmínek nebyla vůbec schopná na něj dosáhnout, natož si na něj našetřit. Banka by mi ani nepůjčila tak, jak půjčila tehdy mým rodičům. Udělali výborný krok, který mi dal do života obrovskou svobodu.

Zmiňujete současnou situaci. Vaši vrstevníci teď často naříkají, že je bydlení extrémně drahé. Jak to vnímáte vy se svou zkušeností?

Právě to mi na tom celém přijde nejzajímavější a o to jsem se chtěla podělit. Když dnes vidím své kamarády, jak řeší bydlení a stěžují si na to, jak jsou nemovitosti předražené a hypotéky vysoké, vracím se v myšlenkách do doby, kdy mi bylo patnáct. Mně tehdy ty dva miliony a splátka 17 tisíc přišly jako naprostá hrůza a říkala jsem si, kolik jiných věcí bychom za to mohli mít. Dnes je to pro mě úsměvné. Takže mým kamarádům ten svůj tehdejší pocit často připomínám.

Myslíte si tedy, že se historie opakuje a jde jen o úhel pohledu?

Nechci nikomu radit, protože nikdo nevidí do budoucnosti a nevíme, jaký bude vývoj. Ale když dnes všude slyším, jaká je drahota, říkám si, jestli to náhodou není jen ten samý pocit, jaký jsem měla já. Možná, když se dnes člověk odhodlá ke stejnému rozhodnutí, jaké tehdy udělali moji rodiče, za dalších deset let mu to přijde stejně výhodné a samozřejmé jako mně dneska.

A jak se vám bydlí? A co to zameškané cestování?

Bydlí se mi skvěle. Je to byt 2+1 v paneláku, je výborně umístěný, nic mi tam nechybí a jsem v něm maximálně spokojená. A co se týče cestování, které mě v pubertě tak trápilo, to už jsem si stihla vynahradit. Dnes cestuji s přítelem, jezdíme furt někam, takže mi opravdu nic nechybí.

P.S. Zajímají vás aktuální možnosti financování stavby a rekonstrukce? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.