Bez pomoci rodičů bychom dům nikdy nepostavili, říkají. Mladý pár přitom vydělává 75 tisíc čistého

Měli plán

V roce 2021 bydleli v malé garsonce, za kterou platili 17 tisíc korun měsíčně, přičemž dohromady vydělávali přibližně 75 tisíc čistého. Na první pohled to nevypadalo špatně. Oba měli stabilní zaměstnání, pravidelný příjem a postupně si dokázali odložit zhruba půl milionu korun. Měli pocit, že udělali všechno správně. Neutráceli za luxus, cestování ani drahá auta. Věřili, že když budou pracovat a rozumně hospodařit, jednou si budou moct dovolit vlastní bydlení.

Nepředvídatelná doba

Jenže realita byla úplně jiná. Z jejich příjmu sice po zaplacení nájmu a běžných výdajů něco zbývalo, ale ceny nemovitostí rostly mnohem rychleji, než byli schopni spořit. Každý měsíc měli pocit, že se snaží doběhnout vlak, který jim neustále ujíždí. Čím víc šetřili, tím dražší byly pozemky i stavební materiály. Místo pocitu jistoty přicházela frustrace.

Cena pozemku 1 200 Kč/m2 byla problém

Zlom nastal ve chvíli, kdy se objevila nabídka stavebního pozemku v lokalitě, kterou dobře znali. Měli tam známé, věděli, že je to dobré místo pro život, a cena tehdy působila rozumně (pozemek stál 1,6 milionu korun). Dnes by podobná nabídka pravděpodobně zmizela během několika hodin, tehdy ale stejně věděli, že si ji nemohou dovolit. Nešlo jen o to, že neměli dostatek hotovosti. Narazili na mnohem větší problém, kdy neměli čím ručit bance. To je věc, kterou si mnoho lidí neuvědomuje, dokud se sami nepokusí financovat vlastní bydlení. Banka nepůjčí miliony jen proto, že má člověk slušný příjem. Potřebuje také majetek, zástavu nebo velkou část vlastních peněz. A právě to mladým lidem často chybí.

Nabídku museli odmítnout

Měli naspořeno přibližně půl milionu korun, což se jim do té doby zdálo jako obrovská částka. Ve světě hypoték a stavebních pozemků to ale byla téměř zanedbatelná suma. V tu chvíli jim došlo, že i kdyby chtěli hypotéku na pozemek, pravděpodobně by ji stejně nedostali. Neměli žádnou jinou nemovitost, kterou by mohli zastavit, a zároveň věděli, že pokud by si vzali úvěr už na pozemek, výrazně by se jim zkomplikovala cesta k hypotéce na samotný dům. Nabídku proto odmítli. Měli pocit, že dělají rozumné rozhodnutí. Říkali si, že ještě pár let počkají, našetří více peněz a pustí se do toho později. Jenže partnerovi rodiče situaci viděli jinak. Pochopili, že lepší chvíle už možná nikdy nepřijde. Že ceny budou dál růst a že pokud tuto šanci nevyužijí, mohou o možnost vlastního bydlení přijít úplně.

Rodiče pochopili situaci

A rozhodli se, že jim pomohou. Pozemek koupili za vlastní peníze a ještě dokázali vyjednat nižší cenu, takže nakonec stál 1,5 milionu korun. S partnerkou se domluvili se, že jim část peněz postupně vrátí, až to bude možné. Rodiče souhlasili a v té chvíli se změnilo úplně všechno. Najednou měli pozemek, kterým mohli ručit bance, a tím se jim otevřela cesta k hypotéce na stavbu domu.

Mezigenerační pomoc

Teprve tehdy si naplno uvědomili, jak zásadní roli dnes hraje mezigenerační pomoc. Bez rodičů by dům nikdy nepostavili. Ne proto, že by byli nezodpovědní nebo málo vydělávali. Jednoduše proto, že systém je dnes nastavený tak, že vlastní bydlení bez rodinného zázemí začíná být pro běžnou střední třídu téměř nedostupné.

Žádost o hypotéku

Následovala žádost o hypotéku ve výši 5,8 milionu korun. Plánovali klasický rodinný bungalov s užitnou plochou okolo 130 metrů čtverečních. Věřili, že když budou stavět rozumně a bez zbytečného luxusu, podaří se jim vejít do rozpočtu a ještě jim zůstane nějaká rezerva na zahradu nebo vybavení domu. To se ale bohužel nestalo. Během stavby začaly dramaticky růst ceny materiálů i práce a rozpočet jim přestal vycházet do plusu. Peníze, které měli bokem jako rezervu, zmizely během několika měsíců. Jejich úspory padly na vícepráce, doplatky a věci, které hypotéka nepokryla. Nakonec se do domu opravdu nastěhovali, ale bez finanční rezervy a dokončené zahrady.

O dva roky později

Dnes v domě bydlí druhým rokem a samozřejmě jsou za to vděční. Zároveň si ale uvědomují, že nebýt pomoci rodičů, pravděpodobně by stále bydleli v garsonce a sledovali, jak jim ceny nemovitostí definitivně utíkají. Nájem by mezitím vzrostl, pozemky by byly ještě dražší a jejich úspory by nestačily vůbec na nic.

Jsou si vědomi aktuální situace

Nejvíc děsivé na celé zkušenosti je uvědomění, že vlastně patří mezi ty úspěšnější. Mají nadprůměrný příjem, stabilní práci a dokázali si našetřit půl milionu korun. Přesto to nestačilo. Pokud mají problém lidé v takové situaci, co potom všichni ostatní? Co mají dělat páry s průměrnými platy? Co mají dělat lidé, jejichž rodiče jim nemohou pomoci, protože sami bojují s rostoucími náklady?

Problém současné generace

V Česku se stále často opakuje, že mladí lidé nechtějí pracovat nebo neumějí šetřit. Jenže problém není v lenosti. Problém je v tom, že ceny bydlení se odtrhly od reality běžných příjmů. Vlastní bydlení se postupně mění z výsledku práce na otázku rodinného majetku a štěstí. Jejich příběh proto není jen o stavbě domu. Je hlavně o tom, jak moc se změnila pravidla hry. Dnes už často nestačí pracovat, vydělávat slušné peníze a chovat se finančně zodpovědně. Bez pomoci rodiny je cesta k vlastnímu bydlení pro mnoho lidí prakticky uzavřená. A právě to je možná největší problém celé současné generace.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.