„Zvýšené náklady a chaos pro firmy i obyčejné lidi kvůli nezvládnuté digitalizaci.“ Stavař s letitou praxí radí, jak si usnadnit výstavbu

Vlastimile, jak jste se dostal ke stavbě dřevostaveb?

To je trošku taková hříčka osudu. Vystudoval jsem stavební průmyslovku a ve škole nám vždy bylo vtloukáno do hlav, že cihla je jediný správný způsob, jak stavět domy. Bral jsem to tehdy jako samozřejmost. Když se mi ale v roce 1997 naskytla pracovní příležitost ve firmě, která staví dřevostavby, rychle jsem pochopil, že není jen jedna správná cesta. Dřevostavby mají na trhu své pevné místo a dnes jsem přesvědčen, že jejich potenciál je tak velký, že mohou v rezidenčním bydlení časem dokonce převážit nad zděnými domy.

Vedete debaty se svými bývalými spolužáky na téma cihla vs. dřevostavba?

Ano, velmi často. Pokud si člověk dřevostavbu v osobním ani pracovním životě nevyzkouší, mění svůj názor jen velmi těžko. I mezi odbornou veřejností se stále objevuje řada nepravd a polopravd, které dřevostavby dehonestují. To vidím i u svých spolužáků, jejich pohledy na dřevostavby jsou velmi často zjednodušené a neberou je vážně.

S jakými nejsměšnějšími argumenty se setkáváte?

Největší klišé je, že dřevostavbu „sežerou myši“ nebo že do 30 let spadne, protože dřevo uhnije. Přitom realita je úplně jiná. První domy, které jsme postavili, stojí už více než 30 let.

Jaké byly vaše začátky ve stavební firmě Atrium?

Ve firmě jsem začal pracovat v roce 1997 jako tesař. Poté jsem prošel všemi technickými profesemi. Od konstruktéra ve výrobě přes přípraváře staveb až po rozpočtáře. V roce 2007 jsem se stal obchodním ředitelem a od roku 2016 působím jako jednatel. Dá se tedy říct, že jsem si prošel celou firmou, od hřebíku až po vedení.

Jak velká je tato firma?

Když jsme před 32 lety začínali, realizovali jsme asi 5–10 staveb ročně a většina domů směřovala do Německa a později i do Rakouska. Od přelomu tisíciletí se dřevostavby začaly stavět ve větším měřítku i v České republice. První výrazný nárůst přišel v roce 2004, kdy jsme postavili kolem 30–40 rodinných domů ročně. Dnes je naše kapacita okolo 100 domů ročně a do budoucna plánujeme navýšení na 150 domů.

Jaká je životnost dřevostaveb?

To je relativní. V Německu a Rakousku mají s moderními dřevostavbami už stoletou zkušenost a domy tam stále stojí, jen je potřeba se o ně starat a po delší době třeba i částečně rekonstruovat, stejně jako každou jinou stavbu. Pokud se dřevostavba na začátku postaví kvalitně a člověk ji správně užívá (tedy v zimě vytápí a větrá, v létě větrá a rozumně ji udržuje) vydrží klidně sto a více let. Spíš jde o tzv. morální životnost. Po letech přijde nová generace, dům se jí nemusí líbit a postaví si na pozemku jiný. Ale to je stejné i u zděných domů. My dáváme na naše domy 30letou záruku, ale podle mě je životnost v podstatě neomezená.

Vy sám žijete v dřevostavbě?

Ano, už více než dvanáct let. Máme difuzně otevřený systém a jsme s ním velmi spokojeni.

Jaké má podle vás dřevostavba největší výhody?

Určitě velmi nízké náklady na údržbu. Na rozdíl od zděných domů, kde dochází k nejrůznějším deformacím materiálu. Je to tím, že dřevostavby staví specializované firmy, zatímco zděné domy se často budují svépomocí. Detaily se pak nepodaří provést tak kvalitně, protože je neprovádějí profesionálové. Nemluvě o použitých materiálech, na dřevostavbu použije kvalitní firma pouze prémiové materiály.

Velkou výhodou je také úspora energií na vytápění v zimě. V létě, pokud se dřevostavba dobře navrhne, naopak není třeba klimatizace. Obrovskou předností je také rychlost výstavby (pomineme-li složitost stavebního řízení v současné době) a příjemné klima v domě po celý rok. 

Co se změnilo za dobu, co jste v oboru?

Samozřejmě technologie, tam je obrovský posun, ve většině případů k lepšímu. Dnes jsou běžná tepelná čerpadla (aktuální ceny zde), rekuperace (aktuální ceny zde) a podobně. Ale změny se týkají i samotné technologie dřevostaveb. V určitém smyslu se vracíme zpátky k tradičním věcem, ovšem s využitím moderních materiálů. Například difuzně otevřená konstrukce.

Změnili se i zákazníci?

Ano, opravdu diametrální posun nastal v náročnosti zákazníka. Klient je díky internetu a sociálním sítím lépe informován a ví, co od domu chce. Je schopen to nadefinovat a vyžadovat. A my se tomu samozřejmě musíme přizpůsobit.

Často s námi staví mladá generace. Třicátníci, kteří zakládají rodiny a chtějí kvalitní, rychlé a dostupné bydlení, které jim ušetří náklady a bude ekologické. Ekologie je dnes pro mnoho lidí rovněž důležitá. Dříve to bylo trochu „sprosté slovo“, ale teď ji zákazníci vnímají jako jednu z velkých výhod dřevostaveb.

Jaká je momentálně poptávka po rodinných domech?

V posledních dvanácti měsících vidíme relativně velký nárůst zakázek. Je to jednak díky snižování úrokových sazeb u hypoték, jednak kvůli nedostupnému bydlení ve městech. Pořídit si byt ve větším městě je dnes stejně nákladné jako postavit rodinný dům.

Jak probíhá proces získávání stavebního povolení?

V létě loňského roku došlo k pokusu o digitalizaci stavebního řízení a zároveň ke změnám stavebních předpisů. Už od začátku jsme tušili, že to bude poměrně složité, jak pro nás, tak pro budoucí majitele domů. Proto jsme k tomu přistoupili tak, že domy nejen projektujeme, ale zároveň zprostředkováváme i vyřízení stavebního povolení. Klienty tím zbavíme jednání s úřady.

Projektant, případně zákazník, musí pro stavební povolení získat velké množství vyjádření, než se jím úřad vůbec začne zabývat. Digitalizace zatím paradoxně spíš zkomplikovala práci. Úředníci dnes tráví posuzováním a vyjadřováním více času než dříve.

Jaké jsou dnes možnosti, jak stavební povolení vyřídit?

Jsou dvě možnosti. První je, že na začátku naprojektujete stavbu do detailu včetně prováděcí dokumentace a zažádáte o stavební povolení. Poté čekáte na vyjádření dotčených orgánů. Stále častěji se však postupuje tak, že se pro povolení zpracuje jen zjednodušená dokumentace a prováděcí část se dodělává až v průběhu přípravy stavby, aby byla připravena pro samotnou výrobu a montáž, tak je to nyní i u naší firmy. K tomuto řešení jsem dospěli, právě po současných zkušenostech, kdy se nám velmi často stává, že některý úřad rozhoduje 2 měsíce, ale některý i více jak rok.

Je pravidlem, že zprostředkujete klientům stavební povolení?

Ano, 95 % klientů využije naši nabídku a stavební povolení jim zprostředkujeme prostřednictvím našich partnerských inženýrských kanceláří.

Je nějaký rozdíl mezi povolováním dřevostaveb a zděných domů?

Žádný zásadní rozdíl tam není. Dřevostavby byly dlouho znevýhodňovány především u výškových budov, ale v letošním roce byla schválena novela požární normy, která částečně usnadní povolování u větších dřevostaveb. U rodinných domů je proces v podstatě totožný.

Jak dlouho trvá vyřídit stavební povolení?

Jak jsem již zmínil, tak zde jsou opravdu velké odchylky v rámci republiky. Záleží to na daném stavebním úřadu, a především úředníkovi. Máme úřady, kdy je stavební povolení vydáno za 2 měsíce, ale jsou i lokality, kde to trvá 12 měsíců. Je to dáno jak přístupem úředníka, tak vytížeností daného úřadu.

Přinesl nový stavební zákon nějaké pozitivní změny?

Pozitivní je, že už není nutné tisknout štosy výkresů, které se musely opakovaně dokládat, když se někomu něco nelíbilo nebo se něco muselo měnit. Dnes je většina v elektronické podobě, což znamená rychlejší přenos dat, úsporu papíru a menší zátěž pro životní prostředí. Jakmile se celý systém dotáhne, bude možné stavební řízení sledovat v transparentní podobě, a to jak stavebníkem, tak realizační firmou. Do budoucna by měl být proces také rychlejší, což však zatím bohužel neplatí.

Je vyřízení stavebního povolení stále velkým tématem ve stavebnictví?

My jsme o tom hodně mluvili na přelomu roku. Dnes mám ale pocit, že už to moc lidí nezajímá, jsou tím znechucení, řeknou si, že je to celé k ničemu, a raději od toho dají ruce pryč. Já si ale myslím, že je nutné o tom mluvit a vyvíjet tlak na politiky i úřady, aby se situace skutečně začala řešit.

Jaké měla nepovedená digitalizace důsledky?

Změna stavebního zákona a částečně nefunkční digitalizace nám způsobily nemalé finanční škody. A nejen nám, ale celému stavebnictví. Zakázky se zpožďují, což znamená problémy pro zákazníky, kteří musí déle platit nájem, i pro nás jako firmu, protože stavíme déle a mezitím zdražují materiály i práce. Přitom my ceny garantujeme 24 měsíců, takže prodlužování procesů nás stojí peníze. V poslední době však vidím lehce pozitivní posun.

V jakém smyslu?

Řekl bych, že si v posledních měsících úředníci začínají nacházet cestu, jak se v novém systému pohybovat. Musím říci, že i naši projektanti museli hledat cestu, jak v systému působit a to bylo a je stále také obtížné. I když to trvalo strašně dlouho, skoro rok, je to alespoň nějaký optimistický výhled ke zlepšení. Bohužel jsou před námi volby, do té doby se s tím nic zásadního dělat nebude. A po volbách to zase nějakou dobu potrvá, než se provedou změny. Myslím si, i když bych si samozřejmě přál opak, že se to tak dva roky prakticky nepohne.

Co byste řekl lidem, kteří by chtěli stavět, ale bojí se právě povolovacího procesu?

Doporučil bych, aby se obrátili s výstavbou i s projektováním na firmu, která dělá vše na klíč. Tedy zpracuje projekt, zprostředkuje stavební povolení a postaví dům. Nestane se pak, že si bude architekt, stavební úřad a stavební firma přehazovat zodpovědnost jako horký brambor. To neznamená, že bude vše rychleji, ale předejde se problémům v budoucnu při samotné výstavbě. Takže vybírat firmu, která je schopna vyřídit vše.

Zároveň bych lidem poradil, aby byli obezřetní. Tedy aby si pořádně zjistili, že je na jejich pozemku vše v pořádku. Na úřadě by si měli ověřit, zda je na jejich pozemku možné stavět, tím si ušetří nervy a možné zklamání.

Mluvíte z nějaké konkrétní zkušenosti?

Ano, často se objevují komplikace kvůli inženýrským sítím. Ty mohou být přímo na pozemku nebo v jeho blízkosti, a protože na ně existují ochranná pásma, nelze tam stavět. To je nejčastější problém. Druhým častým problémem jsou sousedé. Například neudělují výjimku na vzdálenost domu od jejich stavby. To se dopředu těžko odhaduje, ale je dobré se sousedy o záměru stavět včas mluvit, aby se předešlo zbytečným komplikacím.

Stavíte jen rodinné domy?

Ne, v posledních deseti letech je také poměrně velká poptávka po komerčních budovách. Stavíme různé kanceláře, školky nebo třeba restaurace s kulturním sálem.

Realizujeme také mnoho nástaveb na kancelářské objekty. Nástavby v podobě dřevostavby mají několik výhod. Nezatěžují starou zděnou nebo ocelovou konstrukci, a navíc se rychle zrealizují. Provoz v dolních patrech tak může fungovat i během výstavby. To je dnes velký trend. Ale hlavní část našich zakázek stále tvoří rodinné domy.

Jaké místo mají dřevostavby na trhu dnes?

Momentálně tvoří asi 20 % v rámci bydlení. Tedy každá pátá budova určená k bydlení je dřevostavba. Ale myslím si, že se v České republice dostaneme na 30 až 35 %. Je to reálné, máme k tomu jak suroviny, tak kvalitní firmy.

Děkuji za příjemný rozhovor.

Také děkuji.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.