Prokázáno: Stromy mají zásadní vliv na výsledky žáků ve školách!

Že venkovní zeleň může mít pozitivní vliv na naše myšlení, se mezi odborníky tuší už dlouho. Ale teprve nedávno se psychologové začali soustředit na to, jak pár stromů na školním pozemku dokáže zlepšit výkony podávané žáky. Studie, kterou letos realizovali ve městě Chicago, přináší dost nečekané závěry. V krátkosti řečeno: pokud chcete jedničky v žákovských knížkách vašich malých studentů, podívejte se, kolik stromů kolem jejich školy roste.

Betonová džungle nebo zelený park?

Mezi americkými školami není o rozdíly nouze. Záleží na tom, v jaké čtvrti se nachází, z jakých příjmových skupin nebo sociálních etnik žáci pochází, jak kvalitní jsou učitelé. Jsou tu prostě nejrůznější školy, od špičkových soukromých až po některé s nižší úrovní. O budoucnost a vzdělání dětí jde ale všude. Příjemné a bezpečné prostředí má samozřejmě vliv na ochotu žáků učit se. A ze škol v betonové džungli panelových sídlišť obvykle dobří studenti nevychází. Jedním z mnoha určujících faktorů tohoto jevu může být i dostupná zeleň. Jako moc na ní záleží?

Můžeme spočítat každý strom

Na to už se podíval Ming Kuo, který na univerzitě v Illionis přednáší o vlivu životního prostředí na lidskou psychiku a celkovou duševní pohodu. „O pozitivním vlivu zeleně na výsledky žáků se spekuluje už dlouho, ale donedávna ještě nebyly dostupné solidní prostředky pro výzkum,“ vysvětluje. Jak to? Ještě donedávna se z leteckých snímků dalo poznat jen to, jestli škola stojí v parku nebo na parkovišti. S rozlišením map do třiceti metrů čtverečních nic víc možné nebylo.

„V posledních letech ale technika hodně pokročila a my už teď dokážeme přesně spočítat, kolik stop čtverečních má každá škola trávy, stromů a keřů, což je fascinující,“ říká Kuo. A zdá se, že na každém metru zeleně opravdu záleží. Kuo svůj výzkum neprováděl na luxusních soukromých školách, které často stojí obklopeny příhodnou zelení. Raději se soustředil na „odvrácenou stranu“ amerického školství, základní státní školy ve městě Chicago. A ty skutečně mezi ty nejkvalitnější nepatří.

Jak se učí v ghettu?

Dohromady jich je tu 318, navštěvují je žáci ze sociálně slabších rodin (87 % z nich pobírá státní příspěvek na svačiny) a méně než 10 % složení tříd tvoří děti bílé barvy pleti. V multikulturním prostředí USA je to problém pojmenovat, ale faktem zůstává, že jsou to školy v černošských ghettech. „Ne nadarmo se říká, že to jsou děti bez budoucnosti, čemuž odmítám věřit,“ říká Kuo. „Jen prostě potřebují povzbudit a nějak oživit jejich potenciál.“ Jenže jak na to?

Matematické nadání prozradí hodně

Kuo provedl detailní analýzu zeleně na pozemcích i v těsném okolí těchto škol a porovnal je s výsledky testů žáků třetího ročníku z matematiky. Proč si psycholog vybral zrovna matematiku, a ne třeba jazyk nebo dějepis? „Rané výsledky z matematických a logických dovedností jsou jedním z nejlepších prediktorů možného budoucího úspěchu,“ říká Kuo. „Pokud brzy porozumíte základní matematice, je dobrý předpoklad, že se vám bude dařit i v jiných oborech.“

Víc stromů, víc jedniček

A výsledek? Zjistil, že je statisticky průkazný vztah mezi slušnými výsledky žáků třetí třídy a zastoupením zeleně v jejich okolí. Je to tedy trochu složitější: travní porost vliv na výsledky neměl, keře měly jen mírný vliv, ale stromy přímo zásadní. Ať už na pozemku školy nebo v jejím blízkém sousedství. Děti, které měly možnost být v kontaktu se zelení, podávaly srovnatelně lepší výsledky, bez ohledu na to, z jak „špatných“ škol pocházely.

Děti z nízkopříjmových škol v Chicagu nevyrůstají zrovna v harmonickém prostředí. Ale škola, která jim dokáže takové podmínky vytvořit, jim může velmi pomoci. „Nerad bych to úplně zjednodušoval a omezoval jen na vliv zeleně,“ říká Kuo. „Ale pokud chceme těmto dětem pomoci k lepší budoucnosti, jsou vysazené stromy velmi dobrou cestou, jak jim to umožnit.“