České lesy rostou, máme jich už dvojnásobek

Války byly pro lesy příznivé

Kolem roku 1000 se lesy rozkládaly na 80 % našeho území. Převažovaly hlavně lesy smíšené skládající se z dubů, buků a jedlí. Později, v období od 11. do 14. století, byla část lesů vykácena a proměněna v zemědělskou půdu. Tento vývoj pokračoval s různými výkyvy až do 19. století. O krátkodobé samovolné zalesňování se v průběhu dějin postaraly například husitské války nebo třicetiletá válka. Až do poloviny 18. století ale nikde nedocházelo k cílené obnově lesa. Člověk dřevo kácel, využíval, ale nenahrazoval ho novou výsadbou. 

Tři patenty pro rozvoj  

Marie Terezie během své vlády už v 18. století vytvořila první zákony chránící lesy. Vydala za tímto účelem v roce 1750 hned tři patenty. Nechala sepsat rozlohy lesů, takže právě z její doby o nich máme první přesnější údaje. Podle tereziánského katastru u nás bylo zalesněno 1 118 000 hektarů půdy. Kromě toho přikazovala o lesy pečovat a sázet nové stromy. Tehdy také začaly být smíšené lesy vytlačovány lesy čistě jehličnatými, přibývaly jehličany na úkor listnáčů. To se dnes ukazuje jako nevhodné, protože jednodruhové lesy jsou mnohem zranitelnější.

Photocredit: Lars Nissen Photoart

Ke změně skladby lesů dochází hlavně v průběhu 19. století. Zatímco na jeho počátku je například smrků minimálně (cca 2 %), na konci je to už přes 50 %. Podobně roste podíl borovic (z počátečních 11 % asi na 40 %). 

Lesy se stále rozrůstají

Kolem poloviny 19. století tvoří lesy cca 29 % rozlohy českých zemí a lesní porosty přibývají. Jak je to možné, když populace roste a je potřeba stále více zemědělských plodin, aby se uživila? Je to jednoduché. Objevují se nové zemědělské postupy pomáhající k vyšším výnosům plodin. Proto je možné část půdy opustit a znovu zalesnit. Roste také podíl fosilních paliv, průmysl začíná využívat uhlí a tím klesá množství dřeva určeného na topení. Netěží se ani tolik dřeva na stavební materiál, protože se začíná používat beton či železo.  

Mohlo by vás zajímat: Kůrovec ničí české lesy. Ohrožuje i dřevěné stavby?

Podíl se více než zdvojnásobil  

Roste podíl lesů v horách, vrchovinách a pohraničí, tedy celkově v hůře dostupných oblastech. Tento trend podpořil i odsun sudetských Němců po 2. světové válce, kdy zůstalo spoustu pohraničních vesnic opuštěných. Trend zalesňování pokračuje i po roce 1989. Díky privatizaci a restitucím i stavbám průmyslových zón ubývá množství zemědělské půdy využívané k pěstování. Zalesňování zažívá podporu, třeba proto, že lesy zadržují vodu z dešťů, což je významné vzhledem k hrozbě povodní. Také lesy pomáhají mírnit dopady globálních klimatických změn. V současnosti dosahují lesy u nás rozlohy 2 660 000 hektarů. V porovnání s čísly z doby Marie Terezie je to více než dvojnásobek.  

Mohlo by vás zajímat: Lesní terapie: Jak vám mohou pravidelné procházky v lese pomoci?