„Mají špatnou finanční gramotnost.“ Syn snížil rodičům měsíční výdaje o 15 tisíc korun

Mnoho domácností v tuzemsku řeší podobný problém. Peníze z účtu odcházejí, lidé viní vnější okolnosti, ale málokdo přesně ví, kam jeho výplata mizí. Martin, který pracuje v IT a osobní finance bere jako svůj koníček, se rozhodl zakročit. V rozhovoru detailně popisuje, kde jeho rodiče dělali chyby a jak se dají podobné úniky peněz zastavit.

Kdy jste si poprvé všiml, že vaši rodiče nemají finance pod kontrolou?

Odehrálo se to náhodou během jedné víkendové návštěvy. Přijel jsem k nim odpoledne na kávu a otec zrovna četl zprávy na internetu. Začal se rozčilovat nad tím, jak všechno zdražuje. Vyprávěl, že auto neprošlo technickou kontrolou, oprava vyjde na dvacet tisíc a oni si na to budou muset vzít úvěr. Nejvíc mě zarazil ten klid, se kterým to matka přijala. Neměli pocit, že dělají něco špatně. Byli smíření s tím, že žijeme v drahé době, všechno stojí víc peněz a z běžných platů se nedá nic odložit stranou. Vnímali to jako nevyhnutelnou realitu, ne jako důsledek vlastních chyb. Spočítal jsem si v hlavě jejich příjmy, mají stabilní práci, slušné ohodnocení. Neměli žádný objektivní důvod být bez úspor. Zvlášť když už neživí děti a bydlí ve vlastním.

Jak reagovali, když jste jim nabídl, že se jim na peníze podíváte?

Otec říkal, že mladí lidé ještě neví, kolik stojí skutečný život. Opakoval, že ceny energií a potravin zkrátka vyrostly a s tím já nic neudělám. Nebrali to jako tabu, jen byli přesvědčeni, že z jejich rozpočtu už nelze ušetřit ani korunu, protože si podle svých slov nic nedopřávají. Nechtěl jsem se s nimi hádat, tak jsem otevřel svůj notebook a ukázal jim svůj vlastní rozpočet. Viděli, jak mám rozdělené fixní výdaje, kolik posílám na investice a kolik mi zůstává na volný čas. Ukázal jsem jim, že i s nižším příjmem dokážu tvořit rezervu. To je trochu nalomilo. Souhlasili, že mi ukážou výpisy za poslední tři měsíce.

Co jste na těch výpisech objevil?

Nejvíce peněz odtékalo na starých dluzích. To tvořilo zhruba pět tisíc korun měsíčně z celkové ušetřené částky. Rodiče měli kreditní kartu, kterou kdysi použili na nákup spotřebičů, když se jim porouchala lednice. Od té doby spláceli pouze tu nejnižší možnou částku, kterou jim banka předepsala. Vůbec si neuvědomovali, že úrok na kreditní kartě je výrazně vyšší než u běžných spotřebitelských úvěrů. K tomu spláceli dva menší spotřebitelské úvěry a každá splátka sama o sobě vypadala jako drobný výdaj. Když vidíte, že z účtu odejde patnáct stovek, nevěnujete tomu pozornost. Když se to ale sečetlo dohromady, zjistili jsme, že velkou část jejich měsíčních výdajů tvoří čistě úroky bance, aniž by reálně umořovali samotný dluh.

Jak složité bylo tyto staré závazky vyřešit?

Bylo to snadné. Všechny tyto nevýhodné úvěry a kreditní kartu jsme sloučili do jedné bankovní půjčky. Šlo o konsolidaci úvěrů. Nová smlouva tak měla výrazně nižší úrokovou sazbu. Doba splácení zůstala stejná, nechtěli jsme dluh natahovat do dalších let. Díky nižším úrokům a sloučení všech závazků se jejich měsíční splátky snížily přibližně o pět tisíc korun. Další položky tvořily pojistky a energie.

Šlo s tím něco udělat?

Ano, našli jsme úsporu další tři a půl tisíce korun. U pojištění platili staré smlouvy, které uzavřeli před více než patnácti lety. Tyto konkrétní smlouvy obsahovaly vysoké poplatky, platili dva tisíce měsíčně za produkt, který nesplňoval svůj účel. Po porovnání jsme staré smlouvy ukončili a nahradili je rizikovým pojištěním, které lépe kryje rizika invalidity, vážné nemoci a tak dále. Úspora tak byla dva tisíce korun měsíčně. A u energií byl scénář podobný. Rodiče dlouho nezměnili dodavatele plynu a elektřiny. Spoléhali na to, že jejich stávající dodavatel jim dává férovou cenu. Bohužel se ukázalo, že platili ceníkové ceny pro neaktivní zákazníky, které bývají ty nejméně výhodné. Sedli jsme k internetovému srovnávači, prošli aktuální nabídky na trhu a během toho odpoledne podepsali novou smlouvu. Nové zálohy byly přibližně o 1 500 Kč nižší.

Hodně peněz mizí i na pravidelných platbách za služby. Platilo to i u vašich rodičů?

Ano, zaměřil jsem se nejprve na mobilní tarify. Měli smlouvy sjednané snad před dekádou. Zahrnovaly málo dat a ceny byly v porovnání s aktuálním trhem nesmyslné. Platili přes šest set korun každý. Takže jsem jim pomohl zavolat na zákaznickou linku operátora. Stačilo slušně zmínit nabídky konkurence a upozornit na to, že jsou věrní klienti. Asi během deseti minut získali výrazně výhodnější nabídku. Stejný postup jsme zopakovali u poskytovatele domácího internetu. Jen na telekomunikačních službách se ušetřilo patnáct set korun. Taky jsme se podívali na nejrůznější předplatná. Otec platil televizní balíček s prémiovými sportovními kanály, na které se podíval sotva o víkendu. Matka měla zaplacenou aplikaci na cvičení, do které se přihlásila naposledy v lednu. Našli jsme tam i poplatky za dvě různé streamovací platformy pro filmy a seriály. Ve skutečnosti ale po večerech většinou sledovali klasické televizní vysílání. Všechny tyto nepotřebné služby jsme zrušili a mámě jsem ukázal videa na YouTube. Ponechali jsme pouze jednu streamovací platformu, kterou opravdu využívají. Výsledkem byla další tisícikoruna k dobru. Když už jsem si myslel, že nikde jinde jim peníze ušetřit nedokážu, všiml jsem si na stole účtenky od dovezeného jídla.

Týkala se další úspora běžného chodu domácnosti a jídla?

Když mi rodiče ukázali výpis platby kartou, ukázalo se, že zhruba tři tisíce korun měsíčně padly na to, co nazývám platbou za pohodlnost. Rodiče si velmi často objednávali hotové jídlo z restaurací přes dovážkové služby. Dělali to proto, že se jim nechtělo vařit nebo neměli doma suroviny. Nikdy neuměli plánovat věci dopředu. Další tisícikorunu tak spolkly samotné nákupy v supermarketech. Chodili do obchodu třeba čtyřikrát týdně pro pár věcí. Neměli žádný seznam. Přihazovali do košíku zboží, na které měli zrovna chuť, nebo slevové akce, které nepotřebovali. Hodně z těchto potravin se následně zkazilo a vyhodilo.

Neznamená to ale, že se teď vaši rodiče musí v jídle výrazně omezovat a hlídat každou korunu?

Určitě ne. Mým cílem nebylo jim zhoršit kvalitu života. Společně jsme jen zavedli funkční systém. Nyní dělají jeden velký nákup týdně. Předtím si doma sepíšou seznam toho, co budou vařit a co potřebují. Pokud mají chuť na jídlo z restaurace, je to v pořádku, ale plánují si to na víkend jako společný zážitek, ne jako unáhlené řešení uprostřed pracovního týdne. Výsledkem tohoto drobného posunu je, že jedí stejně kvalitně, plýtvání potravinami kleslo na minimum a v rodinném rozpočtu zůstávají čtyři tisíce korun.

Jaký pro ně byl pocit ušetřit takovou sumu měsíčně?

Sledovali ty propočty a uvědomovali si, že po celá léta zbytečně přicházeli o desítky tisíc korun ročně. Čekal jsem, že budou mít tendenci se obhajovat, ale místo toho si uvědomili, že jejich situace není beznadějná a mají ji plně ve svých rukou. Už nemuseli přemýšlet nad tím, kde si půjčí na opravu auta. Ty peníze dokázali z ušetřených prostředků snadno dát stranou během měsíce a půl. Dnes k financím přistupují jinak, otec mě dokonce požádal o založení tabulky v počítači, baví ho sledovat, jak se zvyšuje zůstatek na nově zřízeném spořicím účtu.

Co byste na závěr poradil lidem, kteří v tomto příběhu vidí sami sebe nebo své blízké?

Základem je přestat se vymlouvat na vnější okolnosti. Ano, ceny jsou vyšší než před lety, ale to neznamená, že nemůžete optimalizovat své vlastní výdaje. Udělejte si jeden večer čas. Sedněte si k počítači, vytiskněte si bankovní výpisy za poslední tři měsíce a vezměte do ruky zvýrazňovač. Označte si každou položku, u které neznáte přesný důvod platby, nebo u které se vám částka zdá příliš vysoká. Rozdělte si tyto výdaje do základních kategorií jako bydlení, jídlo, doprava, pojištění a zábava. Až uvidíte reálná čísla, mnohem snáze identifikujete problém. Dále se přestaňte bát jednat s institucemi. Smlouva není vytesaná do kamene. Pokud platíte moc za internet nebo telefon, zavolejte poskytovateli a žádejte úpravu podmínek. Trh je konkurenční a firmy nechtějí ztrácet klienty. A nakonec doporučuji zavést pravidlo čtyřiadvaceti hodin pro zbytné nákupy. Pokud v obchodě nebo na internetu uvidíte věc, kterou nutně nepotřebujete k životu, odložte její nákup na další den. Získáte čas na rozmyšlenou a velmi často zjistíte, že daný předmět k vašemu štěstí vůbec nepotřebujete. Udržet si finanční zdraví neznamená nutně vydělávat nadprůměrné částky.

Díky za rozhovor, Martine.

Nemáte za co.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.