Učitelé Markéta a Jaroslav snili o domku na důchod. Pomohl jim zkušený stavař z Kutné Hory
Dvacet let žili v paneláku a čím dál silněji cítili, že potřebují změnu. Touha po vlastním domě však narážela na realitu, tedy omezený rozpočet a pokročilý věk obou manželů. Přesto se nevzdali a začali hledat někoho, kdo by jim domek na důchod postavil i přes tyto překážky. Nakonec se to podařilo a Markéta s Jaroslavem už čtyři roky žijí ve svém novém domově. S redakcí Dřevostavitele jsme nahlédli dovnitř.

Markéto, Jaroslave, odkud jste?
Markéta: Pocházím z Moravy, ale hned po škole jsem se přestěhovala do Zruče nad Sázavou. Jaroslava jsem potkala asi před dvaceti lety a přestěhoval se za mnou ze Šumavy, kde žil. Bydleli jsme v osmipatrovém paneláku, kde žilo 32 rodin, a bylo to dost náročné.
V jakém smyslu?
Markéta: Jsme oba učitelé a bylo pro nás těžké vracet se do tak stísněného bytu. Když nám děti vylétly z hnízda, začali jsme přemýšlet, co dál. Nechtělo se nám v paneláku zůstávat. Už jsme byli dlouho na jednom místě, já jsem na předchozí škole pracovala 20 let. Nakonec jsme odešli z města a našli práci v Kutné Hoře, oba na stejné škole.
Jak se vám podařilo sehnat pozemek?
Markéta: Jednoho dne jsem začala obvolávat vesnice kolem Kutné Hory, jestli náhodou neprodávají pozemky. Většina starostů říkala, že je všechno rozprodané, ale místní pan starosta nám řekl, že nějaké pozemky mají. Jeli jsme se podívat a na první pohled jsme věděli, že je to to, co hledáme.
Jaroslav: Předtím jsme se dívali po soukromých nabídkách, ale pokaždé se nám něco nezdálo. Když jsme ale přijeli sem, rozhodli jsme se do toho jít. To bylo asi před pěti lety, v domě žijeme čtvrtý rok.
Vyskytly se na pozemku nějaké problémy?
Jaroslav: Na pozemku ne. Šílená ale byla rychlost prodeje pozemků, kde jsme byli zařazeni jako žadatelé.
🔴 Nejvíc lidí právě čte:
„Spolehlivý ultralehký stan dnes pořídíte za zlomek ceny,“ radí zkušený cestovatel
Co následovalo?
Jaroslav: Začali jsme zvažovat finanční možnosti, protože vzhledem k našemu povolání žádní milionáři nejsme. Narazili jsme na výborného finančního poradce, který nás provázel celým financováním. Kvůli věku jsme hledali banku, která bude ochotná nám dát úvěr. Jsem ještě o deset let starší než manželka, takže jsme potřebovali, aby úvěr mohl být na mladšího z nás. Když jsme měli jistotu financí, začali jsme jednat se stavební firmou.
Markéta: Měli jsme finanční rámec a museli jsme najít firmu, která se do něj vejde.
„Pan majitel nás při prvním setkání přesvědčil. Sdělili jsme mu náš rozpočet a on řekl, že s tím nějaký domeček určitě postavíme.“
Byt jste prodali?
Markéta: Zatím ne, protože oba chodíme do práce a na tu hypotéku ještě dosáhneme. Pozemek jsme ale museli koupit za hotové. Zdědila jsem u Brna polovinu bytu, kterou jsem prodala. Tím jsme měli na pozemek a hypotéku jsme si vzali jen na domeček.
Jak jste vybírali firmu?
Markéta: Jednoho dne při snídani jsme narazili na „Den otevřených dveří“ firmy Stavex. Hned ten den jsme se jeli podívat na vzorový dům.
Jaroslav: Mluvili jsme přímo s majitelem i s techniky. Všichni byli příjemní, vstřícní, rozumní a působili férově. Pan majitel nás při prvním setkání přesvědčil. Sdělili jsme mu náš rozpočet a on řekl, že s tím nějaký domeček určitě postavíme. Poté jsme se do toho už mohli pustit a vše se rozjelo.
Byli jste se podívat ve výrobě?
Jaroslav: Ano, ukázali nám, jak se tvoří jednotlivé segmenty a jak se tam pracuje. Viděli jsme, že se to opravdu dělá poctivě. V tu chvíli jsme věděli, že chceme s takovou firmou spolupracovat.
Markéta: Pan majitel nám také doporučil, abychom se jeli podívat k jedné rodině do hotového domečku, který stavěli. Ta návštěva nám pomohla vytvořit si představu o finální podobě.
Stavěli jste dům na klíč?
Markéta: Ano, stavěli jsme na klíč včetně základové desky a úklidu. Chtěli jsme přijít do hotového.
Jaroslav: Tím, že já jsem ze Šumavy a Markéta z Moravy, je složitější sehnat nějaké známé, kteří by nám mohli pomáhat se stavbou. I sehnat ověřeného řemeslníka je dnes složité. Proto jsme vsadili na dodavatele na klíč.
Měli jste stavební dozor?
Markéta: Ten jsme si dělali sami. Mohli jsme na stavbu chodit, jak jsme chtěli. Cokoliv si fotit, měřit i kontrolovat. A firmě jsme navíc naprosto důvěřovali, což se vyplatilo. Viděli jsme, že všechno dělají poctivě. Neměli jsme důvod ještě někoho shánět a platit.
„Stavební povolení jsme začali řešit v září a v listopadu nám stavbu povolili. Propluli jsme tím rychle. Stavět se začalo v březnu 2021.“
Přípojky byly na pozemku vyřešené?
Jaroslav: Přípojky byly hotové. Akorát komunikace byla jen zpevněná, asfalt se dodělával až později. Je to strategie pana starosty, aby se hotová komunikace neponičila, když po ní bude jezdit těžká technika na stavbu.
Jak máte řešenou vodu?
Jaroslav: Studnu nemáme, jsme napojeni na řad. Máme kanalizaci, odpadní i dešťovou. Na pozemku vedle nás je dešťová jímka.
Svoji vlastní retenční nádrž máte?
Jaroslav: Ano, máme zahradu, kterou budeme chtít zalévat. Proto jsme vybudovali nádrž na dešťovou vodu.
Markéta: Nechali jsme si udělat i zavlažovací zařízení. Hlavně kvůli tomu, aby se nám nemusel pořád někdo starat o květiny, když na prázdniny odjedeme.
Vyřizovali jste si stavební povolení sami?
Markéta: Ano, začali jsme to řešit v září a v listopadu nám to povolili. Propluli jsme tím rychle. Stavět se začalo v březnu 2021. Nemuseli jsme se o to vůbec starat. Jen jsme si museli sami zařídit archeologický průzkum.
Vychází dům z typové varianty?
Jaroslav: Ano, šlo o typovou variantu s menšími úpravami podle našich představ. Potřebovali jsme udělat jinou orientaci terasy, ale jinak dispozice zůstala.
Markéta: Zrušili jsme jedno okno v ložnici a místo druhého jsme dali francouzské okno. Je to menší domek, ale tím, že jsme sami dva, tak nám stačí.
Jaroslav: Podhledy měly být původně dřevěné. Řekli jsme si, že nikam nahoru nepolezeme, abychom to natírali. Tak jsme si nechali za příplatek udělat jiné. Firma to běžně nedělá, ale u nás udělala výjimku.
Co si myslíte, že je největší výhoda vaší dispozice?
Jaroslav: Jsme neustále v kontaktu, když Markéta něco kuchtí v kuchyni a já jsem v obýváku nebo když jeden z nás vyjde na terasu.
Markéta: Jsem maximálně spokojená. Pokoj pro hosty máme vzadu, na dobrém místě. Když někdo přijede, má soukromí i koupelnu. Navzájem se s nikým nerušíme. Když je nouze, dá se do šatny nafouknout jednolůžko, vnučka to bere jako bojovku. A úplně bezkonkurenční je spížka.
Jaroslav: Skvělá je i půda, kam jsme dali regály a ukládáme sezónní věci. Je zateplená foukanou izolací. Celý střed je pochozí, jsou tam OSB desky.
Markéta: Hlavně jsme chtěli terasu. To nás v paneláku vždy lákalo, měli jsme tam malinký balkonek, a když jsme šli na kávu, museli jsme se navzájem vyhýbat. Mohli jsme sice místo ní mít místnost navíc, ale chtěli jsme sedět venku, i když prší nebo moc svítí. Zvolili jsme si orientaci tak dobře, že na terase můžete sedět za každého počasí. V létě tam lze být celý den.
Popis dispozice bungalovu
Po vstupu hlavními dveřmi se ocitneme v zádveří. Odtud vedou dveře do chodby, ze které se dostaneme do všech místností v domě. To znamená do prostorné šatny, koupelny, pokoje pro hosty, ložnice, technické místnosti, na samostatné WC a v neposlední řadě do kuchyně spojené s obytným prostorem. Odtud je přístup na terasu u domu.
Stavěli jste během pandemie a zdražování materiálů. Pocítili jste to nějak?
Jaroslav: Firma dodržela ceny, které byly v okamžiku podpisu smlouvy, i když některé věci, které pak musela nakupovat, byly dražší. V tom opět spatřujeme serióznost firmy, to určitě není všude.
Markéta: Za covidu byl největší problém v tom, že jsme si nemohli osobně vybrat. Všechno bylo zavřené nebo měli jen jeden showroom či výdejnu, nemohlo se jezdit přes okresy. To výběr komplikovalo. Mohli jsme volit z katalogu, ale to není úplně ono, člověk to potřebuje vidět naživo.
Jak je to v domě s akustikou?
Markéta: Když u nás spí moje osmdesátiletá maminka, má televizi na maximum, protože už špatně slyší, a i tak o ní skoro nevíme.
Jaroslav: Jde to slyšet opravdu minimálně. I vnoučata, když jsou tady a skotačí, tak je přes zavřené dveře vůbec neslyšíme.
Jak probíhala kolaudace?
Jaroslav: Byl jsem u toho jen já. Přišel pan starosta, zástupce stavebního úřadu a majitel stavební firmy. Prošli to, nic nebylo závadného. Pán změřil několik rozměrů a bylo to. Bylo to spíše přátelské povídání, pak nám popřáli hezké bydlení a odešli.
„Platíme 4 000 Kč zálohu, kde máme v podstatě všechno. Topení, ohřev vody, světla, vaření, praní. A vychází to tak akorát.“
Jak máte řešeno vytápění?
Jaroslav: Máme podlahové vytápění, které ovládáme přes termostat nebo aplikaci. Kromě toho máme ještě krbová kamna. Záložní zdroj jsme měli jako podmínku, ale nevadilo nám to, protože jsme kamna chtěli i tak.
Jak jste kamna vybírali?
Jaroslav: Byli jsme v Praze v showroomu, chtěli jsme je vidět v reálu. Přišli jsme tam a vybrali jsme si. Na tuto barevnou kombinaci jsme museli čekat, ale vyplatilo se.
Na kolik vás tady vychází energie?
Jaroslav: Platíme 4 000 Kč zálohu, kde máme v podstatě všechno. Topení, ohřev vody, světla, vaření, praní. A vychází to tak akorát.
S tepelným komfortem jste spokojeni?
Markéta: Ano, přijdeme domů a nemáme zimu od nohou. To se hodí hlavně v koupelně. Když jsou tu vnoučata, většinou si hrají na zemi, tak přitopíme.
Jaroslav: Když chceme ušetřit elektřinu, topíme v krbu. Za dvě brikety dáme 14 Kč a máme teplo. Dřevem topíme méně, protože je náročnější na skladování. V našem věku se snažíme, aby to bylo co nejpohodlnější.
Markéta: Manžel zapálí dvě brikety v krbových kamnech a je tu za chviličku teplo a útulno jako na chalupě. Po bydlení v paneláku jsme tady ze všeho hodně natěšení, hodně si to tu užíváme a vše opečováváme.
Jak velký máte bojler?
Jaroslav: Máme bojler na 160 litrů. I když je nás tady víc, bez problémů to stačí.
Máte dostatek úložných prostor?
Markéta: Ano. Znáte to, čím více úložných prostor máte, tím více věcí máte. Když to není kam dávat, člověk se zbaví toho nepotřebného.
Jaroslav: Pořídili jsme zahradní domek, abychom měli kam dát nářadí. Když jsme ho neměli, měli jsme sekačku a hrábě na půdě. To bylo nepraktické.
Máte dostatek elektrických zásuvek?
Jaroslav: Ano, elektrikáři z firmy nám technicky poradili, kam co dát. Měli jsme sice představu, ale drobnosti, třeba kde bude kávovar, jsme dořešili s nimi. Seděli jsme tam asi čtyři hodiny a promýšleli, kde co bude.
Poradila vám firma něco, co jste neznali?
Jaroslav: Ano, například nám doporučila zabezpečovací čidla na vodu. Kdyby nám praskla hadice u pračky nebo myčky, aby se to tu nevytopilo. To se může stát, v paneláku nám praskla hadice a vytopili jsme sousedy, což byla nepříjemná situace.
O garáži jste neuvažovali?
Jaroslav: Už by to bylo nad naše finanční možnosti. Takže jsme volili opravdu jen přístřešek s tím, že si ho doděláme, až na to našetříme. A to se i stalo. Je to dostačující, auto nezamrzá, neprší na něj ani nesvítí slunce.
Při zařizování interiéru jste se někde inspirovali?
Markéta: To jsme řešili sami. Máme naštěstí dost podobný vkus. Když jsme byli vybírat kuchyň, shodli jsme se na první dobrou. Interiér jsme chtěli mít jednoduchý. Nechci být otrokem domácnosti, lépe něco někde zažít, někam se podívat, než doma stále uklízet a okopávat zahrádku. Chceme si to tady užít, a ne pořád něco řešit.
Jaroslav: My nechceme být takoví: „Kdo má chalupu, má zadek v kalupu.“
Markéta: Nechtěli jsme ani žádný vyvýšený záhon. S mamkou jsem dvacet let jezdila od jara do podzimu na zahrádku a na chatu, kterou jsme stavěli svépomocí. A já už to tak nechci, raději si rajčata a jahody koupíme.
„Měli jsme obrovské štěstí, že jsme pozemek pořídili v době, kdy nemovitosti byly cenově ještě relativně dole. V okamžiku, kdy se dům postavil, ceny vyletěly nahoru.“
Je něco, u čeho jste si řekli, že si radši připlatíte?
Markéta: Určitě plot, nechtěli jsme nic betonového ani nic, co by se muselo natírat. Dále podhledy a designová světla. No a pak kuchyně. Nejdříve jsme si udělali linku a mysleli jsme si, že vhodný nábytek si pak dokoupíme v různých řetězcích. Nakonec jsme zjistili, že ten správný nenajdeme, a museli jsme si připlatit za nábytek na míru. Ale nelitujeme toho, spíše naopak.
Jaké jsou vaše další plány okolo domu?
Markéta: Každý rok doděláváme něco. Nejdřív to byly chodníčky, pak plot, vjezdové dveře, garážové stání, pak zahradní domek, letos terasa a zavlažovací zařízení. Každý rok si něco našetříme a pak zase do domečku investujeme. Už se to rýsuje, ještě pan zahradník a pak už to asi bude stačit.
Jaroslav: Zahradník nám navrhl i nějaké linie, kde bude trávník, kde stromy, květiny a podobně.
Markéta: Takže zahrada je naše poslední štace. A ještě chceme doupravit prostředí před domečkem, ale jiné ambice už nemám.
Co bylo na celém procesu nejvíce stresující?
Jaroslav: Nejvíce stresující byla doba, než jsme zjistili, že dosáhneme na hypotéku.
Markéta: A co se týká výstavby, tak to, že jsme sháněli materiál jen podle katalogu, protože byla všechna studia zavřená. To bylo nepříjemné. Když si něco zařizujete, chcete vidět více možností než jednu prodejnu.
Jaroslav: Měli jsme obrovské štěstí, že jsme pozemek pořídili v době, kdy nemovitosti byly cenově ještě relativně dole. V okamžiku, kdy se dům postavil, ceny vyletěly nahoru a nám hodnota domu stoupla, takže jsme byli schopni pokrýt všechny zástavy a byty vyvázat.
Napadá vás zpětně něco, co byste udělali jinak?
Jaroslav: Já si myslím, že ne. Podařilo se nám vše udělat tak, jak jsme chtěli.
Markéta: Navrhla bych jiný přístřešek u vchodu. Zjistili jsme, že nám ke dveřím fouká sníh a máme ho pak přímo na dveřích. Udělala bych tam zástěnu s průhlednou stříškou. To je jediná změna. Jinak bych neměnila nic.
Co dnes vnímáte jako největší plus dřevostavby?
Jaroslav: Asi to vnitřní klima. Stačí zapnout topení a během chvilky máme příjemně. To samé s klimatizací.
Co byste doporučovali těm, kteří se teprve chystají stavět?
Jaroslav: Doporučil bych hlavně zvolit vhodnou lokalitu, která bude příjemná z hlediska dostupnosti zaměstnání i výhledů. Pak správně určit orientaci domu, ta je hodně důležitá. Když od západu chodí větry, nemá cenu tam dávat terasu, protože by tam foukalo. A potom si vhodně zvolit firmu, která vše udělá dobře a má renomé.
Markéta: A je dobré jet se podívat k někomu na domeček, abyste viděli, jakou práci firma dokáže odvést. A pak je dobré mít všechny přípojky po technické stránce. Jsou to velké položky, když musíte třeba septik nebo studnu dělat sami. Byli jsme se podívat na pozemky, kde vůbec kanalizace nebo vodovod nebyly. Člověku to nikdo sám od sebe neřekne, musíte se doptat.
Doporučili byste dřevostavbu známým?
Markéta: Určitě. Přesvědčila bych je, že se nemají čeho bát. Je to rychlé a finančně dostupné.
Děkuji za příjemný rozhovor. Ať se vám hezky bydlí.
Také děkujeme.
P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKInformace o stavbě:
Dispozice: 4+kk
Zastavěná plocha: 113,2 m2
Užitná plocha: 94,1 m2
Typ konstrukce: prefabrikovaná panelová montáž
Celková doba výstavby: 5,5 měsíce
Realizační firma: Stavex Kutná Hora s.r.o.
Plánujete stavbu rodinného domu? Navštivte ONLINE KURZ, kde se naučíte, jak správně postupovat i na co si dát pozor. více informací »
Autor:
Mgr. Tereza Šťastná
Redaktorka Dřevostavitele
Vydáno dne:
22.12.2025
Photocredit: © Dřevostavitel.cz
Zdroj: Rozhovor s majiteli dřevostavby

Vizionář z Kutné Hory. Před 30 lety se mu smáli, dnes vede jednu z nejúspěšnějších firem v kraji
Když se svým otcem před třiceti lety zakládal stavební firmu, povědomí o dřevostavbách bylo v Česku téměř nulové. Dnes patří k největším odborníkům ve stavebnictví.
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:
