Český vědec, kterého obdivuje Bill Gates, poukazuje na způsob až 30% snížení energií bez předražených technologií

Hledání zázračných řešení místo zamyšlení se nad fakty

Asi to máme v lidské povaze. Místo toho, abychom k dané problematice přistupovali racionálně a jednoduše, dáváme přednost nelogickým volbám. Tento jev je o to více viditelný v oblasti energetické úspory staveb. V otázce snížení nákladu energetické náročnosti budov je nutné se podívat na základní data. V Evropské unii spotřebují domy přibližně 40 % celkové primární energie. Téměř polovina této energie je využita na vytápění a chlazení. Jako nejlepší logické řešení se tak ukazuje udržení tepla uvnitř nebo venku izolací.

Pokud se podíváme na budovy jako takové, největší tepelnou propustnost na jeden metr čtvereční mají okna. Fyzikální parametr, kterým „tepelnou propustnost“ popisujeme, se nazývá součinitel prostupu tepla U [W/m²K]. Přestože 90 % plochy oken je tvořeno sklem, větší pozornost ohledně tepelně izolačních vlastností je zaměřena na rámy oken. Za posledních 20 let se vývoj a parametry izolačních skel, na rozdíl od rámů, výrazně posunuly a je žádoucí brát na to ohled.

Průhledné a jednoduché energetické řešení budov

Kdybychom měli určit součinitel prostupu tepla u starého okna s jednou tabulí skla, bude tato hodnota přibližně 6 W/m²K. Novější dvojitá tabule obyčejného okna, oddělená 6 mm v distančním rámečku, dosahuje hodnot přibližně 3,3 W/m²K. Pokud si zvolíme nový typ skel, u kterých jsou tabule potaženy tenkou folií ovlivňující intenzitu průchodu infračerveného a ultrafialového záření, dostaneme se na hodnoty zhruba U = 2,0 W/m²K. Když nahradíme obyčejný vzduch mezi skly za inertní plyn (argon), sníží se hodnota součinitele prostupu tepla na U = 1,1 W/m²K. V případě, že dvojsklo v rámečku vyměníme za trojsklo, dostáváme se na hodnoty 0,5–0,6 W/m²K.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Bungalov na klíč (63 m2) za dostupnou cenu je navržený přesně pro seniory

Je to tedy prosté. Čím nižší hodnota součnitele prostupu tepla, tím lepší izolační vlastnosti. Přestože se může zdát, že využití izolačních skel je dnes běžnou praxí, opak je pravdou. Velmi často dochází k zaměňování informací o součiniteli prostupu rámu Uf (z anglického frame – rám) se součinitelem prostupu tepla skla Ug (z anglického glass – sklo). Jejich spojení dává dohromady součinitel prostupu tepla okna Uw (z anglického window – okno). Rovněž je třeba zmínit, že tepelně izolační vlastnosti prosklené části oken nejsou jediný důležitý parametr, který by se měl řešit. Přehled aktuálních cen oken si můžete porovnat zde.

Názornou ukázku, jak izolační skla fungují, ukazuje toto video:

Parametry izolačních skel, které mnozí neřeší  

Plocha oken u moderních domů neustále narůstá. Při výběru typu prosklení je žádoucí uvažovat kromě tepelně izolačních vlastností i o dalších parametrech izolačních skel, jako je solární faktor (g). Některá moderní izolační skla jsou schopna propouštět tepelnou složku slunečního záření do interiéru. Solární faktor (g) je bezrozměrná hodnota, která udává, kolik tepla ze slunečního záření projde z venku do interiéru domu. Udává se vždy v procentech.

Solární faktor se využívá především v zimních měsících u oken orientovaných na jih, západ, případně i východ, pro přitápění. Tepelná složka slunečního záření prostupuje izolačními skly a přináší tak domu solární zisky. Vzhledem k tomu, že topná sezona v Česku trvá přibližně 250 dní (záleží na lokalitě a nadmořské výšce), je využití solárních zisků více než příhodné. V letních měsících se sluneční paprsky od oken odkloní pomocí předokenních žaluzií. Ty velmi jednoduše zabrání přehřívání interiéru a současně tak ušetří i peníze za ochlazování domu.  

Přehled všech hlavních parametrů izolačních skel si můžete prohlédnout v přehledu.

Více než 90 % nových oken izoluje nedostatečně. Prodejci mlčí a lidé zbytečně přeplácí

Dvojskla nebo trojskla aneb jak velký očekávat rozdíl?

Lepší představu o tom, jaký má součinitel prostupu vliv na tepelnou pohodu v interiéru domu, nabízí následující příklad. Za venkovní teploty -18 °C a teploty interiéru 21 °C se teplota na vnitřní straně jednotabulkového skla pohybuje kolem 1 °C. Pokud bychom toto okno nahradili běžným dvojsklem (jako příklad lze použít standardní plastové okno s dvojsklem staré 10 let), teplota na vnitřní straně okna bude 11 °C. Moderní izolační trojsklo s parametry Ug = 0,5–0,6 W/m²K však dosahuje povrchové teploty 18 °C. Při této teplotě můžete zcela bez problému sedět přímo u skla a nepocítíte téměř žádný rozdíl. Vliv nízkého rozdílu teplot na vnitřní ploše skla má vliv i na snížení tvorby kondenzátu, a to zvýšením teploty nad rosný bod. Jednoduše – okno se poté nerosí.  

Investice, která se vždy vyplatí

Fyzika poskytuje nezvratné důkazy, ale ekonomika hraje v lidském rozhodování významnou roli. Je pravda, že okna s izolačními skly jsou o 20–25 % dražší a návratnost takovéto investice je obvykle delší. Nicméně přes 40 % veškerých tepelných ztrát na domech tvoří okna. Změnou běžného zasklení na izolační skla lze zlepšit energetickou bilanci domu až o 30 %.

Přesto se objevují názory, že parametry jako solární faktor jsou zbytečným nadstandardem. Zde je nutné si uvědomit, že ceny energií i nadále porostou a to, co platí dnes, nebude platit za deset, patnáct nebo třicet let. Výběr vhodného zasklení bude snižovat spotřebu energie po několik desetiletí a nepotřebuje k tomu žádný příkon energie. Proč tedy upřednostňovat investování do nových a inovativních technologií, když toto snadné řešení přináší velmi dobré výsledky. Co je špatného na jednoduché izolaci?

Zdroj informací: SMIL, Václav. Čísla nelžou: 71 věcí, které byste měli vědět o světě. Přeložil Roman ŠOLC. Praha: Kniha Zlín, 2021. Téma (Kniha Zlín). ISBN 978-80-7662-220-3.