HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Okna a izolace vám umí ušetřit až 70 % nákladů. Návod, jak toho dosáhnout

Když se řekne slovo zateplení, vybaví se většině z nás nová fasáda. Případně střecha, některým z nás ještě nová okna. Pokud si uvědomíme fakt, že peníze, které nevydáme, jsou vlastně naším ziskem, lze o zateplení mluvit jako o investici ze zaručeným výnosem. A ne malým. Možností zateplení je více. Které je to úplně nejvýnosnější? 


zateplení domu
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Shutterstock

U slovního spojení „úspora za energie“ si pravděpodobně vybavíme účet za teplo a hrozbu, kolik za zimu spálíme plynu nebo kolik nás v létě stojí provoz klimatizace. U chlazení platí, že jeden den provozu klimatizace vyváží nákladově asi 10 dnů topení v zimě. Pokud v domě klimatizaci nemáme, o to více se v létě sprchujeme, což stojí také nemalé peníze – v létě tedy budu s nějakou formou zvýšených nákladů vždy počítat.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Shutterstock

Největší tepelné ztráty jsou právě u oken

Předpokládám, že nebude sporu, když napíšu, že nejvíce tepla na 1 mobálky budovy proniká okny. Začněme proto právě okny – jako největším lupičem energie – ať už v podobě úniku tepla v zimě nebo solárních zisků v létě.

Při hlubším zamyšlení se nad oknem zjistíme, že 90 % plochy je sklo, a pokud bychom jej nahradili za jiné, výrazně lépe izolující proti zimě i proti horku, vyřešíme na okně 90 % všeho. Staršími dvojskly totiž uniká v zimě i přes 50 W/m2. Skla se rosí a jde od nich chlad. V létě jimi proniká velmi mnoho slunečního tepla (záleží na orientaci vůči světovým stranám, na JZ nebo JV lze počítat i s 800 W/m2).

Jaké je řešení v létě a v zimě?

Řešením letního přehřívání je buď drahé venkovní stínění, jehož instalace je komplikovaná a často dokonce nemožná, nebo použitím protislunečního skla, které až 80 % této sluneční energie odráží a denního světla ubírá méně než venkovní stínění. Protisluneční zasklení dokáže i bez klimatizace zajistit o 5–6 °C nižší teplotu v místnosti. Pokud klimatizaci již máme, její provoz se výrazně zkrátí.

Pro úsporu v zimě se vyplatí připlatit si za izolační dvojskla s meziskelní fólií (viz obrázek), která jsou navíc vybavena nízkoemisivním venkovním povrchem, takže únik tepla v zimě je až 5× nižší (okolo 10 W/m2).

Úplně jiná dřevostavba: Její víceúčelová okna mají 5 funkcí navíc

Roční úspora až 4 000 Kč na 1 m2 zasklení

Při ceně energie cca 10 Kč za 1 kWh lze kalkulovat s roční úsporou asi 4 000 Kč na 1 m2 zasklení. Výměna samotná stojí přibližně 5 500 Kč (orientační cena platí pro běžně velké sklo s meziskelní fólií = ekvivalent trojskla, navíc s venkovním nesálavým povrchem a protisluneční ochranou). Investice je splacená cca za 1,5 roku a pak toto opatření již vydělává.

Ptáte se, proč nevyměnit rovnou celá okna?

Na rozdíl od izolačních skel, u nichž se izolační účinek za posledních 20 let zlepšil až 5× (tedy o 500 %), se tepelné vlastnosti rámu zlepšily výrazně méně. Z dřívějších průměrných hodnot Uf = 1,4 W/m2/K na dnešních průměrných Uf = 1,1 W/m2/K (tedy zlepšení jen o 28 %). Při faktu, že plocha rámu zabírá jen velmi malou část plochy celého okna, a při započtení pořizovací ceny za nová okna včetně náročné montáže a následného generálního úklidu spojeného s vymalováním, se návratnost investice do výměny celých oken prodlouží minimálně na dvojnásobek a ani v budoucnu nepřinese citelně vyšší úsporu oproti výměně samotných skel (viz graf návratnosti).

Hlavním úkolem rámů vždy bylo, aby především dobře těsnily. A to lze snadno zajistit i u starších oken seřízením kování popř. s obnovením těsnění. A protože s výměnou zasklení není spojen žádný nepořádek ani žádné omezení užívání místnosti, lze toto opatření provést prakticky kdykoliv (i v zimě, protože okno je bez skla jen necelé 2 minuty).

Druhým významným zlepšením obálky domu je tzv. doteplení střechy

Píši doteplení, protože zcela nezateplené střechy u obydlených domů snad už ani neexistují. Doteplení se častěji provádí nadkrokevně, protože interiéry jsou již kompletně zařízené a bourat v interiéru by převýšilo svou komplikovaností relativně snadné sundání krytiny a aplikaci izolace shora.

Nadkrokevní izolace: Větší obytnou plochu v podkroví chce každý

Návratnost takového opatření je pak úměrná účinnosti zvolené izolace a to hlavně v létě. To dopadají na střechu paprsky slunce, které střešní krytina ihned promění v sálavé teplo, které se z velké části bude šířit směrem do interiéru. A protože se bavíme o povrchové teplotě krytiny běžně okolo 60 °C, je tento topný výkon velmi velký. Při ploše střechy 150 m2 se tak jedná až o cca 55 kW tepla, které po dobu několika hodin prostupuje ve slunečných dnech do střešní konstrukce.

Když je akumulace tepla nežádoucí

Při doteplení střechy nevhodným materiálem bude docházet k akumulaci tepla z rozpálené krytiny do vrstvy izolace, až se celá po pár slunečných dnech prohřeje a začne permanentně vyzařovat teplo do interiéru, čímž způsobí přesný opak původního účelu – zvýší spotřebu klimatizace, která bude muset chladit vzduch v místnosti i v noci. Tento efekt se projevuje zejména u vláknitých izolací, které na akumulaci tepla trpí nejvíce.

Dřevovláknité desky: Izolace co hřeje i chladí

Reflexní izolace sníží prostup tepla o 10násobek

Pro doteplení střech se proto hodí nejlépe reflexní izolace, které teplotní sálání střešní krytiny dokáže velmi účinně odrazit, a pokud je složena pouze z ultratenkých bublinkových a reflexních fólií, nedochází ani k žádné akumulaci tepla v jejich struktuře a v noci se zcela vychladí. I v zimě izolují reflexní fólie lépe než násobně tlustší běžné izolace.

Úplně jiná dřevostavba: Střešní plášť a reflexní izolace

Byla-li před doteplením v konstrukci střechy starší skelná vata o tloušťce 14 cm, unikalo v zimě skrz střechu okolo 10 W/m2. Doteplením střechy reflexní izolací se tento prostup tepla sníží v zimě i více jak 5násobně, v létě pak i více jak 10násobně. 1 m2 doteplení reflexní izolací přijde stavebníka asi na 1 000 Kč. Při stejném výpočtu návratnosti, jako jsme počítali u oken (resp. výměny izolačních skel) se investice zaplatí za necelé 3 roky (při současných cenách energie). Graf porovnání návratností různých variant si můžete prohlédnout zde.

Díky těmto dvěma opatřením (výměně skel za dvojsklo s fólií uprostřed a doteplení střechy reflexní izolací) lze s nočním větráním zajistit v domě tepelnou pohodu i v létě bez klimatizace a ušetřit na provozních nákladech i více jak 70 % energie.

Zateplení fasády a její efekt

Dalším opatřením je zateplení fasády. Odhlédneme-li od pozitivního efektu, že budova získá nový vzhled, tak samotné zateplení příliš velký efekt nepřináší.

Je to proto, že zeď sama o sobě má již relativně dobrou schopnost izolovat. Mnohdy je tvořena i materiály, které mají velkou tepelnou kapacitu, což únik tepla v zimě nebo pronikání tepla v létě účinně zpomaluje. Přidáním vrstvy izolace samozřejmě celkovou bilanci úniku tepla zlepšíme, a protože se jedná o největší plochu, je tento krok i citelný (i když o poznání méně, než u střechy nebo oken). Na co je ale třeba si dát pozor, je difúze vodních par a jejich následná kondenzace v zimě.

Pozor na rosný bod

Zdí vodní páry z vnitřního nasyceného vzduchu snadno prochází a samotné kontaktní izolační materiály jsou také paropropustné. Horší je to pak až s omítkovinou, která prostup par významně brzdí. I přesto, když se použije podstatně dražší, difúzně otevřená povrchová úprava, není problém vyřešen, protože ten je ve skutečnosti jinde – uvnitř izolace.

Zde se nejčastěji nachází rosný bod, kdy pára zkondenzuje v kapičky vody. Do vlněných izolací se voda vsakuje a vytváří efekt houby. V pěnových izolacích se voda hromadí mezi kuličkami, kde vytváří shluky. Mokrá část izolace je logicky studenější než okolní suchá místa, takže zde časem dochází ještě více ke kondenzaci, čímž se problém zvětšuje a izolační materiál se vodou postupně znehodnocuje. Ano, na jaře slunce izolaci postupně vysuší, otázkou však je, kdy zasvítí i na severní stěnu (většinou nejdříve v dubnu) a jaký asi bude účinek mokré izolace po dobu trvání zimy.

Opět by byla řešením reflexní izolace, ze které kondenzát kompletně vyteče a kde je zaručena i 100% difúze vodních par. Cena fasádního zateplení, hlavně díky finální pohledové vrstvě, je vysoká. Pro výpočet návratnosti jsem tu uvažoval s cenou 1 600 Kč/m2.

Graf porovnání zateplení z hlediska doby návratnosti a výhodnosti investice na 20 let (viz graf níže):

Zdroj informací: Drevmag

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte Stavební veletrh ONLINE, který se uskuteční 28. – 29. ledna 2023. Veletrh přinese množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i soutěže o hodnotné ceny. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní. Počet vstupenek je limitován.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Vydáno dne:
09.11.2022

Photocredit: Shutterstock

4

Konstrukční systém dřevostavby difúzně otevřený nebo uzavřený?

Jedním z hlavních aspektů konstrukčního systému dřevostaveb je stavební fyzika - problematika tepelné izolace a ochrany proti vlhkosti.

Kamenná vlna pro dřevostavby

Podrobnější pohled na minerální (kamennou) izolaci do dřevostaveb

Nepodceňte izolace střechy, teplo stoupá vzhůru

Proč a jak izolovat střechu, aby vám bylo doma příjemně v létě i v zimě?

Vakuová izolace: Drahá nebo progresivní?

Kde použít vakuovou izolaci, kolik stojí a jak ji instalovat? A má to smysl?

Konopná izolace: Více přírody za více peněz

Alternativa k průmyslovým izolacím. Kolik stojí a jaké jsou výhody a nevýhody?

Má foukaná izolace jen samé výhody?

S foukáním izolací se roztrhl pytel, jaké má výhody a nevýhody?

Zateplení střechy rodinného domu – varianty pro šikmou a plochou střechu

Zateplení střechy je specifické téma, stejně jako například zateplení obvodového pláště. Při výběru izolace máme poměrně hodně možností. Jak tedy zvolit to nejvhodnější řešení pro rekonstruovanou i úplně novou střechu?

Pasivní domy – riziko šíření vlhkosti a vzduchotěsnost stavby

Vzduchotěsnost stavby je spolu s jejím zateplením klíčovým faktorem. Víte, jaké zásady je nutné dodržet k dosažení pasivního standartu stavby?

Prostup tepla stěnou – výpočet a kalkulačka pro vícevrstvou konstrukci

Prostup tepla stěnou je základní výpočet pro stanovení tepelně technických parametrů obvodové stěny, a zabezpečuje tak její správný návrh. S naší kalkulačkou máte výsledek za pár kliknutí.

Bydlím v paneláku – jak mohu snížit výdaje za vytápění?

Jak dosáhnout úspory u zatepleného panelového domu? Přichystali jsme pro vás přehled moderních a často opomíjených technologií snižující náklady na vytápění až o desítky procent.