HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

V 71 letech žije na dvou místech. Aktivní seniorka popsala ideální život na stáří

reklama

Jednasedmdesátiletá Josefína strávila většinu dospělosti na venkově, kde s rodinou obývala dům se zahradou. Po smrti manžela se rozhodla pro změnu a přesídlila do menšího bytu v Praze, aby měla blíže k lékařům i společnosti. Brzy ovšem zjistila, že jí chybí fyzická práce a kontakt s přírodou, na které byla zvyklá. Své potřeby nakonec vyřešila spojením dvou odlišných světů, čímž si vytvořila model bydlení, který by mohla využít řada dalších seniorů.


V 71 letech žije na dvou místech
i Foto: Petr Dvořák
Chcete náš obsah v Google přednostně?
reklama

Opuštění prázdného domu

Když Josefíně před pěti lety zemřel manžel, zůstala v dvougeneračním domě na okraji menší obce sama. Údržba staršího stavení a rozlehlých přilehlých pozemků najednou ležela pouze na jejích bedrech. Zpočátku se ještě snažila ze setrvačnosti udržet vše v původním stavu, ale po čase zjistila, že je to nad její fyzické i finanční síly. Vytápění prázdných a nevyužívaných místností během zimních měsíců stálo spoustu peněz. Dům navíc postupně chátral, protože na složitější opravy střechy nebo topení už nestačila a řemeslníci byli drazí. Nakonec se proto rozhodla nemovitost prodat a přestěhovat se natrvalo do Prahy.

Výhody metropole

V hlavním městě si poměrně rychle zvykla na pohodlí, které jí na vesnici dříve chybělo. Zdaleka nejvíce dnes oceňuje snadnou dostupnost lékařské péče. V minulosti musela kvůli každému odbornému vyšetření složitě cestovat nebo prosit sousedy o odvoz, protože sama už za volant neusedá. Nyní jí stačí dojít na zastávku, sednout na tramvaj a za deset minut může sedět v čekárně u svého doktora. Kromě toho v Praze znovu objevila pestrý kulturní život. Pravidelně se setkává s přáteli, navštěvuje divadelní představení, chodí do kaváren a užívá si místní gastronomii. Všechno potřebné, od nákupů po lékárnu, má v pěší vzdálenosti nebo jen pár zastávek městskou hromadnou dopravou.

Chybějící práce s půdou

Po prvotním nadšení z městského života se u ní však začal postupně dostavovat pocit, že jí něco chybí. Posezení na slunném balkoně s několika truhlíky muškátů nemohlo nahradit skutečnou zahradu. Celý svůj dosavadní život byla zvyklá na jaře sázet, pěstovat vlastní zeleninu, starat se o stromy a trávit celé dny venku manuální prací. V pražském bytě najednou neměla do čeho píchnout. Chyběl jí pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu i radost ze sklizně vlastní úrody. Uvědomila si, že ačkoliv jí město vyhovuje svou infrastrukturou a službami, pro vyvážený život potřebuje mít i svůj kousek hlíny.

Nedostupné parcely u města

Začala tedy podrobně zkoumat možnosti, jak si pořídit menší zahrádku s jednoduchou chatkou přímo v Praze nebo v jejím těsném okolí. Záhy ovšem zjistila, že ceny stavebních parcel i obyčejných rekreačních pozemků v této oblasti jsou pro samotnou seniorku finančně nedostupné. Ceny nemovitostí v okolí metropole ani zdaleka neodpovídaly jejím možnostem, přestože jí z prodeje původního velkého domu zbyly úspory. Prohlížela nejrůznější inzeráty celou řadu měsíců, ale každá nabídka v dojezdové vzdálenosti pražské integrované dopravy znamenala výdaj, který si zkrátka nemohla dovolit. Musela proto přehodnotit své počáteční požadavky a rozšířit okruh hledání dál od hlavního města.

Cenově přijatelný kompromis

Své hledání nakonec přesunula až na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny, kde se cenová hladina menších nemovitostí pohybuje o poznání níže než v okolí Prahy. V jedné klidné vesnici objevila rovinatý pozemek se starší, ale stále velmi zachovalou chalupou. Místo leželo sice trochu dál, ale nacházelo se v blízkosti autobusové zastávky, ze které jezdí přímý dálkový spoj do Prahy. Koupě této nemovitosti se ukázala jako rozumná a hlavně realizovatelná. Nemusela se u banky zadlužit a získala přesně ten prostor, který tak dlouho hledala. Menší stavení disponuje přiměřeně velkou zahradou, kde už dnes pěstuje rajčata, bylinky a stará se o několik upravených záhonů.

Kombinace dvou světů

Nyní žije střídavě na dvou místech a tento nastavený režim si nemůže vynachválit. Od brzkého jara až do pozdního podzimu tráví většinu týdne na své nové chalupě. Ráno vstane, jde pracovat na zahradu, zalévá rostliny a odpoledne odpočívá s knihou ve stínu pod stromy. Jakmile ale potřebuje zajít ke specialistovi, za kulturou nebo se chce jen setkat s pražskými přáteli u kávy, jednoduše si sbalí cestovní tašku a odjede autobusem do svého bytu. V chladných zimních měsících naopak pobývá převážně v teple pražského bytu, zatímco chalupu na Vysočině jezdí jen občas zkontrolovat.

Rada pro zvládnutí změny

Svou nabytou zkušenost dnes Josefína ráda předává dalším seniorům. Její hlavní praktická rada spočívá v doporučení rozdělit finance a nebát se opustit zbytečně velkou nemovitost dříve, než se stane břemenem. Utržené peníze radí rozdělit do dvou snáze udržovatelných cílů. Menší městský byt spolehlivě zajistí pohodlí a dostupnost důležitých služeb v pokročilejším věku, zatímco skromná chata v levnějším regionu uspokojí touhu po pohybu v přírodě. Při hledání takového druhého domova ovšem radí sledovat především dobrou dopravní obslužnost. Zastávka veřejné dopravy v docházkové vzdálenosti zaručuje seniorům potřebnou svobodu pohybu nezávisle na autě.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

reklama

Vydáno dne:
02.10.2026

Photocredit: Petr Dvořák

0

Opakovaně jí kradl zeleninu ze zahrady. Jana pachatele vyfotila a zveřejnila foto na facebooku
Zatímco většina lidí řeší v létě sucho nebo slimáky, seniorka z Plzeňska přišla o část své úrody. Pravdu odhalila až fotopast a Jana při pohledu na pořízený snímek nevěřila vlastním očím.

„Bydlení mladých je dnes nesrovnatelně lepší, než za nás,“ vzpomíná seniorka
Dana žije v malém bytě na okraji Prahy. Je jí 85 let a před pár lety ovdověla. Ráda vzpomíná na staré časy, na to dobré, ale i na to, o co ve svém mládí díky tehdejším společenským poměrům přišla.

Rakouští senioři přenechávají domy mladým a jdou do „speciálních“ bytů. Trend míří i do Česka
Když děti odejdou, zůstávají v rodinných domech často sami senioři, pro které už je velká nemovitost zbytečnou zátěží. V Rakousku proto hledají řešení, které uleví seniorům a uvolní bydlení mladším.

Dvacetiletá studentka se nastěhovala do domova důchodců. Bydlí tam se stovkou seniorů
Ticho, samota a dny v neměnném rytmu. Tak často vypadá závěr života mnohých z nás. Zkuste ale do této představy vpustit čerstvý vítr v podobě dvacetileté dívky.

Třináct seniorů žije pod jednou střechou jako jedna domácnost. Pečovatelé jsou tam 24 hodin denně
Stárnutí je fáze života, která v mnoha lidech vzbuzuje obavy. Většinou se bojíme ztráty soběstačnosti a především onoho okamžiku, kdy budeme nuceni opustit svůj domov a přesunout se do neosobní instituce.

Lidem chodí dopisy, na které nesmí reagovat. „Mohli jsme přijít o pozemek i dům,“ ukazuje dopis seniorka
Dopis s návrhem na odkup pozemku dorazil manželům, kteří na něm před několika lety postavili dům a žádný prodej neplánovali.