V 71 letech žije na dvou místech. Aktivní seniorka popsala ideální život na stáří
Jednasedmdesátiletá Josefína strávila většinu dospělosti na venkově, kde s rodinou obývala dům se zahradou. Po smrti manžela se rozhodla pro změnu a přesídlila do menšího bytu v Praze, aby měla blíže k lékařům i společnosti. Brzy ovšem zjistila, že jí chybí fyzická práce a kontakt s přírodou, na které byla zvyklá. Své potřeby nakonec vyřešila spojením dvou odlišných světů, čímž si vytvořila model bydlení, který by mohla využít řada dalších seniorů.

Opuštění prázdného domu
Když Josefíně před pěti lety zemřel manžel, zůstala v dvougeneračním domě na okraji menší obce sama. Údržba staršího stavení a rozlehlých přilehlých pozemků najednou ležela pouze na jejích bedrech. Zpočátku se ještě snažila ze setrvačnosti udržet vše v původním stavu, ale po čase zjistila, že je to nad její fyzické i finanční síly. Vytápění prázdných a nevyužívaných místností během zimních měsíců stálo spoustu peněz. Dům navíc postupně chátral, protože na složitější opravy střechy nebo topení už nestačila a řemeslníci byli drazí. Nakonec se proto rozhodla nemovitost prodat a přestěhovat se natrvalo do Prahy.
Výhody metropole
V hlavním městě si poměrně rychle zvykla na pohodlí, které jí na vesnici dříve chybělo. Zdaleka nejvíce dnes oceňuje snadnou dostupnost lékařské péče. V minulosti musela kvůli každému odbornému vyšetření složitě cestovat nebo prosit sousedy o odvoz, protože sama už za volant neusedá. Nyní jí stačí dojít na zastávku, sednout na tramvaj a za deset minut může sedět v čekárně u svého doktora. Kromě toho v Praze znovu objevila pestrý kulturní život. Pravidelně se setkává s přáteli, navštěvuje divadelní představení, chodí do kaváren a užívá si místní gastronomii. Všechno potřebné, od nákupů po lékárnu, má v pěší vzdálenosti nebo jen pár zastávek městskou hromadnou dopravou.
Chybějící práce s půdou
Po prvotním nadšení z městského života se u ní však začal postupně dostavovat pocit, že jí něco chybí. Posezení na slunném balkoně s několika truhlíky muškátů nemohlo nahradit skutečnou zahradu. Celý svůj dosavadní život byla zvyklá na jaře sázet, pěstovat vlastní zeleninu, starat se o stromy a trávit celé dny venku manuální prací. V pražském bytě najednou neměla do čeho píchnout. Chyběl jí pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu i radost ze sklizně vlastní úrody. Uvědomila si, že ačkoliv jí město vyhovuje svou infrastrukturou a službami, pro vyvážený život potřebuje mít i svůj kousek hlíny.
Nedostupné parcely u města
Začala tedy podrobně zkoumat možnosti, jak si pořídit menší zahrádku s jednoduchou chatkou přímo v Praze nebo v jejím těsném okolí. Záhy ovšem zjistila, že ceny stavebních parcel i obyčejných rekreačních pozemků v této oblasti jsou pro samotnou seniorku finančně nedostupné. Ceny nemovitostí v okolí metropole ani zdaleka neodpovídaly jejím možnostem, přestože jí z prodeje původního velkého domu zbyly úspory. Prohlížela nejrůznější inzeráty celou řadu měsíců, ale každá nabídka v dojezdové vzdálenosti pražské integrované dopravy znamenala výdaj, který si zkrátka nemohla dovolit. Musela proto přehodnotit své počáteční požadavky a rozšířit okruh hledání dál od hlavního města.
Cenově přijatelný kompromis
Své hledání nakonec přesunula až na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny, kde se cenová hladina menších nemovitostí pohybuje o poznání níže než v okolí Prahy. V jedné klidné vesnici objevila rovinatý pozemek se starší, ale stále velmi zachovalou chalupou. Místo leželo sice trochu dál, ale nacházelo se v blízkosti autobusové zastávky, ze které jezdí přímý dálkový spoj do Prahy. Koupě této nemovitosti se ukázala jako rozumná a hlavně realizovatelná. Nemusela se u banky zadlužit a získala přesně ten prostor, který tak dlouho hledala. Menší stavení disponuje přiměřeně velkou zahradou, kde už dnes pěstuje rajčata, bylinky a stará se o několik upravených záhonů.
Kombinace dvou světů
Nyní žije střídavě na dvou místech a tento nastavený režim si nemůže vynachválit. Od brzkého jara až do pozdního podzimu tráví většinu týdne na své nové chalupě. Ráno vstane, jde pracovat na zahradu, zalévá rostliny a odpoledne odpočívá s knihou ve stínu pod stromy. Jakmile ale potřebuje zajít ke specialistovi, za kulturou nebo se chce jen setkat s pražskými přáteli u kávy, jednoduše si sbalí cestovní tašku a odjede autobusem do svého bytu. V chladných zimních měsících naopak pobývá převážně v teple pražského bytu, zatímco chalupu na Vysočině jezdí jen občas zkontrolovat.
Rada pro zvládnutí změny
Svou nabytou zkušenost dnes Josefína ráda předává dalším seniorům. Její hlavní praktická rada spočívá v doporučení rozdělit finance a nebát se opustit zbytečně velkou nemovitost dříve, než se stane břemenem. Utržené peníze radí rozdělit do dvou snáze udržovatelných cílů. Menší městský byt spolehlivě zajistí pohodlí a dostupnost důležitých služeb v pokročilejším věku, zatímco skromná chata v levnějším regionu uspokojí touhu po pohybu v přírodě. Při hledání takového druhého domova ovšem radí sledovat především dobrou dopravní obslužnost. Zastávka veřejné dopravy v docházkové vzdálenosti zaručuje seniorům potřebnou svobodu pohybu nezávisle na autě.
P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Ing. Eliška Vránová
Redaktorka Dřevostavitele
Vydáno dne:
02.10.2026
Photocredit: Petr Dvořák

Opakovaně jí kradl zeleninu ze zahrady. Jana pachatele vyfotila a zveřejnila foto na facebooku
Zatímco většina lidí řeší v létě sucho nebo slimáky, seniorka z Plzeňska přišla o část své úrody. Pravdu odhalila až fotopast a Jana při pohledu na pořízený snímek nevěřila vlastním očím.

„Bydlení mladých je dnes nesrovnatelně lepší, než za nás,“ vzpomíná seniorka
Dana žije v malém bytě na okraji Prahy. Je jí 85 let a před pár lety ovdověla. Ráda vzpomíná na staré časy, na to dobré, ale i na to, o co ve svém mládí díky tehdejším společenským poměrům přišla.

Rakouští senioři přenechávají domy mladým a jdou do „speciálních“ bytů. Trend míří i do Česka
Když děti odejdou, zůstávají v rodinných domech často sami senioři, pro které už je velká nemovitost zbytečnou zátěží.
V Rakousku proto hledají řešení, které uleví seniorům a uvolní bydlení mladším.

Dvacetiletá studentka se nastěhovala do domova důchodců. Bydlí tam se stovkou seniorů
Ticho, samota a dny v neměnném rytmu. Tak často vypadá závěr života mnohých z nás. Zkuste ale do této představy vpustit čerstvý vítr v podobě dvacetileté dívky.

Třináct seniorů žije pod jednou střechou jako jedna domácnost. Pečovatelé jsou tam 24 hodin denně
Stárnutí je fáze života, která v mnoha lidech vzbuzuje obavy. Většinou se bojíme ztráty soběstačnosti a především onoho okamžiku, kdy budeme nuceni opustit svůj domov a přesunout se do neosobní instituce.

Lidem chodí dopisy, na které nesmí reagovat. „Mohli jsme přijít o pozemek i dům,“ ukazuje dopis seniorka
Dopis s návrhem na odkup pozemku dorazil manželům, kteří na něm před několika lety postavili dům a žádný prodej neplánovali.
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky:


