Vánoce za socialismu měly nezaměnitelné kouzlo. Prohlédněte si fotky plné nostalgie

Dárky: Céčka, Tuzex a digitální hry

Hlavním rozdílem mezi dárky za socialismu a dárky v dnešní době je jejich množství. Děti většinou našly pod vánočním stromečkem nanejvýš tři dárky. Malé děti nejčastěji dostávaly kočárek s panenkou nebo stavebnici Merkur, která má své počátky již v roce 1925. V pozdější době se začaly objevovat také céčka a digitální hry vyrobené v SSSR, například Jen počkej, zajíci. Ty si však mohli dovolit pouze někteří. Výjimkou nebyly ani ručně vyráběné dárky, například podomácku šité oblečení. Později začal být populární Tuzex, kde se dalo za bony koupit exkluzivní zboží. Na fotografie typických dárků se můžete podívat v galerii.

Výzdoba: Fronta na stromeček nebo „nákupy“ v lese

V období socialismu byl častější živý stromeček než umělý, nejčastěji se jednalo o smrk nebo jedličku. Kdo měl možnost, vydával se na „nákupy“ vánočního stromku do lesa, ať už vlastního nebo cizího. Kdo tuto možnost neměl, musel se spokojit se škaredým stromečkem nebo si vystát dlouhou frontu. Stromeček býval skromněji ozdobený než dnes, byly na něm ručně vyrobené domácí ozdoby nebo barevné řetězy. Nepoužívaly se umělohmotné, ale skleněné ozdoby, které vydržely i několik desetiletí. Každý rok proto byla výzdoba v domácnosti podobná a neměnila se tak často jako dnes, kdy některé domácnosti kupují každý rok nové baňky. Na vánoční stromeček se kromě ozdob věšely kolekce, což zůstalo do dnešních dob. Na vánoční výzdobu i stromečky se můžete rovněž podívat v galerii.

Štědrovečerní večeře: Nestárnoucí klasika

Hlavní chod štědrovečerní večeře nikoho pravděpodobně nepřekvapí. Jednalo se o nám dobře známého kapra a bramborový salát. Na prostřeném stole se také objevily potraviny, které nebyly jindy během roku dostupné. Šlo o některé druhy exotického ovoce, jako jsou banány, pomeranče, fíky nebo datle. Fotografie si můžete prohlédnout v galerii.

Cukroví: Některé se neomrzí, na jiné se zapomíná

Pečení vánočního cukroví bylo populární stejně jako teď, možná ještě více. Peklo se i několik desítek druhů, z nichž většina, jako například perníčky, rohlíčky, linecké nebo včelí úlky, je dobře známá i dnes. K tradičním druhům cukroví za socialismu dále patřily pracny, ořechy, sádlovky nebo išelské dortíčky. Za zmínku stojí také podvodnice, u kterých je speciální kynutí, jež probíhá pod vodou.

Ježíšek vs. děda Mráz

I přes mnohá omezení, která komunistický režim nastolil, udržovala velká část lidí nejrůznější zvyky a tradice. Komunisté se snažili místo Ježíška podsunout obyvatelům Československa spíše dědu Mráze. Tato snaha se však nesetkala s úspěchem a ruský děda Mráz se u nás nikdy nevžil.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

18letý Erik postavil jako maturitní projekt dům

Vánoční pohádky přetrvají po generace

Asi nejvíce spojují dnešní Vánoce a Vánoce za socialismu pohádky. V 70. letech je sledovali malí i velcí na svých barevných televizorech, které však byly tou dobou stále nedostatkovým zbožím. Velká část domácností vlastnila ještě černobílé přístroje. Ačkoliv televizory prošly od svého vzniku obrovským vývojem, pohádky v nich zůstávají stále stejné. Každý rok na našich obrazovkách nesmí chybět Princezna se zlatou hvězdou, Mrazík nebo Tři oříšky pro Popelku, které letos slaví 50 let. Na fotografie nestárnoucích pohádek se můžete podívat v galerii.

Cenzura a nedostatek zboží se projevoval i na Vánoce

Díky nostalgii a uplynulému času máme tendenci pamatovat si u věcí a událostí především pozitivní aspekty. Proto můžeme Vánoce za socialismu vnímat do jisté míry zkresleně. I toto nejkrásnější období v roce bylo zatíženo negativními dopady socialistického zřízení a vládou jedné strany. Velké množství zboží bylo nedostatkové. Ceny byly někdy vyšší než reálná hodnota produktů a fronty byly běžným jevem. Komunistická strana se mimo jiné snažila zamezit zpívání koled a chození na půlnoční mše.