HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Lidé se vracejí k vícegeneračnímu bydlení. Náklady na stavební pozemek tím sníží o 50 %

Ještě před pár lety měli manželé jasno. Postaví si malý bungalov, vybudují zahradu a budou mít klid. Tento plán se jim však rozpadl ve chvíli, kdy začali hledat stavební pozemek. Ceny byly natolik vysoké, že si nemohli dovolit koupit parcelu a zároveň financovat stavbu vysněného domu. Ve stejné situaci se navíc ocitli i rodiče paní majitelky.


Vícegenerační dům
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Ulysse Lemerise Bouchard - OSA images

Obě rodiny měly stejný problém

Když mladý pár začal hledat vlastní bydlení, jejich představa byla obyčejná a srozumitelná. Samostatný dům na okraji města, ideálně přízemní stavba bez schodů, dost prostoru pro děti a soukromí. Rodiče paní majitelky v té době také přemýšleli o tom, jak jednou vyřeší své bydlení na stáří, protože bydleli ve zbytečně velkém domě. Jenže obě rodiny tížila finanční stránka. Pozemky v okolí města vystřelily do výšin a ani jedna z rodin neměla na své vlastní bydlení dostatek financí (nebo alespoň tolik financí, aby nemuseli splácet úvěr celý život). Hypotéka se tak stala hlavním tématem jejich každodenní reality. A tehdy padla jednoduchá otázka. Proč vlastně stavět dva domy, když mohou postavit jeden, který bude fungovat pro všechny.

Rozhodnutí nebylo sentimentální ale čistě pragmatické

Dva samostatné pozemky si nemohli dovolit, ale jeden větší, dobře navržený dům ano. Místo vysněného bungalovu tak začali plánovat moderní vícegenerační dům, který by nabídl oddělené bytové zóny a dostatek soukromí, ale zároveň umožnil sdílet náklady na pozemek, přípojky, energie i údržbu. Nešlo o to být neustále spolu. Šlo o možnost být spolu tehdy, kdy to dává smysl, a mít klid, když je potřeba.

Návrat k promyšlenému systému

Nejde o žádný novodobý trend, jde o návrat k modelu, který byl po staletí běžný. Dříve si lidé jednoduše nemohli dovolit několik samostatných domů pro jednu rodinu. Jeden dům znamenal sdílené náklady, sdílenou práci i sdílenou odpovědnost. V zemědělských oblastech žily tři generace pod jednou střechou přirozeně. Nebylo to téma k debatě, ale ekonomická nutnost. Nebyly hypotéky dostupné téměř každému, nebyl rozsáhlý sociální systém a trh s nájemním bydlením nebyl tak rozvinutý jako dnes. Teprve industrializace a růst životní úrovně přinesly ideál samostatnosti, kdy se mladý pár odstěhuje a pořídí si vlastní byt nebo dům a rodiče zůstávají sami.

Napadla vás tato varianta?

Samostatnost byla dlouho možná díky relativně dostupným pozemkům a levnější výstavbě. Jakmile se ceny vyšplhaly na úroveň, která je pro běžnou rodinu těžko dosažitelná, začíná se rovnice měnit. Pozemky jsou brutálně předražené a často představují největší část investice. Stavební práce i materiály zdražují a energie se staly významnou položkou rozpočtu. Představa, že si každá generace pořídí vlastní dům na vlastním pozemku, je pro mnoho lidí mimo realitu. Znovu se tak vrací jednoduchá logika. Proč kupovat dva pozemky, když jeden může sloužit dvěma domácnostem? Proč budovat dvě technická řešení, když lze investovat do jednoho kvalitního systému, který bude efektivnější?

Soukromí vyřešili snadno

Rodina, která původně plánovala samostatný bungalov, si tento princip uvědomila během příprav projektu. Při navrhování řešili hlavně to, jak oddělit dvě domácnosti tak, aby si zachovaly dostatek soukromí. Výsledkem bylo řešení se dvěma vstupy a jasně definovanými zónami. Jedna část patří mladší generaci s dětmi, druhá rodičům. Společné zůstaly některé technické prostory a část zahrady. Prakticky to znamená, že prarodiče mohou pomoci s hlídáním, když je potřeba, a mladší generace zase pomůže se starostí o dům nebo zahradu. Nikdo není na nikom existenčně závislý, ale všichni mají jistotu, že nejsou sami.

Samostatné bydlení je dnes luxusem

Vícegenerační bydlení samozřejmě není univerzálním řešením. Pokud do něj rodina vstoupí jen pod tlakem a bez dohody, může přinést napětí. Pokud je však rozhodnutí vědomé a dobře promyšlené, může být odpovědí na dobu, kdy se samostatné bydlení stává luxusem. Paradox spočívá v tom, že jsme si zvykli považovat oddělenost za normu a sdílení za výjimku. Přitom ekonomické podmínky nám znovu připomínají, že jeden dům může být dobrým řešením. Ne proto, že by šlo o nostalgii nebo návrat k tradici, ale proto, že to znovu dává smysl.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 11. – 19. dubna 2026. Vstupenku lze získat na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
27.03.2026

Photocredit: Ulysse Lemerise Bouchard - OSA images
Zdroj: v2com

0

Mezigenerační závod o čas vyhráli rodiče. Na stáří si postavili bungalov a bydleli dříve než jejich dcera
Moderní dřevostavbu, kterou si nechali postavit na dokončení, přizpůsobili i bydlení maminky pana majitele. Jejich vícegenerační bungalov tak zaujímá 200 m2 užitné plochy.

„Divím se, že vícegenerační hypotéku nevyužívá více lidí. Téměř všichni mladí dostanou úvěr hned,“ říká Lukáš Švanda
Lukáš Švanda, odborník s lety zkušeností, upozornil všechny rodiny, které si plánují postavit dům, ať svou žádost o klasickou hypotéku ještě zváží.

„Tehdy stál pozemek 4 Kčs/m2, bylo to za pakatel,“ popisuje Marie rok 1978. S manželem ukázali historické snímky
V rámci poměrně nostalgického rozhovoru pozvala redakci Dřevostavitele k sobě domů a ukázala historické dokumenty spojené se stavbou jejich vícegeneračního domu.

Švédsko začalo rozdávat cizincům pozemky zdarma. Realita vlastnictví je však podstatně střízlivější
Švédsko má údajně rozdávat cizincům vlastní ostrovy zdarma a sociální sítě zaplavily nadšené reakce. Jenže mezi tím, co lidé sdílejí, a tím, co se skutečně děje, je zásadní rozdíl.