Pracují, vydělávají, ale na byt stejně nedosáhnou. Mladí proto řeší drahé bydlení odchodem do zahraničí

„Pracuj víc“ už mladým nestačí

Ještě před deseti lety většina mladých lidí věřila, že když budou studovat, pracovat a snažit se, časem se dostanou k vlastnímu bydlení a stabilnímu životu. Nebylo to jednoduché ani tehdy, ale pořád existoval pocit, že to má nějaký směr a že se člověk může postupně posouvat. Dnes se ale tahle představa začíná rozpadat. Řada mladých Čechů má pocit, že i když pracují naplno, jejich životní úroveň se neposouvá tak, jak očekávali. A nejvíc je to vidět právě na bydlení. V Praze i dalších větších městech stojí běžné byty tolik, že se vlastní bydlení pro velkou část mladé generace vzdaluje na desítky let.

Děláme všechno dobře?

Člověk může mít slušnou práci, vydělávat nadprůměrné peníze a stejně zjistí, že po zaplacení nájmu, energií a běžných výdajů mu toho moc nezbude. Představa, že si během pár let našetří na hypotéku, je pro mnoho lidí čím dál méně reálná. A právě v tu chvíli začínají přemýšlet, jestli má smysl zůstávat právě v Česku.

Podívejte se, kolik platů byste potřebovali, abyste získali od banky úvěr na byt v konkrétním městě.

Česko patří k nejhorším zemím v Evropě, pokud jde o dostupnost bydlení

Tohle už dávno není jen pocit mladé generace, ale potvrzují to i evropská data. Češi dnes potřebují na pořízení vlastního bydlení přibližně 13 až 15 ročních hrubých platů, což řadí Česko mezi nejméně dostupné země v Evropě. Praha se navíc pravidelně objevuje mezi městy, kde je poměr mezi cenou bydlení a příjmy jeden z nejhorších na kontinentu. A to je zásadní problém hlavně pro mladé lidi, kteří nemají majetek po rodičích ani finanční pomoc rodiny.

Luxus stranou

Ještě před několika lety přitom platilo, že vlastní byt byl pro střední třídu něco normálního. Dnes se stále častěji mění ve výsadu lidí s vysokými příjmy, rodinným zázemím nebo dědictvím. Mladí lidé neřeší luxusní životní styl. Neřeší drahá auta ani exotické dovolené. Řeší úplně základní věci, jestli budou mít kde bydlet, jestli zvládnou založit rodinu a jestli si mohou dovolit normální život bez neustálého stresu z peněz.

Zahraničí už není jen o vyšším platu

Často se říká, že „v zahraničí je přece také draho“. To je samozřejmě pravda. Nájem v Mnichově, Amsterdamu nebo Kodani může být ještě vyšší než v Praze. Jenže lidé, kteří v těchto zemích žili nebo pracovali, opakují, že po zaplacení všech nákladů jim často zůstane víc peněz než doma v Česku. Ještě důležitější ale je, že mají pocit větší stability. Že když budou pracovat a profesně růst, jejich životní situace se skutečně zlepší. Že existuje reálná cesta k vlastnímu bydlení nebo alespoň k dlouhodobě jistému nájmu. A v Česku podle nich tenhle pocit mizí.

Šance na slušný život

Mnoho mladých lidí dnes otevřeně říká, že nechtějí strávit celý produktivní život v nejistotě. Nechtějí ve třiceti letech řešit spolubydlení, nechtějí odkládat děti jen proto, že se nevejdou do malého nájemního bytu, a nechtějí mít pocit, že i s dobrou prací budou pořád jen počítat každou větší útratu. Právě proto se část mladé generace začíná dívat na zahraničí úplně jinak než dřív. Už nejde o zkušenost na rok nebo dva. Pro některé je to plán, jak si vůbec vybudovat normální budoucnost.

Vysoké nároky a nízké finanční ohodnocení

Velkým tématem je také pracovní prostředí. Lidé se zkušeností ze zahraničí často popisují výrazný rozdíl v tom, jak firmy přistupují k mladým zaměstnancům. V některých západních zemích dostávají mladí odborníci větší odpovědnost mnohem dříve a firmy více řeší výsledky než věk nebo počet let „odsezených“ v kanceláři. V českém prostředí podle nich často funguje jiná logika. Nároky jsou vysoké, odpovědnost velká, ale finanční ohodnocení tomu neodpovídá. Mladý člověk pak snadno získá pocit, že investoval roky do vzdělání, jazyků a zkušeností, ale výsledkem je život, ve kterém stejně nemá šanci dosáhnout na základní jistoty. Nejde totiž jen o peníze, ale o ztrátu motivace. Pokud člověk nevidí souvislost mezi vlastním úsilím a kvalitou života, začne přemýšlet, proč by měl zůstávat právě tady.

Nejčastěji neuvažují o odchodu ti nejslabší, ale ti nejschopnější

Česká republika se dnes dostává do zvláštní situace. Firmy dlouhodobě upozorňují na nedostatek kvalifikovaných lidí, technologických specialistů nebo technických profesí. Zároveň ale právě tito lidé stále častěji odcházejí do zahraničí nebo minimálně přemýšlejí, že to udělají. Nejvíce mobilní však nejsou lidé, kteří mají nejméně možností. Nejčastěji odcházejí právě ti vzdělaní, jazykově vybavení a ambiciózní. Jinými slovy lidé, které bude český trh práce v dalších letech potřebovat úplně nejvíc.

Bydlení se mezitím stává symbolem celé krize

Protože vlastní byt dnes pro mladou generaci nepředstavuje luxus ani status. Představuje hlavně jistotu, že člověk může někde dlouhodobě žít, plánovat budoucnost a založit rodinu bez pocitu, že mu všechno může kdykoliv spadnout pod rukama.

Problém není jen v cenách bytů

Česko samozřejmě není jedinou zemí, která řeší drahé bydlení. Obrovské problémy mají i Londýn, Dublin nebo Amsterdam. Rozdíl je ale v tom, že v řadě západních zemí lidé stále mají pocit, že systém alespoň trochu funguje předvídatelně. Že když budou schopní a pracovití, jejich životní situace se bude časem zlepšovat. V Česku část mladé generace začíná ale získávat pocit, že i když budou pracovat naplno, stejně se k normálnímu bydlení dostanou jen velmi těžko.

Varovný signál. pro stát

Dříve bylo zahraničí pro většinu mladých lidí hlavně dobrodružství nebo zajímavá zkušenost. Dnes ho část z nich začíná vnímat jako jedinou realistickou cestu k důstojnému životu. Protože země nezačne ztrácet budoucnost ve chvíli, kdy odejde jeden člověk. Začne ji ztrácet ve chvíli, kdy mladá generace přestane věřit, že má doma šanci na normální život.

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 17. – 31. ledna 2027. Vstupenku lze získat již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete také na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.