Zařízení pro úsporu až 40 % energie většina domácností vůbec nezná

Zateplení ke škodě aneb problémy, o kterých se moc nemluví 

Fenomén dnešní doby je dosáhnout co nejnižších tepelných ztrát objektů. To ale nemusí být nutně jen dobře. Snížením propustnosti obálky budov dochází i k negativním jevům jako třeba omezení přirozené výměny vzduchu. To má za následek hromadění CO₂, které má přímý dopad na to, jak se v místnosti cítíme, a může mít vliv i na naše zdraví. Dále se u izolovaného domu projevuje i další negativní důsledek – hromadění vlhkosti s častým výskytem vzniku plísní.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Prostorný bungalov 5+kk o užitné ploše 165 m2 má terasu i garáž. Známe jeho cenu

Řešení tohoto problému se nachází v přirozené výměně vnitřního vzduchu, které můžeme docílit větráním. To je však doprovázeno značnou ztrátou tepla (až 40 % při pravidelném větrání). Výměny vzduchu lze ale docílit i jiným způsobem: rekuperace čili řízené větrání vzduchu se zpětným získáváním tepla. Princip je vcelku jednoduchý. Rekuperace vyměňuje vnitřní znečištěný vzduch za čerstvý venkovní. Ten je pomocí filtrů očištěn od pylu, prachu, smogu a jiných nečistot. Nicméně postoj společnosti vůči rekuperacím je více než protichůdný.

Rekuperace vzduchu – co to je, jak funguje a co umí kromě větrání. Vyplatí se vám do ní investovat?

Odmítavý postoj neřeší zvýšenou koncentraci CO₂ ani plýtvání energiemi 

Někteří majitelé se domnívají, že je rekuperace zbytečné vyhazování peněz oknem. Vždyť se přece celé generace spokojily s obyčejným větráním a bez rekuperace se obešly. Jenže domy a byty dřívějších generací nebyly tak dobře izolované a utěsněné jako dnes. Jedním z největších témat dnešní doby i budoucnosti je a bude kvalita vzduchu a koncentrace CO₂.

Názor, že stačí jednoduše vyvětrat, je ale v tomto případě mylný. U moderních nízkoenergetických a dobře izolovaných budov se v počtu 2–3 lidí ve středně velké místnosti zvýší koncentrace CO₂ nad hranici povoleného limitu 1 500 ppm (0,15 % CO₂) během několika minut. Pokud byste chtěli tento problém řešit pravidelným větráním, musel by se vzduch měnit každých 30 minut. V zimních měsících by se tak z ekonomického pohledu jednalo o dost nákladné řešení. Lepší než teorie je v tomto případě praxe. Vyzkoušet si změřit hladinu CO₂ můžete i u sebe doma. Měřiče koncentrace CO₂ lze dnes běžně pořídit a vy si tak můžete hlídat koncentraci tohoto plynu ve vzduchu.

Aktuální ceny měřičů CO2 si můžete prohlédnout zde.

Centrální vs. decentrální rekuperace

Nejčastějším typem rekuperace je centrální, která je rozvedená po celém domě či bytě. Celý proces rekuperace je realizován v jednom centrálním zařízení. Toto zařízení obsahuje výměník, který umožňuje přenos tepla z odpadního vzduchu na čerstvý. Vzduch je tedy nasáván do tohoto centrálního systému, kde probíhá rekuperace tepla, a poté je teplý vzduch distribuován do různých prostor pomocí vzduchotechnického systému.

Druhým typem je decentrální rekuperace. Ta představuje samostatné rekuperační jednotky, které jsou umístěné přímo do zdi skrz stěnu a slouží k větrání jednotlivých místností. Větrání tak probíhá v každé místnosti zvlášť. Decentrální rekuperace slouží pouze k výměně vzduchu bez funkce zpětného ohřevu. K úspoře ale přesto dochází, neboť nemusíte větrat okny a nedochází tak k tepelným ztrátám.

Jak funguje centrální rekuperace, si můžete prohlédnout v galerii.

V jakých případech je ideální větrat decentrálně?

Existují konkrétní případy, kdy je namísto centrálního systému řízeného větrání vhodnější decentrální jednotka. Těmi jsou například rekonstrukce s prostorovým omezením, případy, kdy v bytě či v domě nelze dělat větší stavební úpravy, nebo požadavky na řízené větrání pouze do jedné místnosti. Decentrální rekuperace se hodí obzvláště tam, kde máte okna směrem k frekventované silnici, případně pokud jste silní alergici a větrání okny by znamenalo vpouštění nečistot, smogu a alergenů. Rekuperační jednotky mají stejně jako u centrální rekuperace účinné filtry, které všechny tyto škodliviny zadrží venku, a dovnitř vám tak proudí pouze čistý čerstvý vzduch.

Mezi další výhody decentrální rekuperace patří:

• Flexibilita: Decentrální systém umožňuje větší flexibilitu. Každá jednotka funguje nezávisle na ostatních a díky tomu může mít své speciální nastavení.
• Kontrola: Decentrální systémy umožňují individuální řízení a kontrolu nad každou jednotkou. To umožňuje lepší optimalizaci teploty, vlhkosti a vzdušného toku v jednotlivých místnostech, což vede k vyššímu komfortu pro uživatele.
• Nižší riziko selhání celého systému: Pokud selže jedna jednotka v decentralizovaném systému, neovlivní to ostatní jednotky. Tím se minimalizuje riziko selhání celého systému.
• Energetická účinnost: Decentrální systémy mohou být energeticky účinnější, protože teplý nebo chladný vzduch se dodává přímo do místnosti, což snižuje ztráty při distribuci.

V čem spočívá klíčová úspora rekuperace vzduchu?

Výhodou rekuperace je, že kromě vzduchu sbírá i teplo, které se hromadí uvnitř domu. Pomocí tohoto tepla je ve výměníku ohříván čerstvý vzduch, jenž přichází zvenku. Díky rekuperaci tak můžete získat zpět až 95 % tepla, které byste jinak ztratili klasickým větráním okny. Je výhodné umístit jednotku tam, kde se teplo vytváří nejlépe, což je kuchyň. Zpětné využití tepla tak umožňuje ušetřit až polovinu nákladů na vytápění.

Bude vás rekuperace obtěžovat hlukem?

Moderní rekuperační systémy jsou navrženy tak, aby minimalizovaly hluk a poskytovaly co nejlepší komfort pro uživatele. Výběr rekuperačního systému je dobré konzultovat s odborníky a výrobci, jelikož se jednotlivé modely mohou v míře hluku lišit. Odvíjí se od umístění jednotky, typu a výkonu větráků či konstrukce budovy. Obecně platí, že u decentrální rekuperace je míra hluku vyšší, nicméně na trhu už se objevují výrobci, jejichž decentrální jednotky jsou tak tiché, že jsou v základních dvou výkonových stupních v místnosti prakticky neslyšné.