HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Správce paneláku v severních Čechách vyřešil úsporu pro 22 bytů

Ve Šluknovském výběžku v severních Čechách se nachází panelák disponující systémem, který nemá žádný jiný panelový dům v Česku. Na tohle úsporné zařízení je napojeno všech 22 bytů, které využívají jeho benefitů i několikrát denně. Řeč je o recyklačním systému odpadních vod, kterou místní bytové družstvo používá pro recyklaci vody na splachování záchodů. Jaké jsou zkušenosti a přínos po 3 letech provozu takového systému, nám prozradil správce objektu pan Honzík, se kterým jsme na toto téma udělali rozhovor.


Panelák v severních Čechách recykluje šedou vodu a šetří tak desetitisíce
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
ⓘ Foto: Jan Honzík (se souhlasem)

Co vás přimělo k rozhodnutí pořídit systém pro recyklaci šedé vody do vašeho paneláku?

Bydlíme v panelovém domě, o který se snažíme maximálně starat ke spokojenosti všech. V posledních pár letech jsme udělali zateplení domu, vyměnili okna a zřídili si novou plynovou kotelnu. Ve fondu oprav se našly nějaké finanční prostředky navíc, a tak jsme usoudili, že bychom mohli i šetrněji hospodařit s vodou. Zprvu nás inspirovala možnost využití dešťové vody, kterou by šlo použít na splachování záchodů, ale narazili jsme.

Šedá voda

Šedá voda je označení pro splaškovou a odpadní vodu, která neobsahuje moč a fekálie a která vzniká odtékáním vody z umyvadel, sprch, van, praček atd. Šedou vodu vzniklou v koupelnách je možné zpětně recyklovat na vodu provozní (tzv. bílou vodu), kterou lze využívat pro splachování záchodů nebo ji využívat na zalévání. Šedá voda je definována normou ČSN EN 12056 (vnitřní kanalizace).

Takže původní návrh zdroje vody počítal s dešťovkou?

Přesně jak říkáte. Měli jsme zápal pro projekt a několik z nás se rozhodlo ihned vykopat i jámu pro akumulační nádrž. Jenže jsme to tenkrát trochu nedomysleli. První jsme si zjistili intenzitu srážek, která je v naší oblasti 700 mm za rok, což by bylo více než dostatečné množství. Jenže z dalších údajů vyšlo najevo, že intenzivní srážky jsou pouze v obdobích dubna a na podzim v říjnu a listopadu. Přes léto je zde období, kdy neprší i 3 měsíce v kuse, a stejně tak v zimě. Při denní spotřebě 1 m3 na celý panelák bychom potřebovali zásobníky o objemu přes 100 m3, abychom byli schopni kompenzovat spotřebu. Bylo tedy jasné, že dešťová vody pro náš případ nebude tou správnou cestou.

Fotogalerie:

ⓘ Foto: Jan Honzík (se souhlasem)

Plyne z toho nějaký závěr nebo ponaučení?

Především to, že je dobré si předem spočítat, kolik vody z dešťovky budete potřebovat a jaké jsou ve vaší oblasti úhrny srážek dříve, než začnete kopat jámu. (smích)

Jak jste tedy přišli na nápad využít šedou vodu?

V podstatě se toto řešení nabízelo samo jako jediná možná a logická varianta. Udělali jsme malou studii, kdy jsme zjistili skutečnou spotřebu vody na splachování všech 22 bytů. Poté jsme naměřili, že objem vody, který každý den vyprodukujeme a pustíme do kanalizace, je dostačující na provoz všech záchodů v celém domě. Oslovili jsme tedy výrobce čistíren šedých vod a začali plánovat realizaci.

Kam jste se rozhodli čistírnu umístit a z čeho se systém skládá?

V našem domě máme celkem rozlehlé prostory v suterénu. Kdysi zde byla prádelna a sušárna, ale dnes si už každý pere doma sám. Sklepní prostor, ve kterém je čistička šedých vod umístěna, je velká asi 6 × 4 metru. Výhodou našeho systému je, že každý den se v domě vyprodukuje potřebné množství šedé vody, které opětovně zužitkujeme na splachování. Nepotřebujeme tak žádné velké akumulační bečky pro skladování vody. Systém se skládá ze dvou nádrží. První zachytává a čistí šedou vodu. Ve druhé se recyklovaná voda ukládá. Každá z těchto akumulačních nádob má objem 3 m3. Dále se zde nacházejí čerpadlové skupiny, filtry a další potřebná zařízení.

Takže systém se jednoduše napojil na stávající odpady od toalet v domě?

Takhle jednoduché to nebylo. Bylo potřeba udělat nové rozvody vody k záchodům od čističky a opačně svést veškeré odpadní vody z koupelen zpět (umyvadla, pračky, sprchy atd.). Propočty ukázaly, že odtékající vody z koupelen je dostatečné množství, aby po jejím vyčištění bylo dostatek vody na splachování. Dnes plně pokrýváme veškerou potřebu vody na WC šedou vodou z našich koupelen.

Nehrozí zde nějaké riziko kontaminace vody například bakteriemi nebo viry?

Jelikož náš systém je první svého druhu v panelovém domě, tak spolupracujeme se Státním zdravotním ústavem a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Oddělení hygieny zde pravidelně provádí testy a měření. Dle dlouhodobých výsledků má naše vyčištěná voda stejné parametry jako voda užitková. Žádná kontaminace bakteriální nebo virová nebyla nikdy naměřena ani během pandemie. Když budeme mít přebytky, můžeme touto vodou třeba zalévat zahrádku. Navíc na základě těchto měření vzniká i nová norma na šedou vodu, která v Česku zatím neexistuje.

Teď to nejdůležitější. Vyplatí se z vaší zkušenosti takové zařízení i po ekonomické stránce?

Po třech letech používaní je naše bilance taková, že čistička vyrobí denně 1–1,5 m3 přečištěné vody. Naše roční spotřeba na celý dům je 240 m3. Náklady na výrobu jednoho kubíku vody jsou 18 Kč. Což je v našem případě o 84 Kč nižší cena, než nám nabízí dodavatelé vody v rámci současných cen. Jednoduchým výpočtem tak ročně ušetříme 20 160 korun (84 × 240 = 20 160 Kč/rok).  

A jaké byly náklady na celou investici?

Samotná čistička šedé vody včetně montáže a uvedení do provozu vyšla na 300 tisíc korun. Další položkou byly nové rozvody vody k toaletám a svody odpadů z koupelen. Ty přišly na 280 tisíc korun. V této ceně je zahrnuta i instalace nových záchodů s regulací splachování a armatur v hodnotě 85 tisíc korun. Na pořízení systému jsme dostali i příspěvek v částce 60 tisíc korun, takže celkové náklady byly kolem 530 tisíc korun. Když to porovnáte se současnými cenami vody od lokálních dodavatelů, úspora každé z dvaadvaceti domácností je asi 1000 Kč ročně.

Myslíte si tedy, že se investice vyplatila? Zhruba 1000 korun za rok pro mnohé možná není dostatečný argument...

Na to se nelze dívat tímto způsobem. Když si pořídíte auto v ceně 540 000 korun, taky neočekáváte návratnost investice. Jde nám primárně o jiný způsob uvažování. Dnes a denně slyšíme zprávy o tom, jak je čím dál větší sucho a nedostatek vody u nás i ve světě. Využívat pitnou vodu na splachování záchodů je upřímně trochu hloupé, když je zde jednoduchá možnost využít odpadní šedou vodu. Pokud bychom se chtěli bavit o návratnosti investice, je odhadována na přibližně 20 let. Jelikož ceny vodného budou i nadále stoupat, bude tato doba pravděpodobně i kratší. Životnost našeho systému recyklace je ale podstatně delší. Ale z obecného pohledu na věc jsou pro nás finance v této záležitosti až na druhém místě. Pokud někdo nepůjde příkladem, opravdu nikam neposuneme.

Váš panelák je svým myšlením a přístupem k věci dosti pokrokový. Máte v plánu nějaké další projekty?

Aktuálně máme v plánu realizovat na střeše domu fotovoltaické panely a snížit tak náklady na ohřev TUV. Dále uvažujeme i o instalaci výměníku pro rekuperaci tepla šedé vody v akumulačních nádržích systému. Ale o instalaci budeme uvažovat až po vypracování projektu, který ukáže, jaká z cest má pro náš panelák největší smysl.  

Doplnění informací k rozhovoru:

V Česku se nachází přes 200 tisíc panelových domů, které čítají přibližně 1 200 000 bytů. Při průměrné spotřebě vody na splachování pro 3člennou domácnost je každoměsíční objem spláchnuté pitné vody kolem 1100 litrů/byt. Měsíčně se tak v České republice spláchne v panelákových bytech přibližně 1 320 000 000 litrů (slovy: miliarda a tři sta dvacet milionů litrů) pitné vody do záchodů. Ročně tato hodnota činí 15,84 milionu kubíků vody. Přičemž průměrná cena 1 kubíku vody pro českou domácnost je 97,76 Kč.

P.S. Zvažujete stavbu dřevostavby? Zúčastněte se dne otevřených dřevostaveb, v rámci kterého můžete zdarma osobně navštívit přes 50 dokončených nebo rozestavěných staveb, a také místa, kde se dřevostavby vyrábí.


Líbil se Vám tento článek? Kupte redakci kávu! Stačí poslat SMS s textem KAFE na číslo 90211. Cena SMS je 39,- Kč. Děkujeme!


Vydáno dne:
07.09.2022

Photocredit: Jan Honzík (se souhlasem)

6

Okna s rekuperací: Jaké má inteligentní větrání v oknech výhody?

Okna s rekuperací mohou vyřešit řadu problémů nejen u nově zateplených budov. Jak okna s integrovanou výměnou vzduchu fungují, zjistíte zde.

Rodinný dům po roce 2020, jak bude vypadat?

Po roce 2020 budeme stavět jen pasivní domy, větrat pomocí rekuperace a stavby zdraží o desítky procent. Nic z toho není pravda. Přečtěte si, jak se bude stavět po roce 2020.

Jaké jsou trendy v koupelnách? Moderní technologie, ale i námi oblíbené dřevo

Nejen loni, ale i tento rok budou trendům v bydlení vládnout přírodní materiály. A jak to souvisí s trendy pro koupelny?

Úplně jiná dřevostavba: Větrání s rekuperací, přitápěním a chlazením

Přečtěte si o účinné rekuperaci, která v létě chladí díky záření noční oblohy a v zimě přitápí díky sluncem rozehřáté střeše a fasádě.

Rekuperace vzduchu – co to je, jak funguje a co umí kromě větrání. Vyplatí se vám do ní investovat?

Přečtěte si základní informace o rekuperaci vzduchu, její ceně, možnostech využití a výhodách a nevýhodách jednotlivých typů.

Jednoduchým zařízením jde ušetřit 30 % energií z odpadních vod

Rekuperace tepla z odpadní vody je levný způsob, kterým snížíte ve vaší domácnosti energie pro ohřev TUV (teplé užitkové vody). Jak vlastně funguje?

Bydlím v paneláku – jak mohu snížit výdaje za vytápění?

Jak dosáhnout úspory u zatepleného panelového domu? Přichystali jsme pro vás přehled moderních a často opomíjených technologií snižující náklady na vytápění až o desítky procent.