Správce paneláku v severních Čechách vyřešil úsporu pro 22 bytů

Co vás přimělo k rozhodnutí pořídit systém pro recyklaci šedé vody do vašeho paneláku?

Bydlíme v panelovém domě, o který se snažíme maximálně starat ke spokojenosti všech. V posledních pár letech jsme udělali zateplení domu, vyměnili okna a zřídili si novou plynovou kotelnu. Ve fondu oprav se našly nějaké finanční prostředky navíc, a tak jsme usoudili, že bychom mohli i šetrněji hospodařit s vodou. Zprvu nás inspirovala možnost využití dešťové vody, kterou by šlo použít na splachování záchodů, ale narazili jsme.

Takže původní návrh zdroje vody počítal s dešťovkou?

Přesně jak říkáte. Měli jsme zápal pro projekt a několik z nás se rozhodlo ihned vykopat i jámu pro akumulační nádrž. Jenže jsme to tenkrát trochu nedomysleli. První jsme si zjistili intenzitu srážek, která je v naší oblasti 700 mm za rok, což by bylo více než dostatečné množství. Jenže z dalších údajů vyšlo najevo, že intenzivní srážky jsou pouze v obdobích dubna a na podzim v říjnu a listopadu. Přes léto je zde období, kdy neprší i 3 měsíce v kuse, a stejně tak v zimě. Při denní spotřebě 1 m³ na celý panelák bychom potřebovali zásobníky o objemu přes 100 m³, abychom byli schopni kompenzovat spotřebu. Bylo tedy jasné, že dešťová vody pro náš případ nebude tou správnou cestou.

Aktuální ceny akumulačních nádrží na vodu si můžete prohlédnout zde.

Plyne z toho nějaký závěr nebo ponaučení?

Především to, že je dobré si předem spočítat, kolik vody z dešťovky budete potřebovat a jaké jsou ve vaší oblasti úhrny srážek dříve, než začnete kopat jámu. (smích)

Jak jste tedy přišli na nápad využít šedou vodu?

V podstatě se toto řešení nabízelo samo jako jediná možná a logická varianta. Udělali jsme malou studii, kdy jsme zjistili skutečnou spotřebu vody na splachování všech 22 bytů. Poté jsme naměřili, že objem vody, který každý den vyprodukujeme a pustíme do kanalizace, je dostačující na provoz všech záchodů v celém domě. Oslovili jsme tedy výrobce čistíren šedých vod a začali plánovat realizaci.

Photocredit: Jan Honzík (se souhlasem)

Kam jste se rozhodli čistírnu umístit a z čeho se systém skládá?

V našem domě máme celkem rozlehlé prostory v suterénu. Kdysi zde byla prádelna a sušárna, ale dnes si už každý pere doma sám. Sklepní prostor, ve kterém je čistička šedých vod umístěna, je velká asi 6 × 4 metru. Výhodou našeho systému je, že každý den se v domě vyprodukuje potřebné množství šedé vody, které opětovně zužitkujeme na splachování. Nepotřebujeme tak žádné velké akumulační bečky pro skladování vody. Systém se skládá ze dvou nádrží. První zachytává a čistí šedou vodu. Ve druhé se recyklovaná voda ukládá. Každá z těchto akumulačních nádob má objem 3 m³. Dále se zde nacházejí čerpadlové skupiny, filtry a další potřebná zařízení.

Domácí bioplynová stanice – levný plyn si můžete vyrobit doma

Takže systém se jednoduše napojil na stávající odpady od toalet v domě?

Takhle jednoduché to nebylo. Bylo potřeba udělat nové rozvody vody k záchodům od čističky a opačně svést veškeré odpadní vody z koupelen zpět (umyvadla, pračky, sprchy atd.). Propočty ukázaly, že odtékající vody z koupelen je dostatečné množství, aby po jejím vyčištění bylo dostatek vody na splachování. Dnes plně pokrýváme veškerou potřebu vody na WC šedou vodou z našich koupelen.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Chatu o šířce 4,8 m přestavěli i s omezeným rozpočtem na moderní domov pro čtyřčlennou rodinu

Nehrozí zde nějaké riziko kontaminace vody například bakteriemi nebo viry?

Jelikož náš systém je první svého druhu v panelovém domě, tak spolupracujeme se Státním zdravotním ústavem a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Oddělení hygieny zde pravidelně provádí testy a měření. Dle dlouhodobých výsledků má naše vyčištěná voda stejné parametry jako voda užitková. Žádná kontaminace bakteriální nebo virová nebyla nikdy naměřena ani během pandemie. Když budeme mít přebytky, můžeme touto vodou třeba zalévat zahrádku. Navíc na základě těchto měření vzniká i nová norma na šedou vodu, která v Česku zatím neexistuje.

Photocredit: Jan Honzík (se souhlasem)

Teď to nejdůležitější. Vyplatí se z vaší zkušenosti takové zařízení i po ekonomické stránce?

Po třech letech používaní je naše bilance taková, že čistička vyrobí denně 1–1,5 m³ přečištěné vody. Naše roční spotřeba na celý dům je 240 m³. Náklady na výrobu jednoho kubíku vody jsou 18 Kč. Což je v našem případě o 84 Kč nižší cena, než nám nabízí dodavatelé vody v rámci současných cen. Jednoduchým výpočtem tak ročně ušetříme 20 160 korun (84 × 240 = 20 160 Kč/rok).  

A jaké byly náklady na celou investici?

Samotná čistička šedé vody včetně montáže a uvedení do provozu vyšla na 300 tisíc korun. Další položkou byly nové rozvody vody k toaletám a svody odpadů z koupelen. Ty přišly na 280 tisíc korun. V této ceně je zahrnuta i instalace nových záchodů s regulací splachování a armatur v hodnotě 85 tisíc korun. Na pořízení systému jsme dostali i příspěvek v částce 60 tisíc korun, takže celkové náklady byly kolem 530 tisíc korun. Když to porovnáte se současnými cenami vody od lokálních dodavatelů, úspora každé z dvaadvaceti domácností je asi 1000 Kč ročně.

Jednoduchým zařízením jde ušetřit 30 % energií z odpadních vod

Myslíte si tedy, že se investice vyplatila? Zhruba 1000 korun za rok pro mnohé možná není dostatečný argument...

Na to se nelze dívat tímto způsobem. Když si pořídíte auto v ceně 540 000 korun, taky neočekáváte návratnost investice. Jde nám primárně o jiný způsob uvažování. Dnes a denně slyšíme zprávy o tom, jak je čím dál větší sucho a nedostatek vody u nás i ve světě. Využívat pitnou vodu na splachování záchodů je upřímně trochu hloupé, když je zde jednoduchá možnost využít odpadní šedou vodu. Pokud bychom se chtěli bavit o návratnosti investice, je odhadována na přibližně 20 let. Jelikož ceny vodného budou i nadále stoupat, bude tato doba pravděpodobně i kratší. Životnost našeho systému recyklace je ale podstatně delší. Ale z obecného pohledu na věc jsou pro nás finance v této záležitosti až na druhém místě. Pokud někdo nepůjde příkladem, opravdu nikam neposuneme.

Váš panelák je svým myšlením a přístupem k věci dosti pokrokový. Máte v plánu nějaké další projekty?

Aktuálně máme v plánu realizovat na střeše domu fotovoltaické panely a snížit tak náklady na ohřev TUV. Dále uvažujeme i o instalaci výměníku pro rekuperaci tepla šedé vody v akumulačních nádržích systému. Ale o instalaci budeme uvažovat až po vypracování projektu, který ukáže, jaká z cest má pro náš panelák největší smysl.